Z Bostonu přichází naděje pro pacienty s pokročilým karcinomem ledvin. Vědci z Dana-Farber Cancer Institute představili výsledky klinické studie personalizované vakcíny, která u devíti pacientů s vysokým rizikem návratu nádoru zabránila recidivě po dobu téměř tří let. Očkovací látka funguje tak, že „trénuje“ imunitní systém, aby rozeznal a zničil rakovinné buňky zbylé po operaci. A zdá se, že to dělá skvěle.
Každý nádor má unikátní molekulární vlastnosti – takzvané neoantigeny. Jde o drobné zmutované bílkoviny, které se vyskytují pouze v rakovinných buňkách. Vědci z nádoru odstraněného při operaci tyto neoantigeny identifikovali, vybrali ty nejúčinnější a vpravili je do vakcíny. „Je to jako dát imunitnímu systému fotku zločince,“ vysvětluje lékař David Braun. Imunitní buňky pak podle této „fotky“ hledají a ničí zbylé nádorové buňky v těle.
Tři roky bez recidivy
Až dosud se podobné vakcíny testovaly hlavně na melanomech nebo plicních nádorech, které mají stovky mutací. Rakovina ledvin se ale liší – mutací je málo, a je tedy i méně neoantigenů k cílení. „Mysleli jsme, že to nebude fungovat. Ale omyl!“ komentuje spoluautor studie Toni Choueiri.
Všech devět pacientů, kterým byla aplikována vakcína (z toho pět pacientů dostalo kromě očkování také lék ipilimumab, který podporuje imunitní odpověď), zůstalo bez známek onemocnění i po 34 měsících. Pro srovnání: standardní léčba s lékem pembrolizumab sice snižuje riziko recidivy, ale u třetiny pacientů selže.
Klíčovou roli hrají T-lymfocyty, které vakcína aktivuje. Studie ukázala, že jejich počet vzrostl v průměru 166krát a v těle zůstávají i po třech letech. „Jsou jako strážci, kteří hlídají, jestli se nádor nevrátí,“ přibližuje imunoložka Catherine Wu. Zajímavé je, že vakcína probudila hlavně pomocné CD4+ T-buňky, jež koordinují útok imunitního systému. Laboratorní testy navíc potvrdily, že tyto buňky dokážou ničit i pacientovy vlastní nádorové buňky.
Léčbu rakoviny často provází vážné vedlejší efekty. V tomto případě je to pouze zarudnutí v místě vpichu nebo přechodná únava podobná chřipce. „Žádný pacient neměl závažné komplikace. To je pro nás obrovská výhoda,“ zdůrazňuje Choueiri. Klasická imunoterapie pembrolizumabem přitom způsobuje u 18 % pacientů vážné nežádoucí účinky, jako jsou záněty střev nebo jater.
Jde se do druhé fáze
Vědci už spustili druhou fázi mezinárodní studie, kde vakcínu kombinují s pembrolizumabem. „Cílem je posílit účinek – vakcína nastartuje imunitní systém, lék pak odstraní další překážky, které nádor používá k úniku,“ popisuje Braun. Pokud uspějí, mohl by se tento přístup rozšířit i na další typy nádorů s nízkou mutační zátěží, například některé gynekologické nebo mozkové nádory.
„Rakovina není jedna nemoc. I dva pacienti se stejným typem nádoru mají odlišné mutace,“ upozorňuje Wu. Právě proto musí být vakcína šitá na míru. Celý proces výroby sice trvá několik týdnů a je finančně nákladný, ale vývoj jde rychle dopředu. „Za pět let možná budeme vakcíny připravovat během pár dní,“ doufá Braun.
I přes optimistické výsledky je třeba zůstat nohama na zemi. Studie měla jen 9 pacientů a chybí kontrolní skupina. „Potřebujeme ověřit, jestli účinek není náhoda,“ připouští Choueiri. Pokud ale další fáze tyto výsledky potvrdí, půjde o důležitý milník v léčbě rakoviny. A pro pacienty s pokročilým karcinomem ledvin dost možná o životní šanci bez strachu z návratu nemoci.
Dosavadní výsledky vědeckého bádání byly publikovány 5. února v odborném časopise Nature. Jde o jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů, který se zaměřuje na publikování výsledků výzkumů napříč různými vědními obory, včetně přírodních věd, medicíny a technologií. Jeho přísné recenzní řízení zajišťuje vysokou kvalitu a důvěryhodnost publikovaných článků prostřednictvím hodnocení nezávislými odborníky.
Zdroje: Nature, Forbes, Gizmodo, News Medical.