Když ruská armáda v únoru 2022 vtrhla na Ukrajinu, málokdo tušil, jak zásadní dopad to bude mít na světovou leteckou dopravu. Nová studie ukazuje, že některé dálkové lety mezi Evropou a Asií nyní produkují až o 40 % více oxidu uhličitého než před válkou.
Důvodem je uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou a omezení letů nad Ruskem a Běloruskem. Letecké společnosti byly nuceny přesměrovat své trasy, aby se těmto oblastem vyhnuly, což vedlo k delším letům a vyšší spotřebě paliva.
Uzavření vzdušného prostoru
Nejviditelnější změny zaznamenaly finské aerolinky Finnair. Při pravidelném letu z Helsinek do Tokia musí letadlo nyní urazit o 3131 kilometrů více než před válkou, což prodlužuje dobu letu až o 3,5 hodiny. Každý let tak spotřebuje o 23 až 28,5 tuny paliva více než dříve. Výsledkem je dodatečných 72 až 90 tun oxidu uhličitého vypuštěných do atmosféry při každém takovém letu.
Několik mezinárodních letů nyní oblétá válečné zóny
Také lety z Tokia do Londýna, které dříve vedly přes Sibiř, jsou nyní většinou směrovány přes Kanadu. Tato změna prodloužila dobu letu z jedenácti na patnáct hodin, což znamená nejen delší čas strávený ve vzduchu, ale i výrazně vyšší spotřebu paliva.
Uzavřený vzdušný prostor nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem představuje největší omezení leteckého provozu od dob studené války. Celková rozloha zakázané zóny činí ohromujících 18 milionů kilometrů čtverečních a je tedy asi 228× větší než území Česka. Situaci dále komplikují omezení v dalších konfliktních oblastech, zejména na Blízkém východě, kde jsou vzdušné prostory Sýrie, Jemenu a Iráku pro mnoho aerolinek také uzavřené.
Celosvětový nárůst emisí až o 29 %
Analýza čtrnácti dálkových tras mezi Evropou a Asií ukázala, že provozní náklady aerolinek vzrostly o 19 až 39 % v závislosti na konkrétní trase. Například polské aerolinky LOT zaznamenaly na letech z Varšavy do Pekingu, Tokia a Soulu nárůst nákladů o 23 % a emise CO2 se zvýšily o 24 %. Nejvíce byla zasažena společnost Finnair, kde náklady i emise vzrostly o 40 %.
Podle prognóz by mohlo pokračující vyhýbání se ruskému a ukrajinskému vzdušnému prostoru vést v roce 2025 k nárůstu celosvětových emisí oxidu uhličitého z letecké dopravy až o 29 % ve srovnání s rokem 2022. To je alarmující číslo, zvláště když uvážíme, že letectví již nyní produkuje 2,5 % globálních emisí CO2 a podle údajů z roku 2018 tvořila letecká doprava 14,4 % emisí z dopravy v Evropské unii.
Dle studie zveřejněné v červnu 2024 vedla válka k emisím odpovídajícím 175 milionům tun CO2, což je srovnatelné s ročními emisemi Nizozemska. Tento údaj ale nezahrnuje pouze leteckou dopravu – zahrnuje emise z celé války (zničená infrastruktura, vojenské operace, požáry atd.).
Zaplatí to cestující
Situace má pochopitelně dopad i na cestující. Letecké společnosti musí promítnout zvýšené náklady do cen letenek, což v kombinaci s vysokou inflací může vést k poklesu poptávky po letecké dopravě. Například lety mezi severní Evropou a většinou asijských destinací zaznamenaly výrazné prodloužení letových časů a související nárůst cen.
Kromě nutnosti přesměrování komerčních letů ovlivnila válka na Ukrajině i další aspekty letecké dopravy. Například dodávky humanitární pomoci a vojenského materiálu vyžadují častější lety, často do oblastí s omezenou infrastrukturou, což dále zvyšuje emise.
Odborníci varují, že konflikt nepřímo zhoršuje klimatické změny způsoby, které byly dosud přehlíženy. „Není to jen letecký průmysl, kdo nese tyto náklady – neseme je všichni v podobě rostoucích teplot a měnícího se klimatu,“ upozorňuje profesorka Viktoriia Ivannikova z Dublin City University.
Možná řešení tohoto problému
Environmentální dopady nejsou omezeny pouze na oblasti přímo zasažené konfliktem. Zvýšené emise přispívají ke globálnímu oteplování, které má dopady na celý svět. Jak uvádí autor studie o klimatických dopadech války Lennard de Klerk: „Dopad této války na životní prostředí nemá hranice.“
Řešením by mohlo být nasazení modernějších a úspornějších letadel, jako jsou Airbus A350 a Boeing 787, která ve srovnání se staršími modely dokážou snížit spotřebu paliva a emise CO2 o 20 až 25 %. Další možnou cestou je optimalizace letových tras pomocí pokročilých navigačních systémů (FRA – Free Route Airspace). Dlouhodobým řešením je pak přechod na udržitelná letecká paliva, která však zatím nejsou k dispozici v dostatečném množství a za přijatelné ceny.
Ukazuje se, že válka na Ukrajině má dalekosáhlé dopady nejen na lidské životy a politickou stabilitu, ale i na životní prostředí. Zvýšení emisí z letecké dopravy je jen jedním z mnoha aspektů, které je třeba brát v úvahu při hodnocení celkových škod způsobených tímto konfliktem.
Zdroje: Springer Nature Link, The Conversation, IATA, ScienceDirect