Vědci dali veřejnosti data a za pár hodin se začaly sypat objevy exoplanet!

  • Vědci dali k dispozici data z kosmického dalekohledu Kepler
  • Kdokoliv může hledat podezřelé změny jasnosti hvězdy
  • Lidé už po pár dnech objevili desítky možných exoplanet

Obří dalekohledy na Zemi i ve vesmíru chrlí obrovské množství dat. Umělá inteligence zatím není na tak vysoké úrovni a obyčejné algoritmy neodhalí vše. Vědcům proto pomáhá občanská věda.

Velké množství astronomických projektů v oblasti občanské vědy už deset let probíhá například pod hlavičkou Zooniverse.

Najdi exoplanetu!

V uplynulých letech mohli lidé v rámci projektu Planet Hunters hledat exoplanety v datech z kosmického dalekohledu Kepler. Před pár dny rozjeli vědci nový projekt s názvem Exoplanet Explorers, který se zaměřuje na data z nové mise kosmického dalekohledu.

Náběh projektu byl skutečně úchvatný. Už po 48 hodinách byly objeveny první zajímavé exoplanety a celé planetární systému.

Jedním z nich je planetární systém EE-1. Tvoří ho čtyři planety o velikosti 2 až 2,7 Zemí. Jedná se o kompaktní systém trochu podobný TRAPPIST-1, i když v tomto případě se nejedná o chladného trpaslíka ale o hvězdu podobnou Slunci. Planety mají oběžné doby 3 až 13 dní. Nejvzdálenější planeta obíhá 4x blíže než Merkur kolem Slunce.

Dalším objevem je třeba planeta nepatrně větší než Země s oběžnou dobou 2,2 dní.

Hledají se změny jasnosti hvězdy

Kepler hledá exoplanety tranzitní metodou. Planety sice nevidí, ale jejich existence se projeví ve chvíli, kdy přechází (tranzitují) před svou hvězdou a způsobí nepatrný pokles její jasnosti.

Na hledání těchto poklesů jsou algoritmy, které ale mohou některé tranzity přehlédnout. Právě zde nastupuje občanská věda. Lidé hledají a označují neobvyklé změny v jasnosti hvězdy. Nejrychlejší lovci se pak mohou stát spoluautory objevitelské studie.

Video: Princip tranzitní metody

Za prvních pár dní fungování Exoplanet Explorers objevili lidé na 180 možných exoplanet – z toho 15 podobných Zemi. Celkem se do projektu zapojilo téměř 10 tisíc lidí, kteří provedli přes 3,9 milionů analýz. Projekt byl propagován i v pořadu Stargazing Live v australské ABC TV. Práce je stále dost. Zatím bylo analyzováno jen 15 % dostupných dat.

Mise K2

Data pro projekt Exoplanet Explorers pochází z mise K2, která začala v roce 2014. Keplerovi se předtím pokazil druhý ze čtyř setrvačníků pro orientaci v kosmickém prostoru. K provozu potřebuje dalekohled alespoň tři setrvačníky. Hlavní mise po 3,5 letech skončila, ale chytré hlavy v NASA vymyslely řešení. Dalekohled nyní stabilizuje tlak slunečního záření a motory.

Kepler se sice musí jednou zhruba za tři měsíce pootočit a změnit zorné pole, na druhou stranu se tím otevřely zcela nové možnosti a obzory. Z Keplera už není jen lovec exoplanet, ale zkoumá třeba také objekty sluneční soustavy.

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Exoplanety

Určitě si přečtěte

Došlo kafe? Zaběhejte si po schodech!

Došlo kafe? Zaběhejte si po schodech!

Včera | Černý Jiří | 3

Zahřívá se vám počítač? Vědci vymysleli způsob, jak využít odpadní teplo k napájení dalšího počítače

Zahřívá se vám počítač? Vědci vymysleli způsob, jak využít odpadní teplo k napájení dalšího počítače

** Procesory, grafické karty a další čipy generují obrovské množství tepla, které je nevyužité ** Vědci vymysleli způsob, jak teplo využít podobně jako elektřinu i v nanometrových velikostech ** Pomocí tepla by tak bylo možné napájet nové formy tepelných počítačů

22.  4.  2017 | Javůrek Karel | 2

Vědci nechali dopadnout 50 tisíc asteroidů a to i na Česko. Zkoumali, jak zemřete

Vědci nechali dopadnout 50 tisíc asteroidů a to i na Česko. Zkoumali, jak zemřete

** Vědci nechali v simulaci dopadnout na Zemi 50 tisíc asteroidů ** Velikost asteroidů byla 15 až 400 metrů ** Většinu lidí by zabila tlaková vlna, vítr a termální záření ** Vlny tsunami nejsou takovým problémem, jak se může zdát

21.  4.  2017 | Kubala Petr | 12

Jak dopravit léky proti nádorům do ženského těla? Spermiemi!

Jak dopravit léky proti nádorům do ženského těla? Spermiemi!

** Řada protirakovinných léků negativně působí i na zdravé buňky a tkáně ** Odborníci se proto v posledních letech intenzivně věnují vývoji rozmanitých transportních systémů ** Ty by měly dopravit léčivo na požadované místo v těle a přitom maximálně omezit ohrožení zdravých částí

20.  4.  2017 | Mihulka Stanislav | 6