Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo zaznamenat mozkovou aktivitu 87letého umírajícího muže. Ten byl hospitalizován po pádu, který mu způsobil krvácení do mozku.
Když lékaři provedli elektroencefalografii (EEG), zjistili, že se u něj rozvinula epilepsie. Během EEG však pacient prodělal infarkt a zemřel. Analýza záznamů pořízených 30 sekund před a poté, co jeho srdce přestalo bít, naznačuje, že ve svých posledních okamžicích zažil změny v různých typech mozkových vln včetně alfa a gama.
Studie publikovaná v žurnálu Frontiers in Ageing Neuroscience naznačuje, že interakce mezi těmito vlnami pokračují i poté, co v mozku již přestane proudit krev.
„Vzhledem k tomu, že křížová vazba mezi alfa a gama aktivitou je zapojena do kognitivních procesů a vybavování vzpomínek u zdravých jedinců, je zajímavé spekulovat, že taková aktivita by mohla podpořit poslední ‘vybavení si života’, k němuž může dojít ve stavu blízké smrti,“ uvádí badatelé.
Kdy přesně končí život?
„Tato zjištění zpochybňují naše chápání toho, kdy přesně končí život a generují následné důležité otázky, jako jsou ty co souvisejí s načasováním darování orgánů,“ komentoval to neurochirurg Ajmal Zemmar z University of Louisville, který se na tomto výzkumu podílel.
Jiní odborníci však s ohledem na to, že data byla získána pouze od jediné osoby, nabádají k opatrnosti. Mj. upozorňují na to, že traumatické poranění mozku a poškození bílé hmoty může mozkové vlny ovlivnit. Antikonvulzivní léky (které pacient dostal) pak mohou pro změnu mít vliv na činnost mozkových sítí.
Například podle psychologa Steva Taylora z Leeds Beckett University tak nemůžeme předpokládat, že jde o reprezentativní příklad toho, jak se lidský mozek během umírání chová.
„Revize života může ve skutečnosti nastat, i když lidé nejsou fyziologicky blízko smrti – existuje mnoho případů hodnocení života třeba během pádů,“ prohlásil Taylor.
