Z antarktického ledovce vychází strašidelné zvuky. Zatím se neví, co přesně je způsobuje

  • Strašidelné zvuky odhalují, kolik procesů mění ledovou Antarktidu
  • Dokumentují také klimatické změny v této vzdálené oblasti
  • Případné rozpuštění ledovce by mohlo mít celosvětové následky

Pokud jste dosud žili v představě, že Antarktida je tichá ledová pustina, je na čase vás vyvést z omylu. Ticho narušují například praskající bubliny vzduchu, původně zmražené v ledovci. Jednu „akustickou podivností“ se nyní zabývají vědci, kteří sledují Rossův šelfový ledovec v západní Antarktidě.

S použitím 34 velice citlivých snímačů seizmické aktivity zachytili zvuky, které by dokonale zapadaly do scény ze strašidelného domu nebo jako zvukový doprovod béčkového filmu o návštěvě mimozemské civilizace na Zemi. Ve skutečnosti však strašidelné zvuky odhalují, kolik procesů od větru až po oteplování, mění ledovou Antarktidu.

Klepněte pro větší obrázek
Rossův šelfový ledovec (červeně)

Julien Chaput, odborník na sledování okolního hluku z Colorado State University, uvedl, že nahrávky vznikly souhrou okolností. V roce 2014 vědci nasadili na Rossově šelfovém ledovci senzory seizmické aktivity. Jejich cílem bylo sledovat a studovat kůru a plášť pod ledem.

Překvapení ze seizmografických přístrojů

Místo očekávaného klidu překvapily vědce anomálie, pro které se snažili najít vysvětlení. Přístroje ukazovaly, že v několika svrchních metrech sněhu se vyskytují seizmické vlny s vysokou frekvencí.

Vědecký tým publikoval tyto „divoké vlny“ v dokumentu Geophysical Research Letters, který byl zveřejněn v úterý. Zveřejnili také některé zvuky, které zachytili v průběhu více než dvou let nepřetržitého nahrávání – slyšet je můžete v následujícím videu. Za běžných okolností jsou však tyto zvuky pro lidské ucho neslyšitelné.

Horní vrstva na přechodu mezi sněhem a ledem, označovaná jako firn, vzniká opakovaným táním a mrznutím sněhu. Během něho dochází ke zmenšování objemu sněhového tělesa a zvyšování jeho hustoty. Firn je velmi citlivý vůči tomu, co se děje nad povrchem – zejména na změny větru a teploty.

Díky citlivému seizmickému vybavení dokázal Chaput zdokumentovat mnohem víc než jen sezónní změny. Zajímavá je například změna zvuků po přechodu bouřek. Samotné vibrace jsou způsobeny silnými větry, foukajícími přes duny na povrchu, které vibrují ledem.

Co se děje pod povrchem?

Za zásadní jsou považovány změny při oteplení v lednu 2016 - zvuky byly během tohoto období hlubší, což naznačovalo, že se sníh a kousky ledu rozpustily a zpomalily šíření seizmických vln.

Důležitější však je, že po následném ochlazení nedošlo k návratu původních zvuků, což naznačuje trvalé nebo částečně trvalé změny ve firní vrstvě. Dle Chaputa je „Roztávání firnu obecně považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů při destabilizaci ledovce, který pak zrychluje proudění ledu do oceánu.“

Klepněte pro větší obrázek
Hrana Rossova šelfového ledovce

Rossův šelfový ledovec by se mohl rozpadnout kvůli podloží pod ledem, které umožňuje teplým oceánským proudům „podříznout“ masivní ledovou desku. Roztátí této nestabilní oblasti by mohlo zvýšit hladinu moře o zhruba tři metry.

Sledování seismické aktivity se ukázalo jako vhodný způsob, jak udržovat přehled o dění na jednom z nejvzdálenějších míst na světě. Může také pomoci odborníkům odpovědět na otázky, jak může být odolný firn vůči stoupajícím teplotám.

S trochou nadsázky můžeme říci, že výsledky sledování lze použít v hrůzných filmových soundtracích, pokud tedy pomineme skutečnost, že to, co se děje v Antarktidě, je samo o sobě docela děsivé.

Diskuze (8) Další článek: Apple má fígl, jak ochránit název novinky a přitom nic neprozradit. Používají ho i jiné firmy

Témata článku: Výzkum, Země, Zvuk, Globální oteplování, LED, Antarktida, Ledovec, EPD, Ross, Lidské ucho, Vysoká frekvence, ANT +, Původní zvuk, Vědec, Okolní hluk, Oteplení, Proudění, Vědecký tým, Běžná okolnost, Mořská hladina, Str, Seismická vlna, Klimatická změna, Zvukový doprovod, Sníh



Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Obnovitelné zdroje do 50 kW bez licence i stavebního povolení. Klíčová novela vstoupila v platnost
Filip KůželStanislav Janů
LegislativaObnovitelné zdrojeFotovoltaika
Recenze reprosoustav Jamo S7-17B. Neobvyklé příjemné regálovky za rozumnou cenu

Recenze reprosoustav Jamo S7-17B. Neobvyklé příjemné regálovky za rozumnou cenu

Milý koncept, kdy za rozumné peníze dostanete rozumnou kvalitu, která leckde jinde stojí o třetinu nebo i polovinu víc, což je v těchto sférách rozdíl opravdu zřetelný.

Daniel Březina
Reproduktory
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2