Bezpečnost | Lidé | Genetika

Vědci volají po moratoriu na genetické vylepšování lidí

  • Přední vědci volají po pětiletém mezinárodním moratoriu na cílené úpravy genomu lidských embryí
  • Zdaleka ne všichni vědci jsou ale touto vyhlídkou nadšení
  • Je moratorium nutné, zbytečné nebo snad škodlivé?
Vědci volají po moratoriu na genetické vylepšování lidí

Na konci listopadu roku 2018 se svět dozvěděl, že čínský vědec Jiankui He upravil dědičnou informaci lidských embryí, z kterých se pak narodila dvojčata. Děvčata Nana a Lulu by měla být díky umělému poškození genu CCR5 odolná k infekci virem HIV. Pro laickou i odbornou veřejnost to byl šok.

Vědci celého světa jsou přesvědčení, že technika CRISPR-Cas9, kterou lze provádět cílené zásahy do dědičné informace nejrůznějších organismů, není ještě dost spolehlivá a nikdo nedokáže zaručit, že i dobře míněný zákrok do DNA lidského embrya nevyvolá u narozeného dítěte ještě další, tentokrát nežádoucí změny.

Jiankui He se zpronevěřil řadě zásad vědecké práce. Velký otazník se vznáší i nad odolností obou děvčat k viru HIV. Z toho, co o experimentu uniklo na veřejnost, je zřejmé, že Lulu zcela jistě odolná není. Zásah do dědičné informace mohl vyvolat i nežádoucí vedlejší účinky, jako je zvýšená náchylnost ke komplikacím při onemocnění chřipkou nebo zvýšená náchylnost k nákaze západonilskou horečkou.

V současné době je He vyšetřován čínskými úřady a o jeho osudu se nic bližšího neví. He kromě jiného porušil i čínský zákon, který od roku 2003 zakazuje zásahy do dědičné informace lidských embryí a následný přenos takových embryí matce s cílem přivést na svět děti s upravenou dědičnou informací. Podle některých zdrojů hrozí čínskému vědci v krajním případě i trest smrti. Čínská vláda reagovala na kauzu Jiankui He zpřísněním příslušných zákonů.

Návrh na moratorium

Nyní přichází skupina předních světových vědců s návrhem, aby svět přijal na podobné experimenty pětileté moratorium. Manifest zveřejněný v předním vědeckém časopise Nature iniciovali i dva ze tří klíčových autorů techniky CRISPR-Cas9 Feng Zhang z Massachusetts Institute of Technology a Emmanuelle Charpentierová z berlínského Max Planck Institut.

Autoři návrhu jsou přesvědčeni, že po pěti letech bude možné zvážit stav techniky CRISPR-Cas9 a její spolehlivost. Takto získaný čas bude možné využít k veřejné diskusi o tom, jestli si společnost genetické vylepšování lidí přeje nebo ne.

Zdaleka ne všichni vědci ale s návrhem moratoria souhlasí. Například třetí z objevitelů CRISPR-Cas9 Jennifer Doudna z University of California v Berkeley se obává, že mnohé země přenesou moratorium do svých zákonů. Zatímco moratorium vyprší, zákony zůstanou v platnosti a budou blokovat úpravu dědičné informace lidí i v situaci, kdy už proti ní z vědeckého hlediska nebude námitek. Místo vědců pak budou rozhodovat politici a ti mohou zabránit žádoucímu pokroku.

Ani laureát Nobelovy ceny David Baltimore není z vyhlídky na moratorium dvakrát nadšený. Považuje ho za zbytečné. Podle něj si dají po čínském skandálu všichni vědci pozor na to, co budou s dědičnou informací lidských embryí podnikat.

Pro a proti

Zajímavou analýzu navrhovaného moratoria představil na webu The Conversation bioetik Owen Schaefer z National University of Singapore. Připomíná, že jak zastánci, tak odpůrci moratoria se shodují v mnoha bodech. Všichni si uvědomují, že technika CRISPR-Cas9 neskýtá záruku bezpečných zásahů do DNA lidských embryí a že jakýkoli defekt se bude následně předávat na další pokolení.

Všichni jsou zajedno i v tom, že by se využívání této technologie pro vylepšování lidského genomu měla vyjádřit celá společnost ve veřejné diskusi. V řadě dalších názorů na cílené úpravy dědičné informace lidských embryí se však vědci neshodnou.

Schaefer připomíná, že více než 30 zemí světa už má vylepšování lidé zakázáno nějakou právní normou. Pro tyto státy je mezinárodní pětileté moratorium zbytečné. Jeho zavedením by tu mohl dokonce vzniknout mylný dojem, že po skončení moratoria bude vylepšování povoleno.

To by však nastalo jen v případě, že by byl zároveň zrušen příslušný zákon. Na druhé straně v zemích, kde žádná regulace genetického vylepšování lidí neexistuje, může moratorium zabránit tomu, aby nezodpovědní vědci z jiných zemí využívali tamního „právního vakua“ k riskantním pokusům, jaké by u nich doma byly zakázány.

Podle Schaefera je na moratoriu ospravedlňovaném potřebou veřejné diskuse o genetickém vylepšování člověka zarážející to, že o něm žádná veřejná diskuse neproběhla. Singapurský bioetik je přesvědčený, že na návrhu moratoria je více špatného než dobrého a jasně se staví na stranu jeho odpůrců.

Vyhlídky na to, že se vědci dohodnou, jsou prozatím mizivé a zdá se, že celosvětového zákazu genetického vylepšování lidstva nelze dosáhnout. V historii už bylo lidstvo v podobné situaci mnohokrát a nikdy se na zákazu využívání nové technologie nedohodlo.

Před druhou světovou válkou stačilo, aby se domluvilo šestnáct atomových fyziků, a zabránilo by se tak vývoji atomové bomby. Nakonec na ní ale usilovně pracovaly obě strany válečného konfliktu a vítězství v tomto závodě slavili Američané.

Pramen: Nature, The Conversation

Diskuze (46) Další článek: Systémová Kalkulačka ve Windows 10 bude umět kreslit grafy

Témata článku: Bezpečnost, Výzkum, Lidé, DNA, Genetika, Embryo, Nobelova cena, Lidské embryo, Vylepšování, Moratorium, Genom, Otazník, Berkeley, Veřejná diskuse, Balt, Max Planck Institut, The Conversation, Dědičná informace, Vědec


Určitě si přečtěte

Bývalý zaměstnanec Nokie vysvětluje, proč telefony s Windows Phone neuspěly

Bývalý zaměstnanec Nokie vysvětluje, proč telefony s Windows Phone neuspěly

** Za neúspěchem Microsoftu v mobilech stojí i Windows 8 ** Microsoft pozdě naskočil do rozjetého vlaku ** Uživatelé neměli zásadní důvody, proč přejít

Karel Kilián | 136

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

** Je to velké jako Raspberry Pi ** Ale je to až o několik řádů rychlejší ** Dorazil nám exotický Google Coral s akcelerátorem Edge TPU

Jakub Čížek | 18

3D tisk pro naprosté zelenáče: Co vyrobíte na laciném stroji za pár tisíc korun

3D tisk pro naprosté zelenáče: Co vyrobíte na laciném stroji za pár tisíc korun

** Domácí 3D tisk je dnes už finančně dostupný prakticky všem ** Lacinou tiskárnu pořídíte za pár tisíc korun ** Jak vlastně tisk probíhá a jak navrhnout, co vytisknout

Jakub Čížek | 66