Vojenští analytici sledují projevy rusko-ukrajinské války na družicových snímcích od samotného začátku konfliktu. Ale zatímco doposud se jednalo spíše jen o náznaky budování opevnění a zničená města, nyní si všimli, jak válka změnila krajinu na mnohem větší ploše.
Čtyřicetikilometrový pás bez civilizace
Když navštívíte evropský mapový portál Copernicus Explorer, přesunete se nad oblast jihozápadně od Doněcka a v kalendáři zvolíte datum 6. července 2024, po chvilce čekání se vám v okně zobrazí strakatá zemědělská oblast, kterou protíná pás s poměrně spojitou nahnědlou barvou.
Frontovou linii odhalují neobdělávaná pole, která zarůstají ladem (6. červenec 2024)
V liště s nástroji si můžete aktivovat pravítko a změřit si, že má pruh na šířku zhruba čtyřicet kilometrů a jednolitou barvu jednoduše z toho důvodu, že se jedná o polnosti, o které se nikdo nestará a pomalu zarůstají ladem.
Pás kopíruje frontovou linii – ať už zákopovou zemi nikoho kdesi uprostřed, tak širší oblast se speciálním režimem, kde sice možná nehrozí bezprostřední nebezpečí, ale traktory a pluhy se tam jen tak neobjeví.
Není to příroda, takhle to vypadalo v roce 2021
Abychom si ověřili, že je široký pás opravdu dokladem války a nikoliv jen nějaký trvalý přírodní útvar, který není součástí běžně obdělávané zemědělské půdy, stačí se v Copernicus Exploreru vrátit zpět v čase. Zkuste třeba stejné období před třemi lety – 12. července roku 2021.
Stejný záběr z 12. července 2021
Všimněte si, že nahnědlý pruh zmizel a vyplnila jej strakatá struktura obdělávaných polí.
Pás je tedy opravdu umělým dokladem války, a i když je zde dole pod Doněckem vizuálně nejpatrnější, pokud se budeme posouvat kolem fronty výše k severu, i tam najdete jeho náznaky – zvláště v zemědělských oblastech, kde se neobdělávané lány půdy promítnou i do malého měřítka družicových snímků z evropského programu Copernicus.
Krajina jako před 69 lety
Zdaleka nejpatrnějším projevem konfliktu jsou ale pozůstatky Kachovské přehrady. Někdejší jezero na spodním toku Dněpru mělo až do 6. června 2023 rozlohu úctyhodných 2 155 km² (Lipno: 48,7 km²), délku 230 km a dosahovalo šířky až 25 km.
Kachovská přehrada a Dněpr v původním korytě (4. července 2024)
Po částečném protržení hráze loni v červnu ale postupně zarůstá a Dněpr se vrátil do meandrovitého toku jako před bezmála 70 lety před vybudováním zdejší vodní elektrárny (1955).
Původní podoba jezera před ostrou invazí (10. července 2021)
I když se i v tomto případě jedná o území nikoho, na rozdíl od ostatních oblastí bylo ušetřené nejtěžších bojů a tak se namísto ekologické katastrofy pomalu mění v rozsáhlý nivní biotop a přirozené útočiště.
Hráz někdejšího jezera v létě 2001 a 7. července letošního roku
Intenzivní boje odhalí sníh
Zatímco široký pás na východě a zarůstající obrovské jezero spatříte na satelitních záběrech i při malém měřítku (malém přiblížení), intenzivní boje jsou kvůli nižšímu rozlišení záběrů z evropských družic Sentinel relativně skryté.
Hnědé krátery v zasněžené Avdijivce (23. ledna 2024)
Jinak je tomu ale v zimních měsících, pokud během těžkých bitev napadne čerstvý sníh. V takových případech jej totiž za intenzivních bojů pokryjí hnědé krátery dělostřelecké palby.
Pro srovnání tentýž pohled z 8. ledna 2023 při podobné sněhové pokrývce
Ilustruje to třeba zimní bitva o Avdijivku a záběr na jižní část obce a okolní zasněžená pole posetá desítkami a stovkami kráterů, které na rozdíl od vegetačního období jasně rozeznáme od pozadí v podobě drobných hnědých teček.