V Dubaji bojují se záplavami po rekordně silných deštích. Snaha poručit dešti za to patrně nemůže

Dubaj ve Spojených arabských emirátech zažívá od počátku tohoto týdne rekordně silné deště. Podle některých zdrojů napršelo během jediného dne tolik vody, jako běžně za rok a půl. Následné záplavy zastavily provoz na mezinárodním letišti, zaplavily důležité silniční komunikace a některé domy. Vyvstala tak otázka, zda problémy nesouvisejí s experimenty, jejichž cílem bylo zvýšit množství srážek. Podrobnostmi se zabývá magazín New Scientist.

Podle státní tiskové agentury Emirates News Agency byly deště nejsilnější od roku 1949, kdy meteorologové začali vést záznamy. Silné deště jsou pro pouštní oblast neobvyklé, nicméně ne zcela nevídané – Spojené arabské emiráty zažily silný déšť a záplavy například v roce 2016.

Může za to cloud seeding?

Odvodňovací systémy v pobřežních městech byly zahlceny odtékající vodou, což vedlo k následným záplavám. Na internetu byly široce sdíleny dramatické záběry letadel brodících se vodou na mezinárodním letišti v Dubaji. V sousedním Ománu zabily bleskové záplavy nejméně 18 lidí a nezvykle silné deště zaznamenali i v Bahrajnu, Kataru a části Saúdské Arábie.

Není proto překvapením, že se vynořila otázka, zda za stávající situaci nemůže cloud seeding (český ekvivalent k tomuto termínu neexistuje, doslovný překlad by zněl „výsev mraků“), tedy metoda zvyšování objemu srážek, která se používá od 40. let minulého století.

Spočívá v rozprašování speciálního prášku (například jodidu stříbrného) do mraků z letadel nebo raket, případně jeho vypalování z pozemních stanic. Kolem těchto částic se mohou tvořit kapičky přechlazené vody, které následně padají na zem jako déšť nebo sníh.

Co se dělo několik dní před povodněmi?

Spojené arabské emiráty realizují od roku 2002 jeden z nejrozsáhlejších cloud seedingových programů na světě. Spekulace o možné souvislosti se objevily poté, co meteorolog z Národního meteorologického centra SAE (NCM) řekl agentuře Bloomberg News, že několik dní před přívalovými dešti probíhal „výsev mraků“ z letadel.

Národní meteorologické centrum později ve svém prohlášení uvedlo, že během přívalových dešťů žádný cloud seeding neprobíhal. „Bezpečnost našich lidí, pilotů a letadel bereme velmi vážně a neprovádíme cloud seeding během extrémních povětrnostních událostí.“ Možná ale není náhoda, že meteorolog mluvil o „několika dnech před přívalovými dešti“, nikoli o tom, že by cloud seeding probíhal během nich.

I kdyby během průtrží proběhl „výsev mraků“, mělo by to na množství srážek nanejvýš okrajový vliv, a to pouze v lokálních oblastech. Rozsah deště v několika zemích a omezený vliv cloud seedingu obecně naznačují, že téměř jistě nehrál žádnou významnou roli. „Neexistuje žádná technologie, která by dokázala vytvořit nebo dokonce výrazně ovlivnit takový druh srážek,“ uvedl Maarten Ambaum z univerzity v britském Readingu.

Nejspíš za to může klimatická změna

„Mnohá tvrzení o funkčnosti cloud seedingu jsou mylná, vědecky chybná nebo jde o skutečný podvod,“ říká Andrew Dessler z Texaské univerzity A&M. „Proto je většina vědců zabývajících se atmosférou vůči cloud seedingu velmi skeptická.“

Dle meteorologů, kteří předpovídali vysoké riziko záplav v regionu nejméně týden předem, může za tak intenzivní srážky spojení několika bouřkových systémů do jednoho. Roli v tom pravděpodobně hraje i probíhající klimatická změna, kvůli které teplejší atmosféra zadržuje více vodní páry, což může způsobit extrémnější srážky.

Vědecké studie naznačují, že do poloviny století vzroste roční úhrn srážek ve Spojených arabských emirátech o 10 až 25 %, přičemž je nutné počítat s větším počtem silných srážek. Jako pravděpodobné vysvětlení se tak jeví, že k neobvykle silným dešťovým srážkám přispěla změna klimatu.

Diskuze (2) Další článek: Vědci sledovali bílé trpaslíky a vykreslili zlověstný obraz konce naší sluneční soustavy

Témata článku: , , , , ,