Vědci poprvé zmapovali binární systém s planetou ve třech rozměrech. GJ 896 je pořádně bizarní

  • Astronomové 14 let studovali dvojici červených trpaslíků GJ 896
  • Okolo jednoho z nich obíhá podivná exoplaneta

Astronomové pozorovali planetární systém. Na tom není zejména v poslední době nic zvláštního. V nové studii však vědci využili radioteleskopy z celého světa z projektu Very Long Baseline Array (VLBA). Data pochází z dlouhé doby – z let 2006 až 2011 a 2020.

Díky pozorování z různých míst Země se jim podařilo dosáhnout velmi dobrého rozlišení 60 tisícin obloukové vteřiny. Využili v podstatě stejného principu interferometrie, který byl použit pro získání „snímku“ černé díry v centru naší Galaxie.

V rámci studie se ale vědci zaměřili na něco mnohem menšího, než je černá díra, dokonce menšího než Slunce – na dvojici červených trpaslíků GJ 896, kteří se nachází 20,37 světelných let od nás.

Hmotnější z dvojice GJ 896 A má hmotnost asi 0,44 Slunce, což je mezi červenými trpaslíky spíše nadprůměr. Jeho kolega GJ 896 B je mnohem menší, má hmotnost 0,165 Slunce. 

Oba červení trpaslíci obíhají okolo sebe s periodou 229 let ve vzdálenosti, která zhruba odpovídá vzdálenosti Neptunu a Slunce.

Vědci pozorovali v průběhu 14 let jejich pohyb a poté se dali do odčítání. Museli odečíst paralaktický pohyb – červení trpaslíci se pohybovali po obloze vlivem oběhu Země okolo Slunce, kdy se na ně v průběhu roku díváme z různých úhlů. Odečetli také samotný pohyb obou červených trpaslíků okolo sebe a... našli něco divného. GJ 896A se nadále pohyboval. Překvapení to ale není, a když už, tak příjemné. Za jeho pohyb může gravitace dalšího tělesa – exoplanety. 

Celý tento princip se označuje jako astrometrie a pracuje s ním třeba družice Gaia, která ale samozřejmě funguje na jiných vlnových délkách. 

Objevena exoplaneta vědce překvapila a to hned ze dvou důvodů. První je její hmotnost – je 2,3krát větší než Jupiter.

U červených trpaslíků většinou objevujeme exoplanety mnohem menší – podobné Zemi nebo super-země, které mají hmotnost o něco větší než naše planeta. V tomto případě však mluvíme o planetě o hmotnosti v přepočtu asi 730 Zemí!

Je o to divnější, že planeta byla objevena v binárním (dvojhvězdném) systému. Společník totiž zkrátí protoplanetární disk, ze kterého planety vznikají. Méně materiálu znamená méně hmotné planety. Vznik planety dvakrát hmotnější než Jupiter je tedy záhadou.

Neobvyklá je ale také dráha planety, která je vůči rovině, v níž oba červení trpaslíci obíhají, skloněna o 148 stupňů.

Klepněte pro větší obrázek
Planetární systém GJ 896. Foto: Sophia Dagnello, NRAO/AUI/NSF

Od normální planety očekáváme, že bude obíhat spíše v rovině rovníku své mateřské hvězdy, protože planety vznikají ze zmíněného disku prachu a plynu – velkého ale tenkého. Na podobně nakloněnou drahou se může planeta dostat interakcemi s jiným objektem. Zatím nevíme, jak tomu bylo v případě systému GJ 896.

Je to ale poprvé, kdy byla zmapována úplná 3D architektura oběžné dráhy
binárního systému s planetárním společníkem pomocí astrometrických pozorování. Takových výsledků nelze dosáhnout jinými metodami pro pozorování exoplanet. 

Je také otázkou, zda máme takové štěstí, že se podobný systém nachází blízko od nás, nebo jsou podobné systémy běžnější. 

Váš názor Další článek: K Měsíci se NASA ještě v září podívá s raketou SLS, ale na povrchu přistane až Starship

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,