Odborníkům z University of Exeter se podařilo zvrátit stárnutí lidských buněk vypěstovaných v laboratoři. Jejich výzkum by se mohl stát základem budoucích léků proti degeneraci.
Naše buňky a tkáně postupně přestávají fungovat z celé řady důvodů. Současná biologie se nicméně zaměřuje zejména na akumulaci tzv. senescentních buněk. Jde o starší již „pokažené“ buňky, které navíc mají negativní vliv na své sousedky.
Nedávno vyšlo najevo, že jeden z hlavních motorů stárnutí by mohla představovat ztráta naší schopnosti zapínat a vypínat geny ve správný čas a na správném místě (každá buňka v těle obsahuje veškeré informace potřebné pro život, ale ne všechny geny jsou zapnuté ve všech tkáních nebo za všech okolností – což je jeden z důvodů, proč se jednotlivé buňky významně liší ve své stavbě atd.). Ta je zapříčiněna poklesem počtu proteinů známých jako splicingové faktory.
„V naší nové práci jsme ukázali, že ošetřením starých buněk chemikálií, uvolňující malé množství sirovodíku, dokážeme zvýšit úrovně některých splicingových faktorů a omlazovat tak staré lidské buňky,“ uvedli badatelé Lorna Harries a Matt Whiteman.
Sirovodík je ve větším množství samozřejmě toxický. Lorna a Matt však objevili způsob jak ho dodávat přímo do mitochondrií (kde podle nich působí), díky čemuž mohou používat malé dávky. Tím se značně snižuje pravděpodobnost nežádoucích vedlejších účinků.
„Jsme přesvědčeni, že pomocí molekulárních nástrojů jako je tento budeme nakonec schopni odstraňovat senescentní buňky z těl žijících lidí, což nám může umožnit zacílit na více onemocnění souvisejících s věkem najednou,“ uzavřeli vědci.