V dávné historii Sluneční soustavy se možná se Zemí srazily prvotní měsíce

  • ProtoZemě v mladé Sluneční soustavě zažila řadu srážek
  • Při nich zřejmě vznikla celá řada měsíců různých velikostí
  • Kde ale všechny tyhle dávné měsíce jsou?

Vědci si už dlouho lámou hlavu s tím, kde Země vzala svůj jediný a pořádně velký Měsíc. V současné době naprosto převládá Teorie veliké srážky, podle které se asi před 4,5 miliardami let protoZemě srazila s protoplanetou velikosti Marsu, označované jako Theia. Z ohromného množství materiálu vyvrženého explozí do vesmíru pak vznikl náš Měsíc.

Jenomže tohle určitě nebyla jediná srážka, která protoZemi v mladé Sluneční soustavě potkala. Ve skutečnosti to tam bylo jako na střelnici a podobných velkolepých srážek nejspíš protoZemě zažila celou řadu. Při nich zřejmě vznikla celá řada měsíců různých velikostí. Otázkou je, kde tyhle všechny dávné měsíce Země jsou.

Odpověď na tuhle otázku hledal mezinárodní tým vědců, který vedl Uri Malamud z izraelské techniky Technion Israeli Institute of Technology. Předpokládali, že protoZemě před srážkou s Theiou prodělala celou řadu dalších gigantických srážek.

Při každé takové srážce mohl teoreticky vzniknout měsíc, který byl sice menší než náš současný Měsíc, ale nemusel být právě maličký. Takový měsíc pak gravitačně působil na protoZemi i na případné další měsíce na oběžné dráze kolem protoZemě.

Malamud a spol. jsou přesvědčeni, že v takových situacích obvykle došlo k tomu, že se vzniklý měsíc po nějakém čase srazil s protoZemí. Podle nich to bylo prakticky nevyhnutelné a zřejmě se to pravidelně stává v mladých planetárních soustavách, kde se rodí nové planety.

Země je geologicky velmi aktivní planeta. To je dobré pro vznik a rozvoj života, ale zároveň velmi špatné pro geology, kteří pátrají po dokladech nejstarší historie Země. Z doby před 4,5 miliardami let už na Zemi téměř nic nezůstalo, kvůli erozi, vulkanismu, pohybu kontinentů a dalším geologickým procesům.

Malamudův tým se tedy uchýlil k počítačovým simulacím, v nichž si otestovali různé parametry srážek dávných těles se Zemí. Brali v potaz rozmanité hmotnosti takto vytvořených měsíců, různé úhly dopadu těles při srážce i různé počáteční rychlosti rotace protoZemě.

Výsledky simulací dovedly vědce k závěru, že pokud dávné měsíce protoZemě skutečně existovaly a dopadaly na naší planetu, tak by to mohlo vysvětlit některé zvláštnosti geologie Země, které dnes pozorujeme. Malamud a jeho kolegové si také zaspekulovali, že pády dávných měsíců mohly významně přispět k vytvoření prvního superkontinentu v historii Země.

Foto: NASA

Diskuze (4) Další článek: Intel začal dodávat nové procesory s integrovaným programovatelným akcelerátorem FPGA

Témata článku: Vesmír, Historie, Výzkum, Země, Měsíc, Astronomie, Mars, Sluneční soustava, Geologie, Oběžná dráha, Velikost, Tým vědců, Mezinárodní tým, Planeta, Izrael, Nová planeta, Počítačová simulace, Jediný měsíc, Současná doba, Celá řada, Ohromné množství