Profesor Qing-Bin Lu z kanadské University of Waterloo zjistil, že se v tropické oblasti naší planety nachází velká ozonová díra. Podle dosavadních zjištění by mohla mít dopad na 50 % světové populace, uvádí v tiskové zprávě na webu EurekAlert. Nutno podotknout, že k tomuto objevu vedlo použití odlišné metody analýzy dat.
Tropická ozonová díra je sedmkrát větší než ozonová díra v Antarktidě, a podle vědců se nad tropy vyskytuje již od 80. let minulého století. Díra je definována jako oblast s úbytkem ozonu větším než 25 % ve srovnání s nenarušenou atmosférou ve spodní stratosféře, a je hloubkou srovnatelná se známou jarní antarktickou dírou.
Máme se obávat další ozonové díry?
„Tropické oblasti tvoří polovinu povrchu planety a žije v nich přibližně polovina světové populace,“ varoval Lu. „Existence tropické ozonové díry může vyvolat velké globální obavy.“ Tropická i polární ozonová díra dle něj hrají významnou roli při ochlazování a regulaci stratosférických teplot, což odráží vznik tří „teplotních děr“ v globální stratosféře. Toto zjištění se může ukázat jako klíčové pro lepší pochopení globálních klimatických změn.
Úbytek ozonové vrstvy může vést ke zvýšení množství UV záření dopadajícího na zemský povrch. To zvyšuje riziko rakoviny kůže a šedého zákalu, může oslabit lidský imunitní systém, snížit zemědělskou produkci a negativně ovlivnit citlivé vodní organismy a ekosystémy.
Ozon je vysoce reaktivní molekula plynu složená ze tří atomů kyslíku. Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) vzniká ve stratosféře nebo ve vyšších vrstvách zemské atmosféry při reakci slunečního záření s kyslíkem. Protože je ozon vysoce reaktivní, ve stratosféře neustále vzniká a zaniká, ale jeho celkové množství zůstává dlouhodobě v různých ročních obdobích a zeměpisných šířkách relativně stabilní.
Luův objev ozonové díry byl pro jeho kolegy z vědecké komunity velkým překvapením, protože ji nepředpovídaly běžné fotochemické modely. Jím zjištěné údaje se však plně shodují s modelem elektronové reakce vyvolané kosmickým zářením a jasně naznačují, že jak antarktická, tak tropická ozonová díra mají totožný fyzikální mechanismus.
Může za to chemie, omezení moc nepomohla
Stejně, jako v případě polární ozonové díry, se ukázalo, že v centru tropické ozonové díry chybí přibližně 80 % ozonu. Předběžné zprávy ukazují, že úroveň úbytku ozonu nad rovníkovými oblastmi ohrožuje velké množství obyvatel a množství UV záření, jež do těchto oblastí dopadá, je mnohem větší, než se očekávalo.
V polovině 70. let 20. století výzkum atmosféry naznačil, že ozonová vrstva, která pohlcuje většinu ultrafialového slunečního záření, může být poškozena kvůli průmyslovým chemikáliím, především chlorfluoruhlovodíkům (CFC), hydrochlorfluoruhlovodíkům (HCFC), tetrachlormethanu a methylchloroformu. Objev ozonové díry v Antarktidě v roce 1985 potvrdil, že příčinou poškození jsou právě freony.
Proces tvorby a destrukce ozonu v atmosféře sice stále probíhá, ale přítomnost některých chemických látek může destrukci urychlit. Jediný atom chlóru ve stratosféře může zničit až 100 000 molekul, čímž se výrazně snižuje hladina ozonu. Přestože zákazy uvedených chemikálií pomohly proces zpomalit, důkazy naznačují, že úbytek ozonu přetrvává.
„Současný objev vyzývá k dalšímu pečlivému studiu poškozování ozonové vrstvy, změn UV záření, zvýšeného rizika rakoviny a dalších negativních dopadů na zdraví a ekosystémy v tropických oblastech,“ konstatuje Lu ve své práci.
