Terapeuti, pracující s lidmi ohroženými sebevražednými úmysly, se musí při vyšetření spolehnout na to, co jim řekne pacient. Vědci z Pittsburghu doufají, že nabídnou objektivnější metodu díky funkční magnetické rezonanci. O chystané studii píše The Inquirer.
Na výzkum uvolnil Národního institut duševního zdraví 3,8 milionů dolarů (asi 85 milionů korun). Cílem je analyzovat a definovat rozdíly ve skenech mozku mezi osobami se sebevražednými úmysly a duševně zdravými jedinci.
Předchozí studie potvrdila, že tudy vede cesta
„Ukázali jsme, že dokážeme retroaktivně zjistit, kdo se pokusil o sebevraždu,“ uvedl Marcel Just, profesor psychologie na univerzitě Carnegie Mellon, který spolu s Davidem Brentem vede výzkum. „Ale bylo by nesmírně cenné, kdybychom dokázali říci, kdo se chystá pokusit o sebevraždu, což by mohlo zachránit životy.“
Počet úmrtí následkem sebevražd se v USA zvyšuje a mezi vysokoškolskými studenty je druhou hlavní příčinou úmrtí. Tím, že zjistíte míru rizika, „můžete být schopni dát lidem se zvýšeným rizikem intenzivnější léčbu,“ řekl Brent.
Grant byl udělen na základě výsledků předchozí studie, provedené oběma vědci. V této studii byly dvě skupiny mladých dospělých – jedna se sebevražednými tendencemi a druhá bez – požádány, aby mysleli na zadaná slova, přičemž jejich mozek byl sledován funkční magnetickou rezonancí.
Funkční magnetická rezonance je moderní metoda sloužící k zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podněty. Od standardní magnetické rezonance se liší schopností detekovat dynamické změny signálu způsobené lokálním kolísáním poměru oxyhemoglobinu a deoxyhemobloginu v závislosti na neuronální aktivitě.
Snímek z funkční magnetické rezonance
Rozdíly ve výsledcích fMRI odhalí potenciální sebevrahy
Rozdíly v mozkové aktivitě byly natolik odlišné, že počítač dokázal s přesností přes 90 % určit, zda testovaná osoba měla sebevražedné tendence. Dokázal také rozlišovat mezi člověkem, který se v minulosti pokusil o sebevraždu, a těmi, kteří o ní jen přemýšleli.
Testy ukázaly, že při myšlení na smrt lidé se sebevražednými myšlenkami vykazují zvýšenou mozkovou aktivitu v oblastech spojených s myšlením a emocemi o sobě. To naznačuje, že spojují smrt se svou osobou více než průměrný člověk.
Studie také zjistila, že lidé, kteří se potýkají se sebevražednými myšlenkami, mají odlišné emoce, když přemýšlejí o určitých tématech. Například když byli požádáni, aby mysleli na smrt, projevila se u nich vyšší mozková aktivita související s hanbou než u jiných lidí.
Vědci doufají, že výsledky jejich výzkumu by mohly vést k lepším cíleným léčebným strategiím pro pacienty s rizikem sebevraždy. Studie začne v září a bude čítat 450 účastníků ve třech skupinách: se sebevražednými tendencemi, s psychiatrickou poruchou, kteří však neuvažují o sebevraždě a zdravé kontrolní skupiny.
