Vědci z MIT vynalezli způsob, jak vařit vodu rychleji a efektivněji. Pomohl k tomu speciální povrch

Já se též připojím k dotazu, protože je v článku obrázek rychlovarné konvice, o kolik se zlepší již tak vysoká účinnost této konvice, kolik to bude stát a vyplatí se to ?Ono je totiž v článku trochu neuvedeno že se to týká jen a jen průmyslových technologií, kde se předává vodě obrovské množství energie na nějaké ploše a tam to je problém;)

Mimochodem, na jednom obrázku (5/13) v galerii je hořák s fuj plynem (tedy - možná - podmínečně dočasně ekologickým) ... nemělo by se to zakázat publikovat?
Ještě někdo přijde na to, že plyn je energeticky výhodnější než elektřina (ta byla, je a bude vždy dražší) ...

Názor byl 3× upraven, naposled 20. 7. 2022 13:33

1. Současný ohřev vody topným tělesem je účinný asi na 99%, takže vylepšovat to je ta samá kravina jako vynalézat znovu řetěz na kole (viz předchozí články)
2. Zvýšení rychlosti ohřevu je zanedbatelná. Nahřátí topného tělesa do ruda je otázka sekund.
3. Účinost/rychlost rychlovarných konvic to nezvýší. Můžete mít superoptimalizovanou konvici, ale bude nekonečněkrát dražší. Konvice s 2kW příkonem bude king oproti superduper konvici s 1,9kW.
4. Tahle optimalizace na maximální tepelný tok má smysl jen v aplikacích, kde je a) demi voda (takže domácnosti ne) b) příliš nezáleží na ceně. Takže prakticky nikde. Ale hypotéku to vědcům zaplatí, že?
5. Tohle nemá význam ani pro energetiku. Takovéto povrchy nevydrží dlouho a zanese se to za chvíli i v čisté vodě.

A nestacilo by docasne zvysit tlak, aby se pri ohrivani bublinky netvorily a jakmile voda presahne 100 stupnu tak vyhrivani vypnout, nechat to klesnout tesne pod stovku a tlak uvolnit?

Kdyz se nad dim poradne zamyslite, tak procesory pocitacu maji nekdy masivni chladice, i vodni chlazeni. Stejny zpusob je mozne pouzit k ohrevu. hlinikovy chladic vytvari velkou dotykovou plochu, takze ohriva vetsi mnozstvi najednou.
A take je mozne pouzit ohrev kapalinou pres medenou trubku.
Pripadne by slo udelat spesl troji povrch, kde vnejsi vrstva je hlinikova slitina s uhlikovymi vlakny, dalsi medena prizka, zilkovani a treti ta topna plotynka.
Leta badani a ja to mam vymyslene behem 5 minut :)

Nebyl by nějaký obrázek? Ať už z mikroskopu nebo nějaký nákres jak ten povrch má vypadat. Nějak si to nedokážu představit.
Důlky jsou jasný, povrch vypadá jako u golfového míčku, nebo kapota auta po krupobytí. Prostě důlky v povrchu, to je v pohodě.
Hrbolky a hřebínky asi taky ještě chápu. Cílem bylo co nejvíce zvětšit plochu pro přenos tepla a hrbatý povrch má plochu větší než rovný povrch. Jenže jak jsou ty hrbolky umístěné vzhledem k těm důlkům? To si nějak neumím představit. Ale asi by dávalo smysl aby to bylo všude.
No a nanopilíře, tam jsem totálně v háji a nevím kam bych je k těm důlkům a hrbolkům měl umístit, aby to dobře přenášelo teplo.

Nestačí zvětšit povrch v normálním viditelném měřítku?

tohle se resi ve velkem z druhe strany chlazni hutniho zeleza vodou, tam to ma smysl, zelezo se posouva, tady staci 5x prevarit nasi tvrdou vodu a povrch konvice je "upraven". 😀

A jak dlouho to bude funkční, než se tento zázračný povrch zanese všudypřítomným vodním kamenem?

O koľko % sa zlepšil prenos tepla resp. Ohrev vody ? Napr. Koľko by som ušetril z 1kWh ? :/ či ani v origo članku to nebolo spomenuté ? Lebo je to dosť podatatná informácia.

V tomhle fandím mikrovlnám, není třeba blbnout s bublinkami na povrchu, naopak s vhodným bezbublinkovým povrchem lze vodu ohřát i výrazně nad bod varu.