Vědci dosáhli rekordní rychlosti zápisu do magnetické paměti pomocí laseru, pevným diskům ještě neodzvonilo

  • Díky nové technologii je možné magnetickou paměť přepínat extrémně rychle pomocí laseru
  • Do budoucna nás čeká spojení magnetické a optické technologie
  • Pevným diskům to umožní držet krok v rychlosti s narůstající kapacitou

Vědci z univerzity v Minnesotě zveřejnili nový výzkum, díky kterému dosáhli rekordního milníku v rychlosti zápisu do magnetické buňky prezentované magnetickým tunelovým přechodem (MTJ – Magnetic Tunnel Hunction). Zápis využívá optické technologie – laseru, se kterým bylo možné měnit uloženou hodnotu během jedné pikosekundy.

Minulý týden jsme informovali o tom, že IBM dokázalo uložit jeden bit pomocí jednoho atomu (nejmenší magnet na světě), což je perfektní ukázka toho, že s hustotou zápisu u magnetických pamětí je stále kam postupovat. Jak je to ale s rychlostí zápisu a čtení do magnetických pamětí?

Pokud bude kapacita růst stále exponenciálně, musí se také úměrně zvyšovat rychlost, protože k čemu nám bude spoustu místa, když bude hrozně dlouho trvat, než daná data na disk vůbec dostaneme. A tady přichází ke slovu optická technologie.

Terabit dat za sekundu

Struktura vytvořené magnetické buňky zahrnuje dvě vrstvy feromagnetického materiálu – v tomto případě šlo o kombinaci kobaltu, železa a gadolinia (GdFeCo), mezi kterými je izolační vrstva. Nad touto magnetickou strukturou byla ještě umístěná průhledná vrstva z iridia, přičemž celková výška buňky byla 10 mikrometrů (desetina tloušťky lidského vlasu).

Typicky vše funguje jednoduše – dle zmagnetizování jedné z feromagnetických vrstev lze zapisovat nebo číst informace ve formě jedniček a nul. V pokročilejší formě se k tomuto používá spin elektronu (věnuje se tomu samostatný obor Spintronika), který ale doposud narážel na limit rychlosti zpracování a poslední rekordy byly pouze kolem frekvence 1,6 GHz.

Klepněte pro větší obrázek
Grafická ukázka struktury a zápisu pomocí laseru (Junyang Chen, University of Minnesota)

S nově vyvinutou technologií je ale možné rychlost posunout na mnohem vyšší úroveň. V kombinaci s levným laserem s ultrakrátkými pulzy infračerveného světla bylo naměřeno, že úspěšně dochází k přepínání buňky (pokaždé nastala změna napětí), což s pikosekundovými pulzy znamenalo teoretickou rychlost zápisu kolem 1 Tb/s (125 GB/s).

Opticko-magnetické disky jako budoucnost?

Zatím to vypadá, že magnetická technologie má do budoucna stále co nabídnout hlavně z pohledu kapacity v poměru k ceně a ani nové technologie typu NAND flash (SSD) nebo 3DXpoint neukazují, že by magnetické technologie v blízké době ohrozily.

Jak ale ukazuje tento výzkum, evoluce magnetického zápisu bude nejspíše počítat s optickou technologii využívající laseru. Stále tak budou pevné disky rotovat, ale zápis už nebude probíhat pomocí magnetických hlaviček, ale pomocí laserů, které budou využívat spinu elektronu pro uložení a čtení informace.

Technologie by ale mohla sloužit i ke stavbě výpočetního zařízení, který by zahrnoval jak logické struktury, tak i paměť v jednom, vše s využitím spintroniky. Dle vyjádření profesora Jian-Ping Wanga by to mohlo vést k vytvoření struktur podobných mozku. Světlo by se přitom stalo hlavní pro přenos i zápis informace, struktury podobné funkcím neuronů a synapsí by pak tvořily zmíněné části založené na spintronice s magnetickými materiály.

Protože se stále jedná o základní výzkum, je nyní v plánu pokračovat ve zlepšování a především zmenšování prvku na hranici 100 nm a také optimalizace spotřeby energie nutné pro provoz laseru a získávání informace. Jakmile budou tyto kroky alespoň z části hotové, je pochopitelně nutné vyřešit hromadnou výrobu, která bude zahrnovat schopnost umístit takových prvků miliardy třeba na budoucí formy ploten nebo magnetických pamětí.

Oficiální materiály k výzkumu nalezete zde.

Váš názor Další článek: Virtuální asistentka Alexa od Amazonu míří na operační systém iOS

Témata článku: Technologie, Věda, Výzkum, Úložiště, Laser, NEO, Pevné disky, Paměti, Spin, Neuron, Minnesota, Kobalt, Řek, REK, Zápis, Optický disk, Tunelový přechod, Pomoc, Struktura, Synapse, University of Minnesota, Buňka, Puls, Optická technologie, Mag, Pevné disky interní na Heureka.cz



Nokia 9210 Communicator. Před 22 lety hi-tech, dnes by se nám z tolika tlačítek zamotala hlava

Nokia 9210 Communicator. Před 22 lety hi-tech, dnes by se nám z tolika tlačítek zamotala hlava

** Přesně před 22 lety představila Nokia svůj legendární model 9210 ** Třetí generace komunikátorů přinesla mnohá vylepšení ** Jako první Nokia běžel na Symbianu (S80), uměl fungovat jako fax

Tomáš HolčíkFilip Kůžel
RetroLegendyVideo
Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

**Složky ve Windows si nepojmenujete libovolně. **Seznam rezervovaných názvů existuje kvůli kompatibilitě. **Kořeny této záležitosti sahají až do 70. let.

Petr Urban
Operační systémyWindows
Stačí promluvit a telefon pozná, co vás sužuje. Rozbíhá se studie, která bude sbírat první vzorky hlasů

Stačí promluvit a telefon pozná, co vás sužuje. Rozbíhá se studie, která bude sbírat první vzorky hlasů

** Podle hlasu se pozná mnoho zdravotních symptomů ** Brzy s jejich nahráváním pomohou smartphone ** A podle nahrávky váš zdravotní stav vyhodnotí umělá inteligence

Martin Chroust
StudieUmělá inteligenceSmartphony
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Šedý trh s předplatným se vymyká kontrole. Spotify, Netflix nebo Disney+ můžete mít doslova za pár korun

Šedý trh s předplatným se vymyká kontrole. Spotify, Netflix nebo Disney+ můžete mít doslova za pár korun

** Sdílení účtů mezi kamarády je jen začátek ** Dnes letí nákupy předplatných v Indii nebo na Aliexpressu ** Superlevné „netflixy“ ale mohou nakonec spíš škodit

Lukáš Václavík
PředplatnéNetflixSpotify