Technologie | Věda | Výzkum

Vědci dosáhli rekordní rychlosti zápisu do magnetické paměti pomocí laseru, pevným diskům ještě neodzvonilo

  • Díky nové technologii je možné magnetickou paměť přepínat extrémně rychle pomocí laseru
  • Do budoucna nás čeká spojení magnetické a optické technologie
  • Pevným diskům to umožní držet krok v rychlosti s narůstající kapacitou
Vědci dosáhli rekordní rychlosti zápisu do magnetické paměti pomocí laseru, pevným diskům ještě neodzvonilo

Vědci z univerzity v Minnesotě zveřejnili nový výzkum, díky kterému dosáhli rekordního milníku v rychlosti zápisu do magnetické buňky prezentované magnetickým tunelovým přechodem (MTJ – Magnetic Tunnel Hunction). Zápis využívá optické technologie – laseru, se kterým bylo možné měnit uloženou hodnotu během jedné pikosekundy.

Minulý týden jsme informovali o tom, že IBM dokázalo uložit jeden bit pomocí jednoho atomu (nejmenší magnet na světě), což je perfektní ukázka toho, že s hustotou zápisu u magnetických pamětí je stále kam postupovat. Jak je to ale s rychlostí zápisu a čtení do magnetických pamětí?

Pokud bude kapacita růst stále exponenciálně, musí se také úměrně zvyšovat rychlost, protože k čemu nám bude spoustu místa, když bude hrozně dlouho trvat, než daná data na disk vůbec dostaneme. A tady přichází ke slovu optická technologie.

Terabit dat za sekundu

Struktura vytvořené magnetické buňky zahrnuje dvě vrstvy feromagnetického materiálu – v tomto případě šlo o kombinaci kobaltu, železa a gadolinia (GdFeCo), mezi kterými je izolační vrstva. Nad touto magnetickou strukturou byla ještě umístěná průhledná vrstva z iridia, přičemž celková výška buňky byla 10 mikrometrů (desetina tloušťky lidského vlasu).

Typicky vše funguje jednoduše – dle zmagnetizování jedné z feromagnetických vrstev lze zapisovat nebo číst informace ve formě jedniček a nul. V pokročilejší formě se k tomuto používá spin elektronu (věnuje se tomu samostatný obor Spintronika), který ale doposud narážel na limit rychlosti zpracování a poslední rekordy byly pouze kolem frekvence 1,6 GHz.

Klepněte pro větší obrázek
Grafická ukázka struktury a zápisu pomocí laseru (Junyang Chen, University of Minnesota)

S nově vyvinutou technologií je ale možné rychlost posunout na mnohem vyšší úroveň. V kombinaci s levným laserem s ultrakrátkými pulzy infračerveného světla bylo naměřeno, že úspěšně dochází k přepínání buňky (pokaždé nastala změna napětí), což s pikosekundovými pulzy znamenalo teoretickou rychlost zápisu kolem 1 Tb/s (125 GB/s).

Opticko-magnetické disky jako budoucnost?

Zatím to vypadá, že magnetická technologie má do budoucna stále co nabídnout hlavně z pohledu kapacity v poměru k ceně a ani nové technologie typu NAND flash (SSD) nebo 3DXpoint neukazují, že by magnetické technologie v blízké době ohrozily.

Jak ale ukazuje tento výzkum, evoluce magnetického zápisu bude nejspíše počítat s optickou technologii využívající laseru. Stále tak budou pevné disky rotovat, ale zápis už nebude probíhat pomocí magnetických hlaviček, ale pomocí laserů, které budou využívat spinu elektronu pro uložení a čtení informace.

Technologie by ale mohla sloužit i ke stavbě výpočetního zařízení, který by zahrnoval jak logické struktury, tak i paměť v jednom, vše s využitím spintroniky. Dle vyjádření profesora Jian-Ping Wanga by to mohlo vést k vytvoření struktur podobných mozku. Světlo by se přitom stalo hlavní pro přenos i zápis informace, struktury podobné funkcím neuronů a synapsí by pak tvořily zmíněné části založené na spintronice s magnetickými materiály.

Protože se stále jedná o základní výzkum, je nyní v plánu pokračovat ve zlepšování a především zmenšování prvku na hranici 100 nm a také optimalizace spotřeby energie nutné pro provoz laseru a získávání informace. Jakmile budou tyto kroky alespoň z části hotové, je pochopitelně nutné vyřešit hromadnou výrobu, která bude zahrnovat schopnost umístit takových prvků miliardy třeba na budoucí formy ploten nebo magnetických pamětí.

Oficiální materiály k výzkumu nalezete zde.

Váš názor Další článek: Virtuální asistentka Alexa od Amazonu míří na operační systém iOS

Témata článku: Technologie, Věda, Výzkum, Úložiště, Pevné disky, Laser, Paměti, NEO, Pomoc, REK, Vědec, Magnetic, Puls, Minnesota, Nový výzkum, Buňka, Mág, Iridium, Spin, Magnetický materiál, Neuron, Tunelový přechod, Optická technologie, Pulse, Výpočetní zařízení, Pevné disky na Mall.cz


Určitě si přečtěte

Zorin OS 15: Vyzkoušejte další hezký a nenáročný linux pro mamku a taťku

Zorin OS 15: Vyzkoušejte další hezký a nenáročný linux pro mamku a taťku

** Ačkoliv je grafických linuxů plný internet, stále vládnou Windows ** Jeden z nich se jmenuje Zorin OS a nedávno se dočkal aktualizace ** Dělají jej dva kluci z Irska a je fakt hezký

Jakub Čížek | 114

Starý smartphone nemusí skončit v koši. 10 způsobů, jak ho ještě můžete využít

Starý smartphone nemusí skončit v koši. 10 způsobů, jak ho ještě můžete využít

** Co dělat s vysloužilým chytrým telefonem? Neházejte ho do koše! ** Našli jsme pro vás deset možností, jak ho prakticky využít ** I stará zařízení tak mohou být užitečná

Karel Kilián | 47

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

** Je to velké jako Raspberry Pi ** Ale je to až o několik řádů rychlejší ** Dorazil nám exotický Google Coral s akcelerátorem Edge TPU

Jakub Čížek | 18

Windows 10 po čtyřech letech: Jsou populární, ale stále je to šílený kočkopes

Windows 10 po čtyřech letech: Jsou populární, ale stále je to šílený kočkopes

** Windows 10 tu jsou už čtyři roky, první verze dorazila 29. 7. 2015 ** Desítky měly nahradit neúspěšnou řadu Windows 8.x ** I po letech však systém budí emoce a zůstává kočkopsem

Jakub Čížek | 111

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

** Šifrovaný web je dnes už samozřejmost ** Jeden díl skládačky ale ještě chybí – DNS ** Firefox už začal a teď se na šifrované DNS chystá i Chrome

Jakub Čížek | 92