Jenže ono to není o pravděpodobnosti. Ty klimatické předpovědi udávají nějaké intervaly, ve kterých se mají sledované veličiny pohybovat. A z toho plynou i docela jasné věci.
Třeba mého dědu ve škole učili, že ropa a uhlí dojdou do 50 let (jedno z toho dokonce do 30, zeptat se ho na to už nemůžu). To bylo ve čtyřicátých letech minulého století. Tak tahle předpověď očividně nevyšla.
Pak se taky předpovídalo, že když budou efektivnější spotřebiče, klesne spotřeba. To se taky ukázalo jako chybná předpověď, nehledě na procenta, a dokonce už v dobách parních lokomotiv (přesto se s tímhle předpokladem pracuje dodnes).
Abyste mohl předpovídat, musíte mít model odpovídající dostatečně realitě, a k němu dobrá vstupní data. Model můžete backtestovat, pokud máte dost dat, ale ani to vám nezaručí, že se v budoucnu objeví něco, s čím model nepočítá. Zvlášť když nějaká veličina překročí hraniční hodnoty.
Klimatu pořádně nerozumíme. Předpovědi, které z minulosti máme, očividně nebyly z většiny správně, bez ohledu na procenta, která u nich kdo udal. A taky je potřeba počítat s tím, že jakmile takovou předpověď uděláte, automaticky s tím měníte podmínky, protože samotná existence předpovědi může změnit situaci.
Tady u těch freonů to není tak složité, aby se to nedalo přibližně modelovat, přesto ale bylo použito více modelů, které daly odlišné výsledky. A pracovalo se, jak jinak, "za jinak stejných podmínek". Což by zcela jistě nenastalo, protože lidstvo funguje na zpětnou vazbu, ostatně na základě zpětné vazby se ty freony přestaly používat.
Názor byl 1× upraven, naposled 01. 09. 2021 12:35