Jak jistě víte, „genetická abeceda“ má 4 písmena – A (adenin), C (cytosin), G (guanin) a T (thymin). Co kdybyste k nim ale mohli přidat i nějaká jiná?
Právě tohle v roce 2014 udělal biochemik Floyd Romesberg ze Scripps Research Institute. Společně se svými kolegy rozšířil genetickou abecedu bakterie E.coli o X a Y.
Nyní Romesbergův tým dosáhl dalšího velkého pokroku. Částečně syntetický kmen E.coli totiž na základě informací zapsaných pomocí nukleotidových bází X a Y začal exprimovat nové proteiny. Je to vůbec poprvé, kdy k něčemu takovému došlo.
Floyd nicméně nehodlá vytvořit nějaké hybridní formy života. Jak vysvětlil v rozhovoru pro agenturu Reuters, jeho báze X a Y se nezvládnou vázat s těmi přírodními a výše popsané polosyntetické organismy nedokážou přežít mimo laboratoř. „Nemohou uniknout. Scénář Jurského parku nehrozí,“ konstatoval.
Tento výzkum by se však teoreticky mohl uplatit v oblasti organické AI – třeba při konstrukci robotů s částečně biologickými těly. Kromě toho se nabízí i řada dalších (v současné době značně realističtějších) aplikací. Mezi ty jednoznačně nejzajímavější patří vývoj inovativních léků na bázi proteinů. Pomocí polosyntetické DNA by mohly být vytvořeny proteiny nesoucí molekuly tuku, které by našim ledvinám zabránily v tom, aby tato farmaka rychle odstranily z těla.
Samostatnou zmínku si zaslouží také zlepšování kvality životního prostředí. „Mohli bychom bakteriím například poskytnout takové proteiny, které by jim umožnily rozložit některé uhlovodíky a pak je využívat k odstranění ropných skvrn?“ uvedl Romesberg.
Zdroj: Futurism