Žádná novinka, lepidlo řešit nebudu, asi by došlo na výmluvy kdesi cosi, ale pamatuji si z nějakého článku, že ty vyrobené věci zatím nejsou pevné, tedy na Měsíci použitelné. Kdybych měl rozhodovací pravomoc, investoval bych nejvíce globálních prostředků do dvou věcí fúzních nebo množivých reaktorů (co bude připraveno dřív) a do nových pohonů vesmírných lodí. Prostě bych se snažil zbavit chemického pohonu. Umím si představit (NASA také), fúzní motor, který pomocí magnetického pole (magneto-inertial-fusion) místo laseru, stlačuje pelety s palivem (deuterium / tritium*) a může klidně za dostatečného chlazení pracovat v atmosféře. Při velkém výkonu (je nastavitelný), může tedy startovat přímo z povrchu. Nutností je samozřejmě také vývoj účinného a bezpečného reaktoru, pro napájení, ideálně individuálního pro každou pohonnou jednotku (reaktor a jednotka tvoří celek). Pak už totiž nebude nutné řešit ani OZE (fúzní reaktory, tokamaky) ani cenu vyneseného kilogramu kamkoliv, klidně k měsícům Saturnu, k cizím systémům. Připadá mně veškerá tato snaha, jako kdyby na to lidstvo šlo obráceně, místo vývoje dostatečných zdrojů energie šetří (vyšší civilizace takto nefungují), místo nových pohonných systémů, bude cosi lepit přímo na planetách a stavět "hadrové" hotely na oběžné dráze.
* Méně dostupné H3 zahoří snáze za jednodušších podmínek.
