Vědce šokují extrémní jevy v Antarktidě. V konečném důsledku mohou ovlivnit celou planetu | Foto:  Vincent van Zeijst, CC BY-SA 3.0

Foto: Vincent van Zeijst, CC BY-SA 3.0

Vědce šokují extrémní jevy v Antarktidě. V konečném důsledku mohou ovlivnit celou planetu

V posledních letech došlo v Antarktidě k mnoha bezprecedentním událostem, od nízké úrovně mořského ledu po rekordní vlny veder a zhroucení ledových šelfů. Je prakticky jisté, že takových jevů bude stále více a stanou se běžnými, což bude mít za následek například zrychlující se úbytek ledu, který povede k zaplavení pobřeží po celém světě. K tomuto závěru dospěl Martin Siegert z britské Exeterské univerzity a jeho kolegové v přehledu nedávných závažných dopadů na Antarktidu.

Například v březnu 2022 byly na ledovém příkrovu ve výšce tři kilometry nad mořem ve vnitrozemí Východní Antarktidy zaznamenány teploty až o 38,5 °C vyšší než obvykle, což je nejextrémnější pozorovaná anomálie na celé naší planetě. Pokud by taková událost zasáhla Anglii v létě, dosáhla by teplota v Londýně neuvěřitelných 60 °C, říká Siegert. O dalších zjištěních informuje magazín New Scientist.

Tání mořského ledu a hroucení šelfů

Protože v březnu je v této části Antarktidy obvykle kolem -50 °C, nedostala se teplota naštěstí nad bod mrazu. Ale pokud by se taková anomálie vyskytla během léta, způsobila by tání ledu hluboko ve vnitrozemí. Bezprostřední příčinou bylo proudění teplého a vlhkého vzduchu z Austrálie. Obvykle kruhové větry kolem Antarktidy, známé jako polární vír, zadržují teplý vzduch ze severu, ale v tomto případě se teplému vzduchu podařilo proniknout hluboko do vnitrozemí.

Také vznik mořského ledu kolem Antarktidy se vymykal očekáváním a v zimě 2014 dosáhl rekordní úrovně. Od té doby se však každou zimu tvoří mnohem méně mořského ledu než obvykle, přičemž v roce 2017 byl jeho rozsah rekordně nízký. Tento rekord byl následně překonán v roce 2022 a poté znovu letos v červenci.

Dále jsou tu ledovcové šelfy, které vznikají spíše tím, že ledovce stékají do moře než zamrzáním vody, jako je tomu u mořského ledu. Vzniklé mohutné plovoucí ledové šelfy kolem velké části Antarktidy, které pomáhají zadržovat led na pevnině, se taktéž pomalu, ale jistě zmenšují.

„Zaznamenali jsme dramatické změny v rozsahu ledových šelfů kolem Antarktidy,“ říká Anna Hogg z univerzity v britském Leedsu. V několika případech se ledové šelfy zcela zhroutily. Po zhroucení šelfového ledovce Larsen B v roce 2002 se odtok ledovců za ním zrychlil osmkrát, upozorňuje vědkyně.

Všechno souvisí se vším

Extrémní události jednoho druhu mohou navíc zvýšit pravděpodobnost dalších jevů. Například teplejší vzduch, který se dostane do Antarktidy, může snížit množství mořského ledu a způsobit tání na povrchu. Uvolněná voda může proudit trhlinami k základům ledovců a urychlovat jejich tání. Na ledových šelfech může tající voda prohlubovat trhliny a přispívat k odlamování a rozbíjení ledovců.

Podle vědců má Antarktida vliv na životy lidí na celém světě, a to ze dvou důvodů. Za prvé je kolosální zásobárnou ledu, jehož tání má za následek každoroční stále větší zvyšování hladiny moří. Za druhé její bílý povrch pomáhá ochlazovat Zemi tím, že odráží energii zpět do vesmíru, ale nyní je bílý led nebo sníh nahrazován tmavším mořem nebo pevninou. „V příštích letech hrozí reálné nebezpečí, že Antarktida přestane fungovat jako chladič planety a začne působit jako radiátor,“ říká Siegert.

Podle vědců je těžké s jistotou říci, že jednotlivé extrémní jevy jsou důsledkem globálního oteplování, protože v regionu je málo meteorologických stanic a záznamy nesahají příliš daleko do minulosti. U některých z nich, jako například 18,6 °C zaznamenaných na stanici Esperanza v roce 2020 (nejvyšší teplota zaznamenaná v Antarktidě) se však ukázalo, že je pravděpodobně způsobuje globální oteplování, a lze předpokládat, že je tomu tak i v případě ostatních extrémních událostí.

Určitě si přečtěte

Články odjinud