Vědci na Marsu našli ideální místo pro založení kolonie. Kosmické záření však nadále zůstává problémem

idealne by bolo podvodne mesto

K názoru, že bude třeba budovat sídlo pod zemí, došla konference v Boulderu v roce 1986. O pětatřicet let později: vědci dospěli k názoru že bude třeba budovat sídlo pod zemí. Supeeer, tomu říkám pokrok!

a kym sa naozaj zacnu stavat podzemne mesta na marse(resp podmarsovske mesta na marse ) bude to treba este par krat overit

Nebo postavit dost silný elektromagnet, který bude schopný simulovat magnetosféru a odklánět sluneční vítr a ostatní nabité částice mimo planetu

Na zemský. Testovalo se to v Mojave, El Malpais a Flagstaff.
Na Marsu by to vycházelo na cca 61,64 μSv/den, což je pořád dost, protože jako maximální bezpečná dávka se udává 6 200 μSv/rok.

Názor byl 4× upraven, naposled 14. 05. 2020 09:26

Jen upřesnění: „V oblasti kráteru Gale, kde se robot Curiosity nachází, byla naměřena průměrná denní dávka kosmického záření ze vzdáleného vesmíru a energetických částic ze Slunce v hodnotě 0,67 milisievertů." Zdroj je astro tečka cz
Hodnota je tedy 10x vyšší než uvádíte. Můžete dát odkaz? Aby bylo jasno, který údaj je v pořádku.

Názor byl 1× upraven, naposled 14. 05. 2020 10:21

"The search for lava tubes at Hellas Planitia is primarily due to the low radiation environment at this particular location. Several studies by NASA spacecraft have measured radiation levels in this region at ~342 μSv/day, which is considerably less than other regions on the surface of Mars (~547 μSv/day)."Takže napřed vybrali tu oblast Hellas Planitia - z výše uvedeného důvodu - a potom dál kalkulovali s tím údajem 342 μSv.

Názor byl 2× upraven, naposled 14. 05. 2020 10:52

Děkuji. A já se ptal na Vámi uváděnou hodnotu 61,64 μSv/den. Zatímco atro uvádí data z Curiosity 670 µSv/den a Vy teď citujete rozmezí 342 - 547 µSv/den.

61,64 μSv/den je těch zbývajících cca 18 %, které by zbyly po odstínění lávovým tunelem.
Omlouvám se, jestli je v tom trochu zmatek, protože jsem to tak neuvedl výslovně. Ale Moik původně psal, že těch 18 % by asi nebyl problém, na což jsem právě reagoval tím, že v tomto případě to na Marsu vychází na 61,64 μSv/den, což je pořád hodně. Myslel jsem, že je to tak dostačující, protože radiaci na Marsu (obecně) neřešil a psal jen o těch 18 %.

Názor byl 3× upraven, naposled 14. 05. 2020 13:42

O, so sorry. Zapomněl jsem za sebou zhasnout.
Tak příště.

Na co by to ale bolo dobre? Odhliadnuc od vsetkych problemov, ktore treba na taku cestu vyriesit, dajme to,mu ze by po 2-3 generacii ludi nasli taku planetu. Comu by to pomohlo? Komunikacia by bola obtiazna, a ak by sa im aj podarilo vybudovat koloniu, pravdepodobne by pri dnesnej technologii zili viacmenej oddelene. Ludia, co chcu byt slavny a maju na to prachy, chcu mat tu slavu dnes. Preto tazba na marse, na mesiaci, kolonie v blizkosti su pre nich viac motivujuce. Co by napr. taky sebec, ako je trump, mal z nejakej vzdialenej kolonie, ked moze ryzovat na tazbe mesiaca?

k čemu by to bylo? K ochraně lidské rasy, resp. inteligentního života jako takového. Až nás jednou sundá nějaký vesmírný šutrák, tak by bylo fajn mít "zálohu" života na jiné planetě, případně na nějakém vesmírném korábu.

To by byla dost špatná záloha. I kdyby se to náhodou povedlo, tak na té planetě by byl evolučně přizpůsobený život. A to tak, že ten náš by tam neměl žádnou šanci. Možná ledat tak jako jed nebo rakovina. Tamnější příroda by se s námi časem snadno vypořádala. Nakonec by to dopadlo tak, že humus, co by z nás zůstal, by tamnější život jen posílil a vylepšil obranyschopnost imunity.

Názor byl 1× upraven, naposled 14. 05. 2020 01:39

Vždyť se ale našla dobrá planeta, má vodu stejně jako tady, má tam zeleň a vypadá dost podobně zemi. Má i kyslík ale je ho tam méně. Je sice daleko ale později nám technologie dovolí odletět i tam a můžeme udělat kolonii která by mohla být i soběstačná

problem je so zdrojmi.. v podstate vsetko co mame, sme najskor museli vykopat zo zeme. bez velkej masy zakladnych mineralov nic nevybudujes. navyse sme odkazany na tuto slnecnu sustavu, druha najblizsia je sucastnymi technologiami od nas daleko 60 000 rokov cesty. a i v nasej sustave je velka cast telies nepouzitelna, pretoze bud maju na povrchu 400 stupnov, alebo nemaju povrch(plynne planety), alebo su tak daleko od slnka, ze je tam proste permanentna tma a zima.
zem je naozaj milion krat lepsie miesto na zitie, ako cokolvek co dnes pozname. preto ochrana nasho ekosystemu by mala byt najvyssia priorita.

Lepšie je využiť zdroje na biologický výzkum ako sa aktivuje hybernácia medveda či žaby počas zimného spánku. Aby mohli aj ľudia hybernovať pri plavbe vesmírom. Ďalej treba skúmať medúzu Turritopsis Nutricula ktorá po tom, ako sa rozmnoží nezahynie, ale vráti sa späť do nezrelého štádia a začne dospievať. Ak by aj človek namiesto starnutia periodicky mladol a znovu dospieval, popri tom si ešte aj na par storočí zahybernoval, tak by ďaleké vesmírne cesty neboli problém.

Má to jeden malý háček. Ta medůza za pár miliard let existovat nebude. Co za pár miliard. Za milión let. Kosmická loď s hibernačními moduly bude na šrot za pár století. Co století, za dvacet let i s lidským servisem
Jen rychlost, blížící se rychlosti světla, rozbomarduje tepelný a radiační štít.
Ono při rychlostech blížícím se rychlosti světla se záření z hvězd stává tvrdým zářením nejtěžšího kalibru, do kterého kosmická loď - raketa bude narážet. Nemluvě o jiném "prachu" či "šutrech".
Poletíte - li jen trochu rychle, tak i tepelné záření se změní v superultrafialové...... a při rychlosti blížící se rychlosti světla to bude docela masakr.

Jak chcete, aby nějaká loď esistovala miliardy miliard trilionů staletí? Takový materiál neexisuje.
Než by kosmická loď doputovala na takovou planetu (která ještě nebyla ani nalezena či její zárodek objeven), tak by tato planeta už dávno zanikla i se svým mateřským sluncem.
Já osobně bych nechtěl žít ani na Marsu (hnus). Evoluce hmoty, kosmu a Zeměkoule způsobila, že má tělesná schránka, stejně jako veškerý jiný pozemský život, může žít a existovat dlouhodobě jen a pouze na Zemi. To, co sem leze z kosmu, z naší a cizích galaxií, z našeho Slunce i z nitra naší země, ovlivňuje evoluci a přizpůsobování všech virů a bakterií. A ti drobní živočichové nás na tyto byť i sezónní klimatické změny přizpůsobují. V omezené míře a když už to nejde, zestárneme a dál nejede vlak.
Mimochodem, přece nemůžete chtít po lidstvu, aby žilo věčně. To je nehorázný nesmysl.
Člověk není poslední stádium evoluce.

Rozumiem. O tých teóriách ako je čo vzdialene a koľko by trvalo vôbec opustiť našu slnečnú sústavu viem.Na druhu stranu, keď sa pozrie človek do histórie ľudstva. Koľkokrát sme sa už mýlili?

to nemozes mysliet vazne

Čo konkrétne? Že sme si ešte donedávna mysleli, ako je naša zem plocha a cez atlantik sa dostaneme do Indie?Kým to nebolo neskôr vyvrátené tak to platilo ako pravda.

ale dnes je uroven vedy uplne inde ako bola pred 1000 rokmi. a mimochodom to ze je zem gulata sa vedelo este pred nasim letopoctom, lebo to nabozenski fanatici ignorovali.
mnoho veci ktore sa dnes vedia sa urcite este vyvratia, ale plati to hlavne pre to co je na hranici vedy a nieje este dobre overene. zakladne veci sa uz menit nebudu, pretoze su mnohokrat overene roznymi metodami. hviezdy su naozaj velmi daleko a vesmir mimo slnecnej sustavy je nam nedostupny a pravdepodobne vzdy bude. ved na blby mars co je k zemi druha najblizsia planeta sa leti pol roka a viac. mesiac je tak blizko ze ma clovek pocit ze si nan moze sahnut a trva to tam 3 dni

Veď práve. Dnes je veda úplne niekde inde. A úplne inde bude za dalších 500-1000rokov.Jedine čomu sa podľa mna dá veriť je, že sa vzdialenosti stále skracujú.

Věda je o tom, že bude vědět násobně více. Ale také bude vědět, že cestovat někam pro získání informací musí být účelné a efektivní.
To znamená, necestovat vůbec. Pouze poznávat. Cestování se úplně vyhnout nedá - budou se posílat teleskopy a měřáky všeho možného. Ale v rámic možností samosebou.
Proč cestovat, kdy planetu máme. Druhou mít nebudeme, i kdyby to šlo. A jestli ano, tak ne na bydlení dlouhodobé, ale krátkodobé. Buńky rozené na jedné planetě budou životaschopné pouze na této planetě. Je logické, že život na jiné planetě bude mít přednost před životem invazním, který je přizpůsoben jinak, tudíž na cizí planetě životaschopný jen s pomůckami jako nějaký mrzák.

Ja bych se teda nechtel narodit na nejake rozpadajici se kocabce s vyhledem na to, ze mozna moji pravnuci dorazi k nezname planete a stejne zjisti, ze je neobyvatelna.