Jediný význam vidím v tom, že mohou jet po normálních kolejích proti sobě, každý po jedné. Pokud se nebude využívat toto, je lepší jezdit po obou kolejích, ušetří se váha a zjednoduší se řízení.
Já vydím více výhod:1) většina lokálních koncových tratí je 1. kolejná a modernizace na 2 kolejné je drahá2) možnost využití stávajících tratí3) pokud se dobře vyřeší koncové body - bez výhybek se smyčkou pro změnu směru - vyšší bezpečnost - minimalizace kolizí4) nákladovost vypravení vlaku pro méně než 10-lidí je nerentabilní5) časová flexibilita a čas jak známo často znamená penízeOno stačí se podívat na dnešní stav ČD, spousta lokálních tratí je uzavřena na dalších jezdí sotva 1/3 spojů co před 25-30 lety navíc za násobně vyšší ceny.Dnes se lidi musí přizpůsobovat hlavně kvůli práci a když není zbytí zbývá kolikrát jedině auto.já jezdím celkem často pravidelně na kontroly do nemocnice, musím si vždy dohadovat termíny, tak aby s nějakou menší rezervou seděla doprava tam a pak čekám i 2h+ na spoj zpátky.
Mě by to dávalo smysl, na malých lokálkách(kde výhybky pouze reznou), kde jede vlak ráno, večer, případně vůbec. Lepší než další cyklostezka.Ten luxus, přijít na nádraží, pípnout čipem a jedu mimo jízdní řád v čase vlastní potřeby. Těžko mohu někoho potkat, leda podobnýho cestujícího na druhé koleji, tedy její polovině 😃
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 7. 2024 20:34
Tak pokud to někde bude jezdit opravdu po jednokolce, tak to třeba nějaký smysl má, i když nevím jaký. Pokud to ale bude jezdit jako na obrázku po normálních kolejích, ale jen po jedné, tak je to úplný nesmysl.
Takové důležité informace, jako třeba z jakého materiálu bude interiér, to už se asi ví. Ale když to bude na elektrický pohon, tak odkud to bude brát tu energii, když tam asi nejsou troleje, kolik energie to bude potřebovat, a jak rychle a jak daleko to ujede, a zda se to tedy vůbec vyplatí provozovat, to je asi zatím úplně zbytečné? 😉
Nevyplatí. Nemci v poslednej dobe vymýšľajú veci ktoré sú zasadne proti logike.
Neni potreba resit pohon, staci rict, ze se pocita s OZE a jakekoliv prani je predem splneno. 😉
Pak by se to možná obešlo i bez elektrického pohonu. Snad by stačilo přidat plachty, do kterých by se opíral vítr, a vrtuli, která by náporem větru roztáčela gyroskop. Stejně je divné, že u plachenic se to používá už několik staletí, ale jachty na kolejích ještě asi nikdo neprovozuje? 😀
Třeba počítají s tím, že proud bude v koleji. Akorát nevím, jestli jedna bude stačit.
Kolejnice jsou všude 2, tak by to stačit mohlo. Do jedné by šlo pustit fázi, do druhé nulák, a z vagónku by se natáhl sběrač ke druhé kolejnici, který by se při míjení vagónků na chvilku stáhnul. Jen by pak asi nebylo vhodné nohami stírat rosu na kolejích? 😉
A chodit v rozštěpu?
Doporučuji velkou pozornost věnovat nadpisu jednoho z odstavců "Nápad z hlavy interiérového designéra" 🙂 Tím je řečeno, že se někdo soustředil na vzhled a design, ale vůbec se nezatěžoval nějakými technickými detaily. Přesně takhle často začínají projekty, u kterých se na krásné obrázky nachytají technicky nenadaní investoři. Autor nápadu si bude během vývoje pár let pěkně žít z peněz investorů a poté nápad potichu zabalí, že to vlastně nejde. V principu to může fungovat na nějakém vzorovém kousku koleje, ale rozhodně to není schopné bezpečně jezdit po stávající infrastruktuře, skončí to u první výhýbky nebo křížení kolejí. A ani tak to nebude zrovna bezpečné, protože u klasické železnice se vzájemně doplňuje vedení kola na jedné a druhé kolejnici. Pokud by tohle chtěl někdo reálně budovat, musela by se pro to postavit samostatná trať s optimálnějším tvarem koleje a zcela jiným principem výhýbek a křížení. A tím mizí hlavní výhoda konceptu.
ty vole na těch obrázcích to vypadá tak krásně a ty to musíš rozcupovat nějakejma přiblblejma faktama.. 😀Jinak můj favorit v podobnejch projektech je "Teplátor".... tedy vytápění vyhořelým jaderným palivem místo tepláren, kdy to mají rozpracovaný do porozruhodnejch detailů, ale neřeší se třeba to kdo by to chtěl mít za barákem a brát z toho teplo, když je v ČR problém vůbec rozhodnout o hlubinnym úložišti který je x-krát bezpečnější a 40m pod zemí ve skále - nikdo to nikde nechce.https://www.teplator.cz...
Není tady lepší "blbá" lanovka? Stačí jeden motor (nebo na pár km), v lyžařských střediscích to funguje, lano bude levnější než koleje i na výstavbu i na údržbu, nepotřebuje to mosty, není problém sníh a průměrná rychlost regionovy s míjením po půl hodinách a čekáním je tak zhruba 30km/h.Jako bonus se lanovka to blbě vytápí, osvětluje a klimatizuje.A nebo systém taxíků, na Balkáně to před patnácti lety ani nebylo o moc dražší než autobus.
Názor byl 2× upraven, naposled 22. 7. 2024 12:51
Smysl ale je zprovoznit dopravu na už existující infrastruktuře, ne budovat infrastrukturu novou. A i když v té přímo navrhované podobě z toho spíše nic nebude, takřka určitě z toho vyplyne nějaká užitečná technologie, která najde uplatnění jinde.
Něco takového by se dalo dát do metra, kde by jezdila v kuse jedna kabinka za druhou, podobně jak páternoster. Odpadlo by čekání na nástupišti. A kabinky které by nemuseli zastavovat (osazenstvo by si cvaklo cílovou stanici), by to projeli kolem nástupiště po druhé koleji.
Nebo by to mohlo jezdit místo tramvají, ty jsou přece jen ve více městech. MHD by tak doplnila individuální gyroskopická tramvajová doprava ... 😀
Bohužel tramvajové koleje jsou jinak stavěné se žlábkem uprostřed namísto jedné koleje, která se dá obejmout, tam by asi ten gyroskop nefungoval.
To s gyroskopem nesouvisí. Fungovalo by to i na žlábkové kolejnici, nanejvýš s jinými koly.
To je sice hezké, ale potřebuješ pohon pro každý vehikl zvlášť. Navíc linearita dopravy způsobí že selhání jedné z deseti(sta)tisíc kabin odstaví dopravu v celý praze.Proč nekoupit každýmu elektrokolobrndu za 5 000Kč a nezrušit metro/tramvaj?
Tohle je k ničemu, protože to skončí na první výhýbce 😉 Standardní železniční infrastruktura (vč. metra) počítá s vedením železničního kola pouze po jedné straně koleje. Ale tohle musí mít vedení kola po obou stranách, aby se to udrželo na kolejnici, což je ale zcela v rozporu z principem železničních výhybek a křížení. Na společné trati s normální železnicí to fungovat nemůže.
A železničné prechody budú permanentne zatvorené aby tadiaľ prešlo pár desiatok ľudí po koľajniciach. Vlak so stovkami alebo desiatkami ľudí prejde raz za čas. Mi to pripadá ako keby každý takýto nápad vymyslel nadšenec ktorý vidí iba výhody a nevýhody vysvetľuje po svojom alebo vôbec :-/
Čerpání dotací na nesmysly.
Tomu se říká výzkum. 9 z 10 projektů se ukáže jako slepá ulička, ale občas některý z nich překvapí, někdy i takový, od kterého to nikdo nečekal. Ale na to je to třeba zkusit. A jsou to jen 4 miliony EUR. To jsou v tom kontextu v podstatě zanedbatelné peníze
Bohužel dnes je to 10 z 10ti.
Není, takový obraz vám tvoří jen média, které informují výhradně o bombasticky znějících projektech (přičemž "nudně" znějící normální projekty jsou ignorovány) a zásadně neinformují o případných vedlejších a odvozených výstupech. Dejme si jako příklad vděčné téma - revoluční baterie. Každý magazín nadšeně skočí po bombastickém článku o tom, že na univerzitě xyz pracují na revoluční baterií s dvojnásobnou kapacitou a poloviční cenou. O tom, že jiný tým z univerzity abc pracuje na zlepšení kapacity a životnosti o 5% a opravdu to dotáhnou do sériové produkce se ale nedočtete, protože to je nuda. A stejně tak se nedočtete, že i když on originální tým z xyz své sliby nezvládnul dodržet, jejich závěry umožnily třem dalším vývojovým týmům zvednout kapacitu každý o dalších 5% a navíc ještě umožnil průlom ve výrobě polovodičů a zdokonalení produkce ve farmaceutickém průmyslu. Například. Neorientujte se jen podle toho, co se dočtete v "popularistických" magazínech jako je VTM. Místo toho se zkuste podívat kolem sebe. Technologie se za posledních třeba 20 let neskutečně vyvinuly a ten pokrok nevzešel jen tak z ničeho...
Jo, zkusit se musí všechno, ať to stojí, co to stojí, přestože je na první pohled vidět, že to nemůže fungovat, jak je slibováno 😉 Připomíná mí to investory mohutně sponzorovaný vývoj tzv. kosmického děla pro vystřelování malých satelitů na oběžnou dráhu bez nutnosti raket. Přitom je od počátku jasné, že to je v rozporu s fyzikou a nikdy to fungovat nebude. A tohle je totéž, na stávající železniční infrastruktuře to nikdy jezdit nemůže, protože se to zasekne na první výhybce nebo křížení. Zcela typické je, že to nenavrhl žádný technik, ale nějaký interiérový designer, který se s technickými detaily vůbec nezatěžoval 🙂 Tohle není pokrok ani výzkum, to je černá díra na peníze. Těžko říct, jestli to autor neví a teprve časem zjistí, že to vlastně nejde a nebo už rovnou do toho jde s tím, že to nebude fungovat, ale že si z peněz hloupých investorů a dokonce veřejných dotací bude pár let pěkně žít.
Stojí to jen mrzké 4 miliony euro, to je totéž, co pár stovek metrů dálnice nebo několik autobusů. A i když v navrhované podobě z toho pravděpodobně nic nebude, šance, že z toho vzejde alespoň nějaká užitečná technologie je prakticky 100%. Netvařme se jakože hážeme celé státní rozpočty do černé díry.Mimochodem, v čem přesně jste odborník, že na první pohled vidíte, že to nemůže fungovat? Tohle tvrzení už v historii zaznělo tolikrát, že je o tom i škoda mluvit.
Dvě kolejnice? A není to moc, Antone Pavloviči? Jára Cimrman by byl jistě nadšen. ... Méně nadšena bude jednostranně zatížená trať, třeba pražce by mohly samým štěstím až vyskakovat do vzduchu ...
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 7. 2024 08:22
... obousměrný provoz na jedné koleji mají vzorově vyřešený třeba v Battambangu v Kambodži ... jel jsem s tim a dobrý, soudruzi ze SRN by se u nich mohli učit ... viz třeba zde https://youtu.be/8MSZMRk7d94
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 7. 2024 09:09
Tak jestli tam mají železniční tratě a nemají vlaky, tak je to jednoduché. Kdyby tam jezdil vlak, tak je to sešrotuje dřív, než stihnout sundat motor 🙂.
To říkám pořád, že ty starosti o bezpečnost v EU nás jenom brzdí 😃
to není zrovna jednostranně zatížená kolej 😀, ale je to dobrý 😀
. 🙂
Názor byl 1× upraven, naposled 24. 7. 2024 11:52
Mě by zajímalo, jak to pojede přes výhybky.
To bude ten kámen úrazu. Aby se to udrželo na kolejnici, musí mít okolky z obou stran kola, s čímž ovšem stávající výhybky nepočítají. Čili by se muselo podstatně sáhnout do infrastruktury, čímž se jednak ztrácí výhoda, že to může jezdit po současných tratích ale taky velmi komplikuje možnost provozovat to současně s klasickými vozidly. Ale počkejme si, třeba tvůrci překvapí a s něčím přijdou.
Nepřijdou, vsaď se 😉
Beru, o kolik? A ještě, budeme to pak hodnotit podle toho, jestli o tom budou psát tady na VTM (nebudou...), nebo jestli bude výstupem citovaná vědecká práce (bude...)?
Oni o tom už potom nepíšou, protože to NEFUNGUJE. Stejně jako všechny ty "zázračné baterie" a podobné pitomosti. 😝
Takže tvrdíte, že nutné kritéria pro úspěšnost výzkumu jsou a) úplné naplnění původních cílů a b) článek v popularistickém webovém magazínu? Tedy, že ať už se během výzkumu přijde na cokoliv jinak užitečného a jakoukoliv komerční aplikaci jinou než původně zamýšlenou, ať už jsou závěry publikovány v sebeprestižnějším impaktovaném vědeckém magazínu, nic z toho nemá cenu bez naplnění těch dvou bodů na začátku? Pokud ano, tak chápu, proč hodnotíte vědu tak negativně. Naštěstí pro vás tak ale svět nefunguje, jinak byste nebyl obklopen všemi moderními technologiemi ale seděl někde před jeskyní
No, do prezentace se dá rovná trať, shrábnou se dotace/peníze od investorů a o výhybkách mluvit nebudeme 🙂
Nejen přes výhybky, ale jak to celkově zapadne do celkové koncepce zabazpečení na železnici. Někde jsou počítače náprav, tedy nebudou jim sedět vstupy, někde jsou kolejové úseky, které potřebují aby náprava sepnula obě kolejnice. Podle mě je to nesmysl.
Hurá, aspoň jeden člověk se nad tím zamyslel 🙂 Škoda, že to neudělal autor toho "nápadu". Samozřejmě, přes stávající výhybky a křížení tohle nijak nepřejede. Tudíž padá jediná udávaná výhoda, což měl být provoz na stávající infrastruktuře.
Snad by to mohlo mít 2 podvozky - jeden pro gyroskopickou jízdu a druhý pro jízdu přes výhybky a křížení. Kdyby byly výškově nastavitelné, tak by se jeden před výhybkou či křížením vysunul a druhý zasunul. Po průjezdu výhybkou či křížením by se to zase prohodilo zpět ... 😉
Lokální tratě vyhýbky mají pouze k tomu, aby zarůstaly travinami. Třeba trať 016, kde pendluje v určených časech jediná lokálka.
Což o to, na takové ty vesnické lokálky, kde jezdí každým vlakem pět důchodců k doktorovi a zpět bych si to asi dokázal představit, ale důchodci by to stejně neuměli používat. Navíc těch technologických problémů - řešení nestandardních situací (překážka na trati, vánice/zasněžené koleje,...) autonomně bez zásahu člověka; to ještě pár let umět nebudeme.
Hm, bezva, takže jenom aby se to udrželo ve vzpřímené poloze, tak to veze půl tuny navíc. Co tak použít jako gyroskop ty tunové baterky, co to pohání? Jo, a když vypadne proud, tak to spadne na bok? Taky super! Nebo to má podvozek jak letadlo? 😀
Proč si každý jouda myslí, že technologické demo je finální produkt který zítra půjde na trh tak jak je?
Každý jouda sice nemyslí ale zato potřebuje něco plácnout. 🙂
Tak proč tady plácáte? :-O
Protože každý inteligentní technik ví, že to nikdy nic jiného než demo NEBUDE. 😝
Tak proč když "inteligentní technik" jako ty ví, že nic než demo nebude, řeší že nemají doladěné věci pro plnohodnotný provoz?
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 7. 2024 11:27
Protože není inteligentní technik, ale "inteligentní technik"
Já něco takového řeším? A kde? :-O
Možná proto, že to jsou věci, které autor vůbec nezvážil a nevysvětluje? Ono to je jedno, na stávající infrastruktuře to z několika důvodů nemůže jezdit. Čímž odpadá jediný přínos, který ten koncept teoreticky mohl mít. Takže za pár let ten nápad zase potichu zmizí.
Gyroskop udrží kabinu dostatečně dlouho na to, aby těch pár osob v klidu vystoupilo. Teprve potom spadne na bok. Pokud nebude mít výsuvná boční kolečka jako třeba dálník.
Vlak (lokomotiva) musí být těžká. Lehká nic neutáhne, protože jí kloužou kolečka. 😝
Jediná výhoda je možnost v obou směrech. Odpadá křižování. Jak to zamontovat do běžného grafikonu, kdy se to musí vyhnout normálnímu vlaku (nebo tam už normální vlaky jezdit nebudou) ? Co udělá roztočený gyroskop v případě havárie? Všechno může selhat, co když selžou podpěry? Atd. Myslím, že je to pěkná myšlenka, ale neprojde přes drážní úřad, nebo co to tam mají.
Taky mě hned napadlo, že tohle je asi v pohodě jen tam, kde už se na kolej nedostanou běžné vlaky. Lokálních tratí, co zarůstají travou je spousta i u nás.A udělat nějaké servisní vozy, které to čas od času projedou a vysekají porost by asi nebylo nemožné. Stejně tak nějaké prohrnovače v případě sněhu. Při současných zimách to asi není většinou problém, ale lokální i světové klima se mění pořád a to daleko víc i bez přispění člověka než s jeho přispěním :).
Nemusí to být na trati, kam se běžné vlaky nedostanou. Úplně stačí vlečková trať kde jede těžký nákladní vlak jednou denně. 23 hodin denně by trať byla ve speciálním režimu s vyloučenou klasickou železniční dopravou, vyhrazená jen pro tyhle kapsle. No a třeba v noci na hodinu se naopak vyloučí kapsle a projede nákladní vlak. Údržbu trati zaplatí ty nákladní vlaky a jednokolejné kapsle se k tomu jen levně přilepí. Znamenalo by to speciální režim, který si třeba v Česku umím jen těžko představit, ale to neznamená, že to nejde.
Ty otázky jsou velmi platné, ale chybí ta nejdůležitější. Jak by mohl takový stroj jezdit přes stávající výhybky a křížení 🙂 Tomu totiž jaksi brání nutnost mít okolek (vedení žel. kola) na obou stranách, kdežto klasický vlak ho má pouze po vnitřní straně kola a podle toho vypadají výhybky a křížení. Kolo s okolky po obou strnách přes to není schopno přejet.
Nějaké technické řešení by se snad našlo. Snad by to na střeše mohlo mít složenou vrtuli jako z vrtulníku. Před výhybkou by se vrtule roztáhla, gyroskop by ji pak roztočil, a vagónek by výhybku či křížení v malé výšce prostě přeletěl? 😀
Moderní vozidla jsou řízena tak přesně, že okolky se nedostanou do kontaktu s kolejnicí. Takže je stačí vynechat.
Jak jako řízena, jako směrově? Vy víte o nějakém kolejovém vozidle s aktivním řízením polohy kola na kolejnici? Okolky se nedostávají do kontaktu s kolejnicí proto, že kola mají kuželový tvar a nápravy se tak přirozeně vystředí mezi kolejnicemi. Jenže to funguje jen na rovině nebo v oblouku při optimální rychlosti. V jakémkoliv jiném případě prostě přicházejí na řadu okolky a bez nich by kolejové vozidlo vyskočilo z kolejí. Ne každé kolejové vozidlo ale má kuželové kola, třeba u tramvají to není zcela běžné a pak je okolek kriticky důležitý k udržení se na trati i na rovině. No a samozřejmě kuželové kola nemůžou v principu fungovat k vedení pokud se jede jen po jedné kolejnici 😃
Na této myšlence oceňuji především její humor. Drahý Jára by měl vskutku radost...
Gadgetbahn
To už je lepší nápad mít kolo co umí jet po polejích a když někdo pojede naproti, tak to prostě sundam a uhnu. 🙂
Kolo po kolejích jezdit nemůže. Stabilitu udržuje kličkováním. Zkuste jet ve žlábku tramvajové koleje, neujedete ani pár metrů. Jo, to by muselo být kolo s gyroskopy a při té váze by se to nedalo ušlapat. Ani sundat z kolejí, když jede něco proti. Mimochodem, tento systém se používal na koněspřežce, když se potkal osobní vůz s nákladem. Sundali ho z kolejí a pak zase nasadili. Pokud se nepovedlo vykřižovat ve stanici.
Tomu se tuším kdysi říkalo šlapací drezína. Bylo to v podstatě upravené jízní kolo, které mělo opěry i pro druhou kolejnici, ale bylo to asi dost lehké, aby to šlo z kolejí snadno ručně odstranit. Např.:https://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/muv008.jpg... https://cestovatel.cz/clanky/setkani-historicky... ... Snad to bylo k vidění v nějakých starých filmech, občas si to někdo i zkusí postavit sám ( https://dresiny.estranky.cz/fotoalbum/z-nasi-dilny/st... ... ), ale dnes už se spíš ty staré nepoužívané tratě přestavují na cyklostezky? 😉
to je ale konina.
Dulezite je napojenj na dotace, o nic dalsiho nejde.
Já bych radši maglev, co propojí evropské metropole, nebo alespoň opravdové rychlovlaky… v Asii to jde, v západní Evropě jsou alespoň rychlovlaky a u nás nic…
Bohužel, jako Pražák co se přestěhoval na vesnici v tohle už nemam víru, protože místní vidlonohové to blokujou. Že jim píská dálnice za barákem a zemědělci jezděj ve 2 v noci s kombajnama, to jim nevadí, ale když projedou za hodinu 2 vlaky, tak to teda ne, to tudy nepovede! 😀
Ja som zistil, že rýchlejšie je ísť z Viedne do Berlína ako debil ICE-čkom cez Nemecko, než z Bratislavy cez Prahu railjetom. (Je to cca 300 km viac, než cez Prahu)A na Slovensku som zachytil reportáž že na jednom úseku na Liptove plánujú zvýšiť rýchlosť na šokantných 160 km/h. Táto budúcnosť, kde sa to len zastaví?
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 7. 2024 11:26
Už čekám video od Adam Something s názvem: Tech bros discovers trains vol 2.: even worse than expected... 😃 Nejlepší by bylo, kdyby se těmto "tech bros" nevěnovala pozornost, oni by pomřeli hlady a hned vy bylo na světě líp...
Práve som to sem išiel napísať :)
Taky by mě zajímalo co se stane když pojedu přes viadukt co je 30 metrů vysoko a nemá ani zábradlí a najednou se ten gyroskopickej systém podělá, nebo vypadne elektřina. To bude chtít asi nosit padák na zádech. 😀
Nestane se vůbec nic. I pokud vypadne napájení gyroskopů, tak svou setrvačností budou ještě docela dlouhou dobu udržovat rovnováhu. No a kromě toho to vozítko určitě bude mít nějaké opěrné nohy, které ho v takovém případě po zastavení podepřou.Větší problém bude jak z kabiny bezpečně dostat cestující, ale to je problém i u klasických vlaků. Vzhledem k nízké kapacitě kabiny a nízké celkové hmotnosti ale bude řešení mnohem snazší, ať už tím, že cestující stáhnu dolů po žebříku, nebo že odtlačím celé vozidlo.
https://vtm.zive.cz/clanky/jedina-kolejnice-a... ...
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.