Vědci vyřešili 500 let starý paradox Leonarda da Vinciho. Proč bublinky ve vodě nestoupají přímo vzhůru?

Na to prisli az ted? Je preci zname, ze tlak ve vode stoupa s hloubkou. Ze molekula je h2o. A pokud je vetsi tlak, tak je tam tech molekul vice. Takze, logicky vytvareji vrstvy. Bude tedy pri plavani snadnejsi klouzat podel vrstvev nez plavat nahoru ci dolu. I kvuli stejnemu zaberu. A tusim byl i nekde clanek, ze je voda vrstvena a popis usporadani molekul ve vrstve. Ostatne, vrstve ni vyplyva z dopadu kapek deste a hladinu, kdy se hladina rozvlni podobne jako zele. Je tedy jasne, ze nejaka vetsi molekula ci atom nez je vodik se bude muset nejak prodirat vrstvami. A vrtsvy jsou na sobe polozene tak, aby pekne zapadali. Mysleno tak, ze mate treba 2 platy z kulickovym povrchem, tak kulicky zapadnou do mezer druheho platu, stredy platu jsou nejbliz. Cili, kdyz si udelate 3d model vrstvy vody, tak se ta kulicka buliny prodira jen konkretnim zpusobem. A nejspis to zavisi na polomeru.
U clanku by mozna bylo zajimave, zjistit pomer mezi velikosti bubliny a vodikem a kyslikem vody.

Tak zase nic nevíme. Že se bublině mění tvar, jsem si všiml jako malé dítě. Otázkou tedy zůstává, proč se tak děje i v ustáleném prostředí. Já bych typnul Coriolisovu sílu. Ale třeba je to složitější.

Nemůžete napsat „Leonarda da Vinciho“.
Da Vinci je přídomek. Ten se neskloňuje. Lze napsat pouze ‚Leonarda da Vinci‘. Případně jen „Vinciho“ (bez „Leonarda da“).
Přídomky se neskloňují. U jednoznačně identifikovaných známých osobností můžete přídomek převést na pseudonym, v tomto případě tedy použít jen „Vinci“ a takto jej skloňovat – „Vinciho“, etc.
Když se chcete považovat za novináře, doplňte si vzdělání…

Běžte někam s bulvárními titulky.Nikdo "nevyřešil" žádný "500 let starý paradox". Za prvé, předpokládaný mechanismus byl známý minimálně desítky let, nebylo tu co "vyřešit". Za druhé, nikdo toto chování bublin nepovažuje za paradox.
Tento tým si "jen" dal práci tento jev poprvé dostatečně přesně numericky vymodelovat. Primární důvod, proč se tak nestalo dříve, je samozřejmě výpočetní výkon, a taky alokace výpočetních prostředků na důležitější výpočty.

Věci vyřešili? Buď vědci vyřešili, anebo věci vyřešily.
Fakt jste tragédi. Ani nadpis nedáte na první dobrou.

Ne, nevyřešili; ono ani nebylo co řešit!
To snad ví každý kdo někdy v životě fouknul pod vodou, že bublina není pevné těleso ale její tvar (a tím pádem i pohyb) podléhá bambiliónu vlivů, od mikroproudění vody (kupodivu molekuly vody nestojí na místě jak tydýt, kdo by to byl řekl, že?) až po mikro nehomogenity ve složení. Čím víc těch vlivů vezmete v potaz, tím lepší může být výsledek. To není nic, co by lidi nevěděli už dávno.
Osobně bych titulek raději nahradil slovy z článku: vyvinuli numerickou diskretizační techniku, která přesně (opravdu? JAK přesně??) charakterizuje rozhraní vzduch-voda, což jim umožňuje simulovat pohyb bubliny. To by mi dávalo smysl, protože tohle simulovat numericky, je nepochybně pěkný oříšek.