Za měsíc to bude už rok, co Evropa ztratila vlastní spojení s kosmem. Loni v červenci totiž naposledy odstartoval těžký raketový nosič Ariane 5, který v letech 1996 až 2023 absolvoval 117 misí na oběžnou dráhu i do vzdáleného vesmíru.
V dobách před nástupem SpaceX by to byl jistě úctyhodný výkon, rodina Falcon 9 se svými bezmála 350 misemi a za zlomek evropského času nicméně zcela změnila pravidla hry.
Později se přidali i další, začala klesat cena a z nejnižších oběžných drah se stal ekonomicky dostupný vesmír, kterým začalo létat dříve netušené množství maličkých a levných cubesatů.
Evropské rakety, které létají jen v animacích
Kdybychom na starém kontinentu dodržovali harmonogramy, čelili bychom impériu Elona Muska s mnohem větší grácií. Touto dobou by mu totiž už čtvrtou sezónu konkurovala evropská odpověď na Falcon jménem Ariane 6 a také lehká Vega-C.
ESA a její portfolio raket. Má to jen ten háček, že už roky létají pouze v uměleckých představách. Zleva: Ariane 5, Vega, Vega-C, Ariane 62, Ariane 64, a kosmická loď Space Rider
Dopadlo to ale jako vždycky, a tak jeden slíbený termín prvního ostrého startu střídal druhý, pak třetí a v hangárech se pomalu začaly kupit družice, které neměl kdo vynést.
Raketové starty mají totiž i v roce 2024 hodně daleko k cestě railjetem z Prahy do Brna. Nosičů je málo, čeká se na ně fronta a sloty se často nakupují s mnohaletým předstihem.
Máme plné sklady družic, stěžuje si Galileo
Brutální zpoždění programu Ariane 6 se tak podepsalo i na našem družicovém polohovém systému Galileo, který mohl mít touto dobou ještě lepší pokrytí.
„Máme na zemi deset hotových satelitů,“ postěžoval si loni v říjnu Francisco-Javier Benedicto Ruiz, který má v ESA na starost odbor navigace a telekomunikací, a pokračoval: „Měly být už dávno ve vesmíru!“
Jeden z prvních pohledů na Ariane 64 (Ariane 6 se čtyřmi boostery). Takhle Šestka vypadala skoro přesně před rokem, kdy skončil dosavadní program Ariane 5, a skutečný let byl v nedohlednu
Stejný problém ale mají i mnohé další velké ryby. Třeba Amazon, který chce budovat vlastní kosmický internet Kuiper, a tak si nasmlouval desítky letů od mnoha raketových provozovatelů včetně programu Ariane 6. Protože ale zatím funkční nosič nedodal ani jeden z nich, jak Galileo, tak Amazon se nakonec musely s prosíkem obrátit na Elona Muska a jeho SpaceX.
První dva týdny v červenci
Každé dlouhé čekání by ale mělo mít šťastný konec a v závěru května to vypadá, že by to snad mohlo už konečně dopadnout i v Evropě. Odbor vesmírné dopravy ESA totiž v závěru loňského roku naplánoval první start na několikatýdenní okno během letošního července a termín tentokrát kupodivu platí i po dalších šesti měsících.
Ariane 6 a pracovní tým letos v únoru krátce po testu kryogenního systému
Ariane 6 už nějaký pátek odpočívá v Guyanském kosmickém centru a podle čerstvé zprávy se stále počítá s prvním pokusem během prvních dvou červencových týdnů. Přesnější datum hodlají zástupci ESA oznámit už příští týden na berlínském leteckém festivalu ILA.
Už první Ariane 6 bude napěchovaná družicemi
Předpokládejme, že do prázdnin nepropukne zombie apokalypsa a Evropa se opět vrátí do první kosmické ligy. Na co se v takovém případě můžeme těšit? Byť se bude jednat o první let, který může dopadnout všelijak, Šestka rozhodně nepoletí naprázdno nebo snad jako po vzoru SpaceX třeba se Škodou Enyaq na palubě.
Užitečný náklad dorazil do Francouzské Guyany už před dvěma týdny a tvoří jej celý ansámbl především studentských experimentů i několika družic a návratových modulů. Na seznamu je i malý cubesat CURIE od americké NASA.
Nákladová část prvního ytestovacího a zároveň ostrého letu Ariane 6 letos v červenci
Ariane 6 si proto hned na začátku kariéry vyzkouší dnes velmi typický scénář, kdy jeden let okupují třeba i desítky různých zákazníků s mikrosatelity a raketové nosiče začínají fungovat opravdu jako (relativně) dostupná komerční služba. Chceš mít na orbitě družici velikosti tenisáku? Fajn, nemusíš být nadnárodní korporace, ani štědře financovaná vládní agentura.
Jak bude probíhat let
Pokud vše dopadne podle plánu, měl by první let probíhat jako ve videu níže. Nelze než doufat, že toto je už opravdu poslední animace za poslední čtyři roky a příště uvidíme vše naživo.
Slovy čísel, od druhého stupně se ve výšce okolo 600 kilometrů oddělí devět satelitů a dvě návratová plavidla, které dosáhnou nízké oběžné dráhy.
Lehká a těžká Ariane 6
Ariane 6 bude k dispozici ve dvou základních dvoustupňových konfiguracích Ariane 62 a 64. Druhé číslo udává počet boosterů – pomocných raket. Zatímco ve slabší verzi nabídne nosič celkový tah 8,4 MN, silnější varianta zvládne až 15,4 MN. To je dost na to, aby vynesla i na geostacionární dráhu ve vzdálenosti zhruba 36 tisíc kilometrů 11,5 tun zboží, respektive až 20 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu.
Dvě motorové konfigurace Ariane 62 a 64 a dvě veliksoti nákladového prostoru s různými konfiguracemi. Ariane 64 má podobnou nosnost jako Falcon 9 bez návratu prvního stupně
Pamatuje na to i nákladový prostor opět ve dvou velikostech a konfiguracích jak pro vynesení jedné kosmické lodě, tak armády maličkých cubesatů, které se v patřičný okamžik rozprsknou do okolí.
Ariane 6 se čtyřmi boostery má tedy podobnou nosnost jako Falcon 9 ve verzi bez návratu prvního stupně.
Kdo to všechno vlastně platí?
Rozpočet Evropské vesmírné agentury pro letošní rok činí rekordních 7,79 miliard eur, přičemž Češi na chod přispěli 48,4 miliony eur a Slováci 3,5 miliony. Do kapitoly vesmírné dopravy (space transportation) nicméně ze společného balíku teče jen 13 % (zhruba 1 miliarda eur). Zdaleka největší díl se propálí na dálkovém průzkumu Země (téměř třetina).
Ariane 6 je především francozuský projekt, svůj díl práce ale odvedlo i Česko, a tak buyde mít na plášti svoji vlaječku
Financování programu Ariane 6 je proto mnohem komplexnější, dodnes je to především záležitost Francie, ale i nás uprostřed Evropy může těšit, že (byť malým) dílem bude Šetka i naše raketa.
Slovy čísel, na vývoji Ariane 6 se z 55 % podílela Francie, z 20,8 % Německo a ze 7,7 % Itálie. Poté se už podíly propadají a ten náš činí 0,7 %. Není to ale rozhodně nejméně – za námi je Rakousko, Norsko, Rumunsko a Irsko –, a celý program je zároveň exkluzivní klub několika zemí EU, kterého se zdaleka neúčastní všichni státní přispěvovatelé ESA.
Ariane 6 bude mít na plášti českou vlajku. Slovenská bude chybět
Až se tedy v červenci ve Francouzské Guyaně zažehnou motory Vulcain 2.1 a začnou spalovat tekutý vodík a kyslík, bude to zásluha také kosmického průmyslu z Česka; jmenovitě třeba klatovských ATC Space, kteří dodali některé díly pro nosič a pomocné motory z hliníkových slitin. Není tedy divu, že jedna z vlaječek na plášti rakety bude i naše.
První let Arian 6 (Ariane 62) v uměleckých představách grafiků z ESA a s českou vlajkou na plášti. Nelze než doufat, že to tak dopadne i letos v červenci