V temnotě mezi galaxiemi se dějí podivuhodné věci. Astronomové tam nedávno pozorovali zvláštní objekty, kterým přezdívají „tančící duchové“ (anglicky „dancing ghosts“).
Jde o dvojici gigantických mračen elektronů, která byla vytvarována mezigalaktickými vichry z výtrysků dvou supermasivních černých děr. Jsou od nás vzdálené asi miliardu světelných let.
Jak přiznává Ray Norris z australské Western Sydney University a výzkumné organizace CSIRO, když s kolegy poprvé uviděli tančící duchy, vůbec netušili, co jsou zač.
Po týdnech pozorování zajímavého fenoménu přišli na to, že se v té oblasti nacházejí dvě galaxie. Jejich centrální černé díry pohánějí energetické výtrysky s elektrony, které jsou pak ohýbány do bizarních tvarů mezigalaktickými vichry.
Soustava radioteleskopů ASKAP boduje
Výjimečné pozorování je založeno na první várce dat projektu Evolutionary Map of the Universe (EMU), který zahrnuje mapování oblohy australskou soustavou radioteleskopů Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP).
Soustava ASKAP je nesmírně citlivá a pozoruje vesmír ve větší vzdálenosti, než podobné soustavy radioteleskopů. Minulý rok si připsala objev zvláštních rádiových objektů ve tvaru gigantických kroužů ORC (Odd Radio Circles).
Mají velikost asi tak 1 milion světelných let, pozorujeme je v hlubokém vesmíru a odborníci stále netuší, jak vznikly. Nikde poblíž není patrný zdroj, který by takové „kroužky“ mohl vytvořit.
Norris si pochvaluje, že se soustavou ASKAP zažívají úžasné objevy. Poblíž dobře prostudované galaxie IC5063 s kolegy našli obří rádiovou galaxii, jednu z největších co známe. Nikdo přitom doposud neměl ani podezření, že by tam něco takového mohlo být.
Supermasivní černá díra této galaxie vytváří výtrysky elektronů, které se táhnou do vzdálenosti téměř 5 milionů světelných let. Nejsou ale příliš zřetelné. Jak upozorňuje Norris, detekovat něco takového dokáže jen soustava ASKAP. Zásadní výhodou této soustavy radioteleskopů je, že „proskenuje“ velké plochy oblohy v krátkém čase.
