Vědci donutili ke sněžení mraky, z nichž by bez jejich zásahu nevypadla ani vločka

  • Vědci chtějí vylepšovat sněhovou nadílku
  • A to především v oblastech, kde chybí vláha zemědělským plodinám
  • Se sněžením nad lyžařskými svahy a běžkařskými stopami zatím nepočítají

Po vládě nad počasím touží lidstvo odedávna. Dlouho hráli v tomto oboru prim šamani, kouzelníci a kněží, jejichž prostřednictvím hledali lidé přímluvu u duchů a božstev. I u nás se vydávala v dobách sucha na dlouhé cesty náboženská procesí a ve starých kronikách se dochovaly zápisy o událostech, které mohly v lidech vzbudit dojem, že jejich modlitby byly vyslyšeny.

Například v extrémně suchém roce 1719 se 22. června vydali obyvatelé severočeské Dubé v procesí na Bezděz, aby tam poprosili o déšť Pannu Marii Monserratskou. Už na konci bezdězské bohoslužby se na bezoblačném nebi začaly formovat první mráčky. Na zpáteční cestě přes Doksy se na procesí spustil hustý déšť, který ho provázel až do Dubé.

Moderní doba spoléhá víc na vědu než na modlitby. Už dlouho vědci zkoušejí navodit kondenzaci vodních par v oblacích pomocí jodidu stříbrného a vyvolat tak srážky. Ve Spojených státech se snaží posílit srážky umělým navozením kondenzace vodních par v mračnech nad státy Idaho a Colorado, které se často potýkají s ničivými suchy.

O úspěšnosti metody se vedou dohady. Některé experimenty došly k závěru, že množství srážek zvýšit nelze. Ty nejoptimističtější zase končily odhady, že se množství srážek zvýšilo o polovinu.

Obecně platí, že není jednoduché zjistit, kolik srážek by spadlo z mračen bez lidského přičinění a kolik srážek navíc zajistil zásah člověka. Na pevnější půdu se pokusili dostat tyto odhady američtí vědci pod vedením Katji Friedrichové z University of Colorado v Boulderu a Roberta Raubera z University of Illinois v Urbana-Champaign. Výsledky jejich experimentu zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the National Academy od Sciences.

Nasněžilo skoro 300 bazénů

Experimenty proběhly v lednu 2019 v Idahu. Pronajaté letadlo vylétlo do oblaků nad Payettskou pánví a v nich explozemi rozprášilo mikroskopické částice jodidu stříbrného. Vědci mračna předem pečlivě proměřili a přesvědčili se, že v oblacích nejsou „připravené“ žádné srážky. Mohli si tak být jistí, že pokud z mraků něco vypadne, bude to výsledek navozené kondenzace vodních par.

„Měli jsme mračna pod kontrolou od chvíle, kdy jsme v nich nechali rozptýlit jodid stříbrný, až do chvíle, kdy z nich začaly vypadávat srážky,“ popisuje průběh experimentu Katja Friedrichová.

Vědci zjistili, že kolem částic jodidu stříbrného skutečně kondenzuje vodní pára a vzniklá voda mrzne do sněhových vloček.  Z mračen sněžilo něco málo přes hodinu. Za tu dobu dopadlo na plochu více než 2300 kilometrů čtverečních v průměru 0,1 milimetru srážek. Voda, která se v podobě sněhových vloček snesla z nebe na zem, by naplnila 282 olympijských plaveckých bazénů. Není to nijak omračující výsledek. Ale v tomto případě si mohou být vědci jistí, že jde o „čistý výnos“.

„Kdybychom nenavodili v oblacích kondenzaci vodních par, žádné srážky by z nich nepadaly,“ zdůrazňuje Friedrichová.

Ze sněhu bude voda pro Colorado

Mnohde na vyvolávání srážek navozením kondenzace vodních par v oblačnosti do budoucna vsázejí. Sedm amerických států z povodí řeky Colorado například uzavřelo dohodu, že budou navyšovat množství srážek na svých územích navozením kondenzace par v mracích a přispějí tak ke zvýšení stavu vody v řece. Colorado slouží jako významná vodní cesta i jako zdroj vody a poklesy jeho hladiny mají nepříznivý dopad na hospodářství i životy mnoha lidí.

Friedrichová přiznala, že na základě provedených experimentů zatím nedokáže určit, jaký přínos zajistí podobné projekty. Každá zimní sněhová bouře se chová poněkud jinak a páry v oblacích reagují na dodaný jodid stříbrný po svém. K objektivnějším náhledům se vědci propracují jen sérií dalších podobných experimentů.

Se zasněžováním lyžařských svahů a běžkařských stop se v dohledné době nepočítá. Není totiž jednoduché se strefit se sněžením na vybraná místa. V tom je pořád podstatně účinnější výroba umělého sněhu „sněžnými děly“.

Diskuze (12) Další článek: Studentka astronomie objevila 17 nových exoplanet. Na jedné z nich by se mohl vyskytovat život

Témata článku: Věda, Výzkum, USA, Voda, Experiment, Počasí, Saúdská Arábie, Zemědělství, Colorado, Kněz, Univerzita of Illinois, Stříbrný, Vločka, Zdroj vody, Bezděz, Vodní pára, Idaho, Mrak, Srážka, Oblačnost, Dubá, Boulder, Vědec, Mračno, Zásah člověka



Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

**Složky ve Windows si nepojmenujete libovolně. **Seznam rezervovaných názvů existuje kvůli kompatibilitě. **Kořeny této záležitosti sahají až do 70. let.

Petr Urban
Operační systémyWindows
Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Recenze českého počítače Āsome Studio PRO MiniPC R7. Pro hraní i práci v kompaktním těle

Recenze českého počítače Āsome Studio PRO MiniPC R7. Pro hraní i práci v kompaktním těle

**Počítač zaujme kompaktními rozměry **O grafický i procesorový výkon se postará osmijádrový Ryzen 7 **Nová česká značka překvapí cenou i kvalitou

Jan Pánek
Testy