Němečtí vědci řešili otázku, jak naučit hovězí dobytek chodit na záchod. Cílem celé snahy bylo snížení dopadů velkých chovů na klimatické změny. Tým odborníků na chování zvířat a zemědělské vědy zastavil přirozenou produkci oxidu dusného z kravské moči tím, že nechal mladé krávy močit do speciálních latrín.
Krávy jsou nechvalně známé svým podílem na emisích skleníkových plynů – zvířata vypouštějí (a v menší míře prdí) metan. Jejich moč a výkaly produkují amoniak, který sám o sobě sice není skleníkovým plynem, ale půdní mikroby ho přeměňují na oxid dusný.
Krávy na záchodě
Tým vědců naučil deset telat močit do provizorní latríny přezdívané MooLoo. Výsledky tohoto výzkumu byly v pondělí zveřejněny v odborném časopise Current Biology ve článku „Naučená kontrola močových reflexů u skotu, která pomáhá snižovat emise skleníkových plynů“.
„Obecně se předpokládá, že skot není schopen ovládat vyprazdňování nebo močení,“ uvedl v tiskové zprávě zvířecí psycholog z Výzkumného ústavu pro biologii hospodářských zvířat a spoluautor studie Jan Langbein. „Skot, stejně jako mnoho jiných zvířat nebo hospodářských zvířat, je poměrně chytrý a dokáže se toho hodně naučit. Proč by se tedy neměl naučit používat toaletu?“ dodal.
Výcvik krav byl poměrně jednoduchý. Nejprve vědci zavřeli 16 zvířat do latríny. Když krávy močily, dostávaly potravu nebo cukrovou vodu. Dalším krokem bylo naučit je, aby nemočily na pastvině. To provedli zavedením nepříjemného stimulu, kdykoli tak učinily.
Jak naučit krávu chodit na toaletu
Nepříjemným podnětem byl původně hlasitý zvuk, ale vědci zjistili, že zvířatům příliš nevadí. Vyměnili ho proto za postříkání krávy vodou, což bylo relativně neškodné sdělení „Zlobivá kravička!“ Ukázalo se, že schopnost krav vydržet a dojít na latrínu po nějakém čase odpovídala schopnosti malých dětí.
Kromě toho, že tato opatření snižují množství oxidu dusného v ovzduší, svědčí celý výzkum o inteligenci skotu. Zvířata, která jíme, jsou často intelektuálně podceňována, ale tyto krávy, které se naučily chodit na záchod, jsou ukázkou inteligence hospodářských zvířat. Jiný nedávný výzkum zjistil, že prasata dokážou hrát videohry tak, že ovládají joystick pomocí rypáku.
Langbeinův tým doufá, že se latríny dostanou i na další místa a zvýší se počet krav, které se naučí chodit na záchod. „Abychom toho dosáhli, musíme nejprve celý postup výcviku automatizovat a přizpůsobit ho podmínkám na farmě,“ uvedl vědec s tím, že právě tomu se chtějí věnovat v navazujícím projektu.
Není to stoprocentní
Přes jistou naději je nutné upozornit na několik nedostatků. Tím hlavním je skutečnost, že ne všechny krávy lze takto naučit chodit na záchod. Pouze deset ze šestnácti telat se rychle naučilo močit na správné místo a dokázalo tuto činnost běžně reprodukovat.
Za druhé se experiment netýkal defekace, přičemž kravské výkaly také obsahují amoniak. Stále je tu velký problém s metanem – skleníkovým plynem 80krát silnějším než oxid uhličitý. Jiní vědci se zaměřili na krmení krav mořskými řasami, které snižují množství metanu, ale ani jejich výsledky zatím nejsou využitelné v praxi.
Chov zvířat je jen malým kouskem klimatické skládačky. Nedávná zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu označila metan za velký problém, který souvisí se spalováním a těžbou zemního plynu a také s chovem krav. V případě oxidu dusného drtivá většina emisí pochází ze zemědělských zdrojů, nicméně zatím to nevypadá, že by zemědělci v dohledné době zavedli hromadný záchodový výcvik.
