Přibližně u 10 až 25 % osob, které se nakazí virem SARS-CoV-2, způsobujícím onemocnění covid-19, se objeví příznaky přetrvávající i po odeznění infekce. Tento stav se vyznačuje řadou trvalých potíží, jako jsou kognitivní problémy, změněné čichové nebo chuťové vjemy, únava, bolesti pohybového aparátu, dušnost a zažívací komplikace. Symptomy mohou přetrvávat týdny, měsíce nebo dokonce roky po infekci.
Nová studie ukazuje, že v mozku osob trpících takzvaným „dlouhým covidem“ dochází k prokazatelným výrazným změnám, které jsou zejména patrné při srovnání s lidmi, kteří se z infekce plně zotavili. Podrobnosti o poměrně zásadním objevu odhalujícím závažnost této virové infekce přináší web StudyFinds.
První studie svého druhu
Základní mechanismy dlouhého covidu zůstávají z velké části neprozkoumané. Tým německých vědců však u pacientů s touto diagnózou objevil jedinečné vzorce změn v mozku, které se liší od změn pozorovaných u pacientů, kteří se z covidu-19 zcela zotavili. K rozeznání těchto změn využili pokročilou techniku magnetické rezonance označovanou jako difuzní zobrazení mikrostruktur (diffusion microstructure imaging; DMI).
„Pokud je nám známo, jedná se o první studii, která srovnává pacienty s dlouhým covidem se skupinou bez této anamnézy a se skupinou, která prodělala infekci covidem-19, ale subjektivně není nijak postižená,“ uvádí ve zprávě pro média hlavní autor studie Alexander Rau, který působí na oddělení neuroradiologie a diagnostické a intervenční radiologie v Univerzitní nemocnici Freiburg.
Rau upřesnil, že DMI hodnotí pohyb molekul vody v tkáni a nabízí pohled na mikrostrukturu mozku sledováním různých směrů a rychlostí molekul vody, což přináší citlivost, které nelze pomocí standardní magnetické rezonance dosáhnout.
Jak probíhal výzkum
Vědci porovnávali snímky mozku ze tří skupin: 89 osob s dlouhým covidem, 38 uzdravených pacientů bez přetrvávajících příznaků a 46 zdravých osob bez anamnézy infekce covid-19. Při prvotním srovnání mozkové struktury se snažili identifikovat atrofii nebo jiné abnormality. Následná vyšetření umožnila hlubší poznání mikrostruktury mozku se zaměřením na šedou kůru.
Cílem vyšetření, které zahrnovalo analýzu celého mozku, bylo přesně určit změny a propojit je s konkrétními klinickými údaji, zejména s dlouhodobými příznaky po prodělaném onemocnění covid-19, jako je únava, kognitivní poruchy a zhoršený čich.
Výsledky nenaznačily žádný úbytek objemu mozku ani léze, které by přímo vysvětlovaly dlouhodobé příznaky covidu. Byl však přítomen zřetelný „vzor“ mikrostrukturálních změn mozku, který se lišil u osob s dlouhým covidem a u lidí bez dlouhodobých následků.
Pohled do mozku odhalil souvislosti
„Tato studie umožňuje in vivo nahlédnout do vlivu covidu-19 na mozek,“ říká Rau. „Zaznamenali jsme změny v šedé kůře jak u pacientů s dlouhým covidem, tak u těch, kteří po prodělané infekci nevykazovali žádné postižení.“ Výsledky bude prezentovat příští týden na výročním zasedání Radiologické společnosti Severní Ameriky (RSNA) v Chicagu.
Studie rovněž zjistila souvislosti mezi těmito mikrostrukturálními změnami a mozkovými sítěmi souvisejícími se specifickými příznaky, jako jsou zhoršené kognitivní schopnosti, čich a únava, což naznačuje fyziologický základ těchto stavů. „Projev příznaků po onemocnění covid-19 byl spojen se specifickými postiženími mozkových sítí, což naznačuje patofyziologický základ tohoto syndromu,“ uvedl Rau.
Vědecký tým hodlá v budoucnu provádět další sledování pacientů, aby mohl sledovat klinické příznaky a změny v mikrostruktuře mozku v průběhu času. Navzdory těmto poznatkům zůstávají důvody, proč se u některých jedinců rozvíjí dlouhý covid, stále nepochopené. Předchozí výzkum poukázal na možné rizikové faktory, mezi něž patří pohlaví, vyšší věk, vyšší index tělesné hmotnosti a kuřácké návyky.
Zůstává řada otázek
Ačkoli výsledky potvrzují patologické základy, na nichž stojí dlouhý covid, současně vyvolávají řadu otázek, které chtějí vědci v budoucnu prozkoumat. Například, zda se tyto mikrostrukturální změny v průběhu času zlepšují s tím, jak se mění symptomy, či jestli existuje něco, co pacienta předurčuje k rozvoji změn v mozku, které charakterizují dlouhý covid.
Studie zkoumající vliv dlouhého covidu na mozek pomocí magnetické rezonance nabízí zajímavé poznatky, ale má také několik nedostatků. Jedním z nich je možná absence kontroly proměnných, jako jsou předchozí zdravotní problémy nebo jiné faktory ovlivňující mozkovou strukturu, které nebyly dostatečně zohledněny.
Dále může být limitující malý počet účastníků, což může omezovat zobecnitelnost závěrů. Navíc studie zatím nezahrnovala dlouhodobé sledování, což je důležité pro pochopení trvalých účinků dlouhého covidu na mozek. Problémem může být i interpretace dat, která nemusí přesně odrážet příčinu a důsledek mezi dlouhým covidem a pozorovanými změnami v mozku.