Desítky vědeckých týmů z celého světa se snaží vyvinout vakcínu, která by pomohla v boji proti nemoci Covid-19. Některé látky vypadají nadějně, jiné před sebou mají ještě pořádný kus cesty.
Nedílnou součástí vývoje je i testování na zvířatech. Podle expertů se sice vědci pokoušejí snížit jejich využívání na minimum, počítačové modely je však zatím nenahradí – zejména v tomto citlivém případě, kdy jde o čas.
Kvůli překotnému závodu o vývoj očkovací látky tak nastala zvláštní situace: Přinejmenším v USA docházejí opice – primáti, kteří jsou nejvhodnějšími adepty pro předběžné testování, než se látka dostane k lidským dobrovolníkům.
Nedostatek volných opic už podle USA Today hlásí třeba laboratoře Tulane National Primate Research Center, které patří k největším svého druhu ve Spojených státech. Na nedostatku primátů se podepsala nejen zvýšená poptávka, ale také složitý převoz ze zemí původu – třeba z Číny a dalších asijských zemí. Pandemie totiž dramaticky utlumila leteckou dopravu a zpřísnila exportní a importní pravidla.
Černý Petr padl na makaky
Nejen tulanské laboratoře nejčastěji používají makaky – konkrétně druh makak rhesus, který s člověkem sdílí 93 % genů. Makaky zároveň vědci používají už celá desetiletí, a tak je znají ze všech primátů nejlépe. Ostatně, mají také nejpodobnější imunitní reakci člověku. I proto se s experimentálními vakcínami setkají napříč medicínskými centry napříč světem asi nejčastěji.
Rozšíření makaků
Jednoho dne se možná podaří vytvořit dokonalý počítačový model makaka a jejich živí představitelé nebudu potřeba, k tomu však má naše věda bohužel ještě poměrně velký kus cesty před sebou.
Podstatné je tedy alespoň to, abychom jejich služeb využívali opravdu jen v ospravedlnitelných případech, kam jistě nepatří zbytný výzkum – třeba vývoj nových kosmetických preparátů.