Jaký rozdíl proti člověku, který si hraje na boha, přirozenému vývoji se brání a chce získat nedosažitelnou a nesmyslnou metu, věčný život, manipulací s DNA. Představme si hypotetickou situaci, lidé zvládli prodloužení života na 500 let (1 generace ~ 25 let = 20 generací). Máme na planetě hromadu starých a ještě starších lidí, jejich vědomí už nezpracovává nové vědomosti, jen žije z toho, co se naučilo dejme tomu v prvních 50 až 100 letech. Postupně se prodlužuje také doba, kdy ženám přijde menopauza, muži jsou též déle plodní. Na děti je tedy vždy času dost. Vidíte ten nesmysl, vždyť tím bychom doslova odsoudili civilizaci k zániku, stále více a více by se prodlužoval čas, kdy na svět přijdou děti, které svýma očima, svým svěžím mozkem nezaplněným informacemi, řeší vše podstatné okolo jinak, lépe než generace předchozí. Když mám dnes starého unaveného člověka (životem), znamená to nejen, že jeho tělo už trpí řadou neduhů, ale nakonec to vzdá i jeho vědomí, mozek. Je tak naprogramován (aby se organismus se svým koncem co nejlépe vypořádal, smířil), že nakonec už nemůže pracovat dál bezchybně a efektivně jako na počátku života. Takže ani kdybychom dokázali vědomí z jednoho člověka přenést na jeho kompletní klon nic se nezmění, přeneseme starce do mladého (nového) těla. Jak bláhově se dnes lidé a s nimi celá civilizace chová, místo toho, aby si vážili a využili každou hodinu, každý den (brali cestu jako cíl, jak rád říkám), tak se pachtí za čirým nesmyslem a život přežívají, hodně zaznamenávají, ale neprožívají.
