„V boji proti klimatickým změnám by nám mohly pomoct geneticky modifikované organismy,“ říká nositelka Nobelovy ceny

Spoluautorka CRISPR-Cas9 se domnívá, že bychom jmenovanou techniku mohli využít k řešení některých z největších problémů, kterým lidstvo právě teď čelí – a to včetně klimatických změn.

Nositelka Nobelovy ceny za rok 2020 Jennifer Doudna v novém rozhovoru pro MIT Technology Review mj. uvedla, že pomocí CRISPR lze „posílit schopnosti mikrobiálních komunit v půdě či vodě zachycovat uhlík“.

„Hodně se zaměřujeme na použití CRISPR v klinické medicíně. Mám však podezření, že pokud přemýšlíme o globálním dopadu a dopadu na každodenní životy, pak v průběhu příštího desetiletí právě tam budou mít využití v zemědělství a dokonce i v oblasti řešení klimatických změn potenciálně mnohem širší dopad.“

Jak funguje technika CRISPR? Podívejte se na následující video:

Podobné úvahy nejsou ničím novým. Tak třeba Harnessing Plants Initiative, za níž stojí The Salk Institute for Biological Studies, se toto cestou pokouší vylepšit kořenové systémy rostlin a produkci suberinu – látky podobné vosku, která dokáže efektivně zadržovat oxid uhličitý.

Technika CRISPR by rostlinám ovšem rovněž mohla umožnit, aby se lépe přizpůsobily drsným podmínkám, kterým v budoucnosti budou muset čelit právě v důsledku klimatických změn.

V této souvislosti stojí za zmínku např. snahy vědců z University of California Berkeley, kteří chtějí geneticky modifikovat rýži – vysoce významný zdroj kalorií pro lidi z celého světa – tak, aby byla odolnější vůči suchu. Tento výzkum je však teprve v plenkách.

Titulní foto: World Economic Forum, CC BY-NC-SA 2.0

Diskuze (13) Další článek: U.S. Navy sestřelilo cvičnou střelu elektricky napájeným laserem

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,