Tranzit Merkuru 11. listopadu 2019. Foto:  Tomruen ,  CC BY-SA 4.0

Tranzit Merkuru 11. listopadu 2019. | Foto: Tomruen, CC BY-SA 4.0

Tranzit Merkuru v roce 2003 Foto: ESO

Tranzit Merkuru v roce 2003 | Foto: ESO

Tranzit Merkuru v roce 2003... tmavé nepravidelné skvrny jsou tzv. sluneční skvrny – tmavší a chladnější místa ve sluneční fotosféře, které souvisí s magnetickým polem hvězdy. Foto: ESO

Tranzit Merkuru v roce 2003... tmavé nepravidelné skvrny jsou tzv. sluneční skvrny – tmavší a chladnější místa ve sluneční fotosféře, které souvisí s magnetickým polem hvězdy. | Foto: ESO

Merkur na snímku z americké družice Messenger NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington - NASA/JPL.

Merkur na snímku z americké družice Messenger | NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington - NASA/JPL.

Tohle není Měsíc ale Merkur. Sonda Messenger přinesla velmi podrobné snímky jeho povrchu. Foto: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Tohle není Měsíc ale Merkur. Sonda Messenger přinesla velmi podrobné snímky jeho povrchu. | Foto: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Tranzit exoplanety. Jde ale jen o kresbu. Foto: NASA

Tranzit exoplanety. Jde ale jen o kresbu. | Foto: NASA

Tranzity exoplanet vidí astronomové tímto způsobem. Jedná se světelnou křivku – graf závislosti jasnosti hvězdy na čase. Na grafech jsou vidět poklesy jasnosti, které způsobují jednotlivé planety u hvězdy TRAPPIST-1. Zdroj:  ESO/M. Gillon et al. ,  CC BY 4.0

Tranzity exoplanet vidí astronomové tímto způsobem. Jedná se světelnou křivku – graf závislosti jasnosti hvězdy na čase. Na grafech jsou vidět poklesy jasnosti, které způsobují jednotlivé planety u hvězdy TRAPPIST-1. | Zdroj: ESO/M. Gillon et al., CC BY 4.0

Tranzit Merkuru v roce 2003 Foto: ESO
Tranzit Merkuru v roce 2003... tmavé nepravidelné skvrny jsou tzv. sluneční skvrny – tmavší a chladnější místa ve sluneční fotosféře, které souvisí s magnetickým polem hvězdy. Foto: ESO
Merkur na snímku z americké družice Messenger NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington - NASA/JPL.
Tohle není Měsíc ale Merkur. Sonda Messenger přinesla velmi podrobné snímky jeho povrchu. Foto: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
8
Fotogalerie

V pondělí vyrazte na hvězdárnu, nastane přechod Merkuru přes Slunce

  • V pondělí 11. listopadu nastane tranzit Merkuru přes Slunce
  • Úkaz bude pozorovatelný ve svém začátku
  • K pozorování tranzitu je potřeba se vybavit dalekohledem s kvalitním slunečním filtrem

V pondělí odpoledne dojde k poměrně vzácnému úkazu. Planeta Merkur přejde z našeho pohledu před Sluncem. Naposledy jsme mohli podobný úkaz pozorovat před třemi a půl lety, ale k tomu dalšímu dojde až v listopadu 2032.

Tranzit Merkuru bude pozorovatelný jen z části

Na rozdíl od zatmění Slunce, je tranzit Merkuru pozorovatelný z celého povrchu Země, ze kterého je vidět slunce nad obzorem.  V České republice začne tranzit přibližně ve 13:35 našeho času. Už po 16. hodině ale slunce zapadne. Menší výhodu budou mít obyvatelé na západě republiky, kde slunce zapadá až kolem 16:30.

Astronomové rozlišují tzv. čtyři kontakty. Při prvním kontaktu je Merkur ještě zcela mimo sluneční disk, kterého se právě poprvé dotkl a pohybuje se směrem dovnitř. K druhému kontaktu dojde o necelé dvě minuty později. Merkur se ocitne zcela uvnitř slunečního disku a přestává se dotýkat jeho okraje. Analogicky pak jsou na konci tranzitu kontakty číslo tři a čtyři, ale ty už z České republiky pozorovatelné nebudou – slunce bude už pod obzorem. 

Přesný čas pro jakékoliv místo si můžete najít na této stránce.

Konstelace planet

Pokud by Merkur, Venuše a Země obíhaly okolo Slunce v jedné rovině, pozorovali bychom tranzity Merkuru a Venuše poměrně často. Dráha Merkuru je ale vůči té zemské nakloněna asi o 7 stupňů. Pokud se tedy Slunce, Merkur a Země nachází v jedné přímce, obvykle Merkur přejde nad nebo pod slunečním kotoučem. 

K tranzitům dochází pouze v případě, že se Slunce, Merkur a Země nachází v jedné přímce a Merkur se nachází v jednom z uzlů své dráhy – jedná se o body, ve kterých protíná dráha planety rovinku oběžné dráhy Země (ekliptika). V okolí uzlu Merkuru se Země nachází vždy v květnu a v listopadu. 

mt-2003-orbit-normal.jpg
Foto: ESO

Mnohem vzácnější jsou tranzity Venuše. V Česku jsme pozorovali její tranzit v létě 2004. Další nastane až v roce 2117.

Jak pozorovat tranzit Merkuru

Tranzit Venuše byl pozorovatelný i chráněným okem. Stačilo se vybavit například speciálními brýlemi pro pozorování Slunce. Úhlová velikost Venuše je asi 50 vteřin. Na slunečním kotoučku byla vidět jako malá černá tečka. Merkur má ale velikost jen 10 až 12 vteřin. K pozorování tranzitu Merkuru je potřeba alespoň menší dalekohled s kvalitním slunečním filtrem. Případně můžete navštívit některou z blízkých hvězdáren.

Podobně se hledají exoplanety

Tranzit Merkuru je s trochou nadsázky miniaturním zatměním Slunce. Úhlový průměr Slunce je ale 180krát větší než průměr Merkuru. Tranzit planety tak jen způsobí malý a zcela nepostřehnutelný pokles jasnosti Slunce.

Zmiňujeme to záměrně. Sledováním podobných poklesů v jasnosti hvězdy hledají astronomové planety u cizích hvězd. Exoplanety tak lovil například kosmický dalekohled Kepler a dnes v jeho práci pokračuje družice TESS.

Tranzit Země z Marsu

Ze Země můžeme pozorovat pouze tranzity Merkuru a Venuše. Z povrchu Marsu bychom ale mohli pozorovat také tranzit Země přes Slunce. K podobnému úkazu došlo na Marsu naposledy v roce 1984 a ten další nastane 10. listopadu 2084. Uvidí ho v té době už člověk na vlastní oči? 

Určitě si přečtěte

Články odjinud