V dávné historii Sluneční soustavy se možná se Zemí srazily prvotní měsíce

  • ProtoZemě v mladé Sluneční soustavě zažila řadu srážek
  • Při nich zřejmě vznikla celá řada měsíců různých velikostí
  • Kde ale všechny tyhle dávné měsíce jsou?

Vědci si už dlouho lámou hlavu s tím, kde Země vzala svůj jediný a pořádně velký Měsíc. V současné době naprosto převládá Teorie veliké srážky, podle které se asi před 4,5 miliardami let protoZemě srazila s protoplanetou velikosti Marsu, označované jako Theia. Z ohromného množství materiálu vyvrženého explozí do vesmíru pak vznikl náš Měsíc.

Jenomže tohle určitě nebyla jediná srážka, která protoZemi v mladé Sluneční soustavě potkala. Ve skutečnosti to tam bylo jako na střelnici a podobných velkolepých srážek nejspíš protoZemě zažila celou řadu. Při nich zřejmě vznikla celá řada měsíců různých velikostí. Otázkou je, kde tyhle všechny dávné měsíce Země jsou.

Odpověď na tuhle otázku hledal mezinárodní tým vědců, který vedl Uri Malamud z izraelské techniky Technion Israeli Institute of Technology. Předpokládali, že protoZemě před srážkou s Theiou prodělala celou řadu dalších gigantických srážek.

Při každé takové srážce mohl teoreticky vzniknout měsíc, který byl sice menší než náš současný Měsíc, ale nemusel být právě maličký. Takový měsíc pak gravitačně působil na protoZemi i na případné další měsíce na oběžné dráze kolem protoZemě.

Malamud a spol. jsou přesvědčeni, že v takových situacích obvykle došlo k tomu, že se vzniklý měsíc po nějakém čase srazil s protoZemí. Podle nich to bylo prakticky nevyhnutelné a zřejmě se to pravidelně stává v mladých planetárních soustavách, kde se rodí nové planety.

Země je geologicky velmi aktivní planeta. To je dobré pro vznik a rozvoj života, ale zároveň velmi špatné pro geology, kteří pátrají po dokladech nejstarší historie Země. Z doby před 4,5 miliardami let už na Zemi téměř nic nezůstalo, kvůli erozi, vulkanismu, pohybu kontinentů a dalším geologickým procesům.

Malamudův tým se tedy uchýlil k počítačovým simulacím, v nichž si otestovali různé parametry srážek dávných těles se Zemí. Brali v potaz rozmanité hmotnosti takto vytvořených měsíců, různé úhly dopadu těles při srážce i různé počáteční rychlosti rotace protoZemě.

Výsledky simulací dovedly vědce k závěru, že pokud dávné měsíce protoZemě skutečně existovaly a dopadaly na naší planetu, tak by to mohlo vysvětlit některé zvláštnosti geologie Země, které dnes pozorujeme. Malamud a jeho kolegové si také zaspekulovali, že pády dávných měsíců mohly významně přispět k vytvoření prvního superkontinentu v historii Země.

Foto: NASA

Diskuze (4) Další článek: Intel začal dodávat nové procesory s integrovaným programovatelným akcelerátorem FPGA

Témata článku: Vesmír, Historie, Výzkum, Země, Astronomie, Mars, Měsíc, Sluneční soustava, Geologie, Měšice, Ohromné množství, Technion, M/s, Jediný měsíc, Tým vědců, Theia, Velikost, HIS, Oběžná dráha, Celá řada, Současná doba, Izrael, Mezinárodní tým, Planeta, Počítačová simulace



Stačí promluvit a telefon pozná, co vás sužuje. Rozbíhá se studie, která bude sbírat první vzorky hlasů

Stačí promluvit a telefon pozná, co vás sužuje. Rozbíhá se studie, která bude sbírat první vzorky hlasů

** Podle hlasu se pozná mnoho zdravotních symptomů ** Brzy s jejich nahráváním pomohou smartphone ** A podle nahrávky váš zdravotní stav vyhodnotí umělá inteligence

Martin Chroust
StudieUmělá inteligenceSmartphony
Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

**Složky ve Windows si nepojmenujete libovolně. **Seznam rezervovaných názvů existuje kvůli kompatibilitě. **Kořeny této záležitosti sahají až do 70. let.

Petr Urban
Operační systémyWindows
Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2