Zdraví | Viry

V Bolívii se objevil nový virus vyvolávající chorobu podobnou ebole

  • Tři z pěti nakažených zabil virus chapare objevený před šestnácti roky v Jižní Americe
  • Poprvé se prokázal přenos viru z člověka na člověka
  • Epidemiologové zatím nevidí riziko vzniku pandemie jako významné

Na 68. výročním zasedání American Society of Tropical Medicine and Hygiene konaném on-line z amerického Arlingtonu patřil k jedněm z nejvýznamnějších bodů jednání referát týmu vedeného Mariou Morales- Betoulleovou  z amerického Centers for Disease Control and Prevention v Atlantě.

Zabýval se případy onemocnění tzv. hemorrhagickou horečkou, které se objevily v Bolívii v roce 2019. Nemoc vyvolal virus poprvé popsaný už v roce 2004, kdy se jím zřejmě nakazilo hned několik obyvatel bolívijské provincie Chapare.

Virus byl tehdy potvrzen pouze ve vzorcích získaných z těla jedné z obětí choroby, která se projevuje vysokými horečkami, vyrážkou, úpornými bolestmi hlavy, svalů a kloubů, intenzivním zvracením a ve finálním stádiu i krvácením do tkání.

Virus chapare, který dostal jméno podle místa svého prvního podchyceného výskytu, na patnáct let zmizel ze scény. Vrátil se v roce 2019 a mezi epidemiology vyvolal poplach. Poprvé se prokázalo, že se virem nenakazí jen lidé od zvířecích přenašečů, ale že se choroba šíří i mezi lidmi. Tři zdravotníci onemocněli poté, co přišli do kontaktu s pacienty nebo jejich tělními tekutinami. Dva z nich virus chapare zabil. Z celkového počtu pěti nakažených podlehli chorobě tři.

Podobně jako u jiných virů vyvolávajících hemorrhagické horečky bylo i v tomto případě zjištěno, že virus může přežívat v těle lidí, kteří onemocnění přežili a zbavili se jeho příznaků. Alarmující je nález viru ve spermatu muže půlroku poté, co se z choroby uzdravil. Virus by se tak zřejmě mohl šířit i pohlavním stykem.

Virus patrně přenášejí místní hlodavci a lidé se nejspíš nakazí vdechnutím viru, který zvířata vylučují do okolí. V tomto ohledu však zůstává Morales-Betoulleová velmi opatrná. Její tým sice detekoval RNA viru ve dvou druzích hlodavců žijících celkem hojně na rozsáhlých územích Jižní Ameriky, ale s naprostou jistotou tato zvířata označit jako zdroj nákazy zatím nemůže.

Nástup nových chorob

Hemorrhagické horečky nejsou obecně považovány za tak velkou pandemickou hrozbu, jako virová onemocnění postihující respirační trakt. Tyto choroby mají poměrně krátkou inkubační dobu, takže se projeví velmi rychle a nemocný může být včas izolován od okolí. Nedochází tu tedy tak často k šíření viru lidmi, kteří jsou již nakaženi, ale ještě u nich naplno nepropukly symptomy onemocnění.

K dalším typickým vlastnostem hemorrhagických horeček patří přenos po přímém kontaktu s tělesnými tekutinami pacientů. Proto čelí vysokému riziku nákazy lékaři a zdravotnický personál.

Bolivijští lékaři naneštěstí považovali nákazu virem chapare za mnohem běžnější a méně nebezpečnou horečku dengue, a tak se adekvátně nechránili. Jejich fatální omyl je celkem pochopitelný, protože v počátečních stádiích obou onemocnění jsou příznaky prakticky totožné.

Podobných situací po celém světě přibývá. Objevují se nová a nová onemocnění. V posledních dvou desetiletích ale četnost podobných případů narůstá. Řadu z nových chorob vyvolávají viry, kterými se člověk nakazí od zvířat. Zpočátku choroba postihne jen velmi omezený okruh lidí. Je to i tím, že virus ještě není na lidský organismus adaptovaný a většinou se nešíří z člověka na člověka. To se ale může změnit.

Koronaviry se v 21. století dostaly do lidské populace třikrát. Poprvé to byla choroba SARS v roce 2002, kterou se nakazilo přes 8 000 lidí z 29 zemí. Oficiální počet obětí byl 774. MERS propukl v roce 2012 a zabil 866 z 2 519 oficiálně registrovaných nakažených. V roce 2020 udeřil COVID a dimenze pandemie jsou s předchozími dvěma koronavirovými epidemiemi nesrovnatelné.

Totéž platí i o nejznámější hemorrhagické horečce ebola. Od jejího objevu v roce 1976 do roku 2012 zaznamenali epidemiologové celkem 24 epidemií s 1 590 oběťmi. V roce 2013 se však ebola rozšířila do několika zemí západní Afriky a podle oficiálních statistik zabila 11 323 lidí. Skutečný počet obětí byl ale mnohem vyšší.

Podle epidemiologů nehrozí v současnosti epidemie chapare ani v samotné Bolívii. V roce 2020 tam zatím nezaznamenali žádný nový případ. Na druhé straně ale epidemiologové připomínají, že hemorrhagické horečky nejsou zdaleka jen záležitostí exotických krajů na druhém konci světa.

Viry vyvolávající tento typ onemocnění hostí i evropští hlodavci. U nás se můžeme nejspíše setkat s onemocněními vyvolávanými hantaviry, ke kterým patří evropské viry dobrava, puumala nebo saaremaa. Mezi evropské původce hemorrhagických horeček patří i klíšťaty přenášená krymsko konžská horečka, která se po našem kontinentu šíří. Z nakažených lidí umírá až 40 %.

Virus chapare patří do jiné skupiny tzv. arenavirů. Ebola náleží spolu s virem marburg do separátní skupiny hemorrhagických virů, tzv. ebolavirů.

Titulní foto: Daniela Zubieta, CC BY-SA 4.0

Diskuze (20) Další článek: Mapa: Budou letos bílé Vánoce? Historická data ČHMÚ napovídají, kam musíte vyrazit za sněhem

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Zvířata, Viry, Afrika, Ebola, Hlodavci, Choroba, Virus, COVID, Onemocnění, Bolívie, Arlington, Nákaza, Atlanta, Jižní Amerika, Pandemie, Epidemie, Epidemiolog