Radarové snímky asteroidu 2014 JO25, které pořídil 70 m velký radioteleskop v Goldstone. Foto: NASA, JPL-Caltech, Goldstone Solar System Radar

Radarové snímky asteroidu 2014 JO25, které pořídil 70 m velký radioteleskop v Goldstone. | Foto: NASA, JPL-Caltech, Goldstone Solar System Radar

Počty objevených blízkozemních planetek. V grafu je také znázorněno, kolik planet objevily jednotlivé vyhledávací projekty. Většinou se jedná o automatické přehlídky oblohy. NEOWISE je mise infračervené družice WISE.  Foto:  Alan B. Chamberlin , Public domain

Počty objevených blízkozemních planetek. V grafu je také znázorněno, kolik planet objevily jednotlivé vyhledávací projekty. Většinou se jedná o automatické přehlídky oblohy. NEOWISE je mise infračervené družice WISE. | Foto: Alan B. Chamberlin, Public domain

Jeden z asteroidů, které navštívila kosmická sonda 253 Mathilde Foto:  NASA , Public domain

Jeden z asteroidů, které navštívila kosmická sonda 253 Mathilde | Foto: NASA, Public domain

Jeden z asteroidů, které navštívila kosmická sonda — Ida. Vpravo od asteroidu je vidět i jeho měsíc Dactyl.  Foto:  NASA/JPL , Public domain

Jeden z asteroidů, které navštívila kosmická sonda — Ida. Vpravo od asteroidu je vidět i jeho měsíc Dactyl. | Foto: NASA/JPL, Public domain

Porovnání počtu a velikosti asteroidů Foto:  Marco Colombo, DensityDesign Research Lab ,  CC BY-SA 4.0

Porovnání počtu a velikosti asteroidů | Foto: Marco Colombo, DensityDesign Research Lab, CC BY-SA 4.0

Asteroidy se vyskytují také okolo jiných hvězd.  Foto:  NASA/JPL-Caltech , Public domain

Asteroidy se vyskytují také okolo jiných hvězd. | Foto: NASA/JPL-Caltech, Public domain

Počty objevených blízkozemních planetek. V grafu je také znázorněno, kolik planet objevily jednotlivé vyhledávací projekty. Většinou se jedná o automatické přehlídky oblohy. NEOWISE je mise infračervené družice WISE.  Foto:  Alan B. Chamberlin , Public domain
Jeden z asteroidů, které navštívila kosmická sonda 253 Mathilde Foto:  NASA , Public domain
Jeden z asteroidů, které navštívila kosmická sonda — Ida. Vpravo od asteroidu je vidět i jeho měsíc Dactyl.  Foto:  NASA/JPL , Public domain
Porovnání počtu a velikosti asteroidů Foto:  Marco Colombo, DensityDesign Research Lab ,  CC BY-SA 4.0
6
Fotogalerie

Vědci nechali dopadnout 50 tisíc asteroidů a to i na Česko. Zkoumali, jak zemřete

  • Vědci nechali v simulaci dopadnout na Zemi 50 tisíc asteroidů
  • Velikost asteroidů byla 15 až 400 metrů
  • Většinu lidí by zabila tlaková vlna, vítr a termální záření
  • Vlny tsunami nejsou takovým problémem, jak se může zdát

Clemens Rumpf (University of Southampton) a jeho kolegové nechali nedávno v rámci simulace dopadnout na Londýn, Berlín a Rio de Janeiro větší asteroidy a zkoumali, jakým způsobem by lidé v těchto městech zemřeli. Velikost asteroidů byla 50 a 200 metrů. O závěrech jsme už na VTM psali.

V nové studii Rumpf a jeho tým simulace zopakovali. Tentokrát ale v podstatně větším měřítku. Na Zemi nechali (samozřejmě ne současně) dopadnout 50 tisíc asteroidů o velikosti 15 až 400 metrů.

Pro zajímavost uveďme, že několik asteroidů dopadlo i na Českou republiku, a to na hranicích s Německem (severozápad Čech) a dále pak v oblasti Plzně, Ostravy a tři v kraji Vysočina.

Jeden asteroid nás tento týden minul

V hollywoodských filmech je v sázce obvykle o vyhynutí lidstva a kosmický projektil má velikost minimálně několika kilometrů. Podstatně větším riziko dnes představují právě menší tělesa o velikosti v řádu desítek metrů.

Menší objekty se špatně hledají a je jich také více. Ve středu 19. dubna nás minul více než 600 m velký objekt s označením 2014 JO25 ve vzdálenosti 1,8 milionů kilometrů. Jak jeho název napovídá, objeven byl před třemi lety. O průletu některých menších asteroidů se ale dozvíme jen pár hodin předem a někdy dokonce až po jejich průletu kolem Země.

Podobné studie mají smysl například pro přípravu evakuačních plánů a ochranu obyvatel.

Většinu lidí zabijí aerotermální efekty

Vědci se podávali na všechny možné smrtící následky: tlaková vlna, vítr, tepelné záření, vyvržený materiál, samotný dopad (impakt), zemětřesení a samozřejmě ve filmech tolik oblíbené vlny tsunami.

Asteroidy o různých velikostech (15 až 400 metrů) dopadaly pod různými úhly a různou rychlostí. Hustota asteroidu byla 3100 kg/m3.

V celkovém globálním měřítku byly nejvíce smrtící tlaková vlna a vítr — zabily v průměru kolem 60 % lidí. Tepelné záření mohlo za přibližně 30 % úmrtí a zbytek lidí zabily vlny tsunami.

Ostatní efekty měly zanedbatelný vliv. Vyvržený materiál zabil maximálně asi 0,9 % lidí, impakt asi 0,2 % a zemětřesení 0,17 %.

Aerotermální účinky dominují samozřejmě především u dopadů asteroidů na pevninu nebo jejich rozpadu v atmosféře.

Vlny tsunami budou velmi nebezpečné pro oblasti na pobřeží, ale při dopadu takto malých asteroidů je jejich vliv maximálně do vzdálenosti několika kilometrů od pobřeží.

V případě dopadu do moře poblíž obydlené oblasti by nejvíce lidí zabila právě vlna tsunami (70 až 80 %). Zbytek obětí by šel na vrub větru, tlakové vlně a termálnímu záření.

Výška vlny tsunami je závislá například na hloubce moře v místě dopadu. Ochranu v tomto případě vytváří kontinentální šelf. Hloubka moře je obvykle do vzdálenosti několika desítek km od pobřeží okolo 100 až 200 metrů.

Zabíjí asteroidy nad 18 metrů

Podle studie je smrtící střet s asteroidem o velikosti nad 18 metrů. To je o něco více, než byla velikost Čeljabinskéhé meteoru, který v roce 2013 vybouchl nad Ruskem. Asteroid zranil tisíce lidí, ale nikoho nezabil. Většinu zranění způsobily střepy z rozbitých oken a výloh.

Asteroid o velikosti nad 18 metrů vybouchne v atmosféře. Na zemský povrch dopadne objekt o velikosti přibližně nad 56 metrů. Obecně platí, že čím větší je hustota tělesa, tím větší je pravděpodobnost, že dopadne na povrch.

Zdroj: Geophysical Research Letters

Určitě si přečtěte

Články odjinud