Vakcíně AstraZeneca proti covidu-19 byla v Evropě odebrána registrace. Na žádost výrobce, ale ...

Vakcína Vaxzevria švédsko-britské farmaceutické společnosti AstraZeneca byla dříve označována za přelomový úspěch díky rychlosti, s jakou byla vyvinuta. Její příběh však nemá úplně šťastný konec: Evropská léková agentura (European Medicines Agency; EMA) jí odebrala registraci. Podrobnosti přináší web Fierce Pharma.

Hned v úvodu je nutné upozornit na poměrně zásadní skutečnost: registrace byla oficiálně odebrána nikoli kvůli tomu, že by s touto očkovací látkou byly nějaké zásadní problémy, ale na žádost výrobce. AstraZeneca vysvětlila stažení vakcíny obchodními důvody a tím, že se očkovací látka stala nadbytečnou díky jiným „aktualizovaným vakcínám“.

Stejně tak je ale důležité poznamenat, že tento krok následuje po přiznání farmaceutické firmy, podle kterého vakcína může způsobit potenciálně smrtelné krevní sraženiny, a po hromadné žalobě podané údajnými oběťmi a rodinami zesnulých obětí,

Úspěšný začátek vakcíny Vaxzevria

AstraZeneca ve svém prohlášení uvedla: „Jsme nesmírně hrdí na roli, kterou vakcína Vaxzevria sehrála při ukončení celosvětové pandemie. Podle nezávislých odhadů bylo jen v prvním roce používání zachráněno více než 6,5 milionu životů a celosvětově byly dodány více než tři miliardy dávek.“

Vakcína, na jejímž vývoji se podílela Oxfordská univerzita, byla třetí nejpoužívanější očkovací látkou proti onemocnění covid-19. Byla úspěšná i z ekonomického hlediska – výrobce v minulosti oznámil, že v roce 2021 dosáhly tržby z Vaxzevrie 4 miliard amerických dolarů, nicméně už o rok později klesly na 1,8 miliardy dolarů.

Jednalo se o virovou vektorovou vakcínu, která používá virový vektor k dodání genetické informace požadovaného antigenu do hostitelských buněk příjemce. Vycházela z modifikované verze šimpanzího adenoviru a byla vyráběna Indickým sérovým institutem, přičemž se prodávala pod různými obchodními názvy – například Vaxzevria a Covishield.

Do roka od schválení bylo podáno více než 2,5 miliardy dávek této očkovací látky. Tehdejší britský premiér Boris Johnson vakcínu vyzdvihoval jako „triumf britské vědy“ a mainstreamová média ji často označovala jako „bezpečnou a účinnou“.

Pak nastaly komplikace

V roce 2021 si lékaři začali všímat, že jinak zdraví lidé po očkování vakcínou AstraZeneca končí v nemocnicích s těžkými zdravotními následky nebo dokonce umírají. Tváří v tvář přibývajícím důkazům o souvislosti mezi vakcínou a nežádoucími vedlejšími účinky některé země dočasně stáhly očkovací látku z trhu s odvoláním na hlášení o abnormálním krvácení, nízkém počtu krevních destiček, krevních sraženinách a náhlých úmrtích.

Němečtí vědci později zjistili, že se u některých pacientů očkovaných touto vakcínou objevuje porucha srážlivosti krve označovaná jako „imunitní trombocytopenie“, při níž vznikají protilátky, které aktivují krevní destičky a vedou ke vzniku sraženin. Vědci uvedli, že pravděpodobnost, že vakcína poškodí příjemce, je 1:100 000.

Deník The Telegraph uvedl, že ze stovek podezřelých tromboembolických příhod zdokumentovaných u britských pacientů bylo nejméně 7 smrtelných pro oběti ve věku 18 až 29 let, 10 smrtelných pro oběti ve věku 30 až 39 let, 17 smrtelných pro oběti ve věku 40 až 49 let, 21 smrtelných pro oběti ve věku 50 až 59 let, 11 smrtelných pro oběti ve věku 60 až 69 let, 7 smrtelných pro oběti ve věku 70 až 79 let a 4 smrtelné pro oběti ve věku 80 let a více.

Skončilo to žalobou a přiznáním

Jamie Scott – otec dvou dětí, který po očkování vakcínou AstraZeneca v dubnu 2021 utrpěl trvalé poškození mozku způsobené sraženinou – podal loni na výrobce žalobu. Jeho snaha pohnat farmaceutického giganta k odpovědnosti spustila lavinu podobných stížností. V následujících měsících se k hromadné žalobě připojilo více než padesát dalších údajných obětí očkování.

AstraZeneca pak v dokumentu připustila, že „vakcína AZ může ve velmi vzácných případech způsobit imunitní trombocytopenii. Příčinný mechanismus není znám.“ Toto přiznání je poměrně zásadní, neboť výrobce v předchozích letech příčinnou souvislost opakovaně popíral.

Podle deníku Telegraph AstraZeneca dobrovolně stáhla své „povolení k uvedení na trh“ v Evropské unii 5. března – jen několik týdnů poté, co podala k soudu dokumenty obsahující přiznání k možnosti vzniku krevních sraženin. Žádost o stažení vstoupila v platnost v úterý 7. května. Očekává se, že k podobnému kroku dojde i na dalších trzích, na které byla tato očkovací látka dodávána.

Diskuze (179) Další článek: O víkendu vypukne Maker Faire. Program je hotový, tady je pár lákadel

Témata článku: , , , , , ,