Antarktida | Ledovec

Z antarktického ledovce vychází strašidelné zvuky. Zatím se neví, co přesně je způsobuje

  • Strašidelné zvuky odhalují, kolik procesů mění ledovou Antarktidu
  • Dokumentují také klimatické změny v této vzdálené oblasti
  • Případné rozpuštění ledovce by mohlo mít celosvětové následky
Z antarktického ledovce vychází strašidelné zvuky. Zatím se neví, co přesně je způsobuje

Pokud jste dosud žili v představě, že Antarktida je tichá ledová pustina, je na čase vás vyvést z omylu. Ticho narušují například praskající bubliny vzduchu, původně zmražené v ledovci. Jednu „akustickou podivností“ se nyní zabývají vědci, kteří sledují Rossův šelfový ledovec v západní Antarktidě.

S použitím 34 velice citlivých snímačů seizmické aktivity zachytili zvuky, které by dokonale zapadaly do scény ze strašidelného domu nebo jako zvukový doprovod béčkového filmu o návštěvě mimozemské civilizace na Zemi. Ve skutečnosti však strašidelné zvuky odhalují, kolik procesů od větru až po oteplování, mění ledovou Antarktidu.

Klepněte pro větší obrázek
Rossův šelfový ledovec (červeně)

Julien Chaput, odborník na sledování okolního hluku z Colorado State University, uvedl, že nahrávky vznikly souhrou okolností. V roce 2014 vědci nasadili na Rossově šelfovém ledovci senzory seizmické aktivity. Jejich cílem bylo sledovat a studovat kůru a plášť pod ledem.

Překvapení ze seizmografických přístrojů

Místo očekávaného klidu překvapily vědce anomálie, pro které se snažili najít vysvětlení. Přístroje ukazovaly, že v několika svrchních metrech sněhu se vyskytují seizmické vlny s vysokou frekvencí.

Vědecký tým publikoval tyto „divoké vlny“ v dokumentu Geophysical Research Letters, který byl zveřejněn v úterý. Zveřejnili také některé zvuky, které zachytili v průběhu více než dvou let nepřetržitého nahrávání – slyšet je můžete v následujícím videu. Za běžných okolností jsou však tyto zvuky pro lidské ucho neslyšitelné.

Horní vrstva na přechodu mezi sněhem a ledem, označovaná jako firn, vzniká opakovaným táním a mrznutím sněhu. Během něho dochází ke zmenšování objemu sněhového tělesa a zvyšování jeho hustoty. Firn je velmi citlivý vůči tomu, co se děje nad povrchem – zejména na změny větru a teploty.

Díky citlivému seizmickému vybavení dokázal Chaput zdokumentovat mnohem víc než jen sezónní změny. Zajímavá je například změna zvuků po přechodu bouřek. Samotné vibrace jsou způsobeny silnými větry, foukajícími přes duny na povrchu, které vibrují ledem.

Co se děje pod povrchem?

Za zásadní jsou považovány změny při oteplení v lednu 2016 - zvuky byly během tohoto období hlubší, což naznačovalo, že se sníh a kousky ledu rozpustily a zpomalily šíření seizmických vln.

Důležitější však je, že po následném ochlazení nedošlo k návratu původních zvuků, což naznačuje trvalé nebo částečně trvalé změny ve firní vrstvě. Dle Chaputa je „Roztávání firnu obecně považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů při destabilizaci ledovce, který pak zrychluje proudění ledu do oceánu.“

Klepněte pro větší obrázek
Hrana Rossova šelfového ledovce

Rossův šelfový ledovec by se mohl rozpadnout kvůli podloží pod ledem, které umožňuje teplým oceánským proudům „podříznout“ masivní ledovou desku. Roztátí této nestabilní oblasti by mohlo zvýšit hladinu moře o zhruba tři metry.

Sledování seismické aktivity se ukázalo jako vhodný způsob, jak udržovat přehled o dění na jednom z nejvzdálenějších míst na světě. Může také pomoci odborníkům odpovědět na otázky, jak může být odolný firn vůči stoupajícím teplotám.

S trochou nadsázky můžeme říci, že výsledky sledování lze použít v hrůzných filmových soundtracích, pokud tedy pomineme skutečnost, že to, co se děje v Antarktidě, je samo o sobě docela děsivé.

Diskuze (8) Další článek: Apple má fígl, jak ochránit název novinky a přitom nic neprozradit. Používají ho i jiné firmy

Témata článku: Výzkum, Země, Globální oteplování, Zvuk, Antarktida, Ledovec, Béčkový film, Antarktický ledovec, Vzdálená oblast, Vědecký tým, LED, Zvukový doprovod, Ross, Vysoká frekvence, Padesáté rok, Vhodný způsob, Nejdůležitější faktor, Běžná okolnost, Sníh, Mimozemská civilizace, Seismická vlna, Vědec, Proudění, Mořská hladina, Klimatická změna


Určitě si přečtěte

Samořídicí auto jezdilo po silnicích už v roce 1993. Nemělo radar ani GPS

Samořídicí auto jezdilo po silnicích už v roce 1993. Nemělo radar ani GPS

** Myslíte, že vývoj autonomních vozidel je záležitostí aktuálního století? ** Již před 25 lety Bosch předvedl první autonomní auto ** Historie však sahá ještě o něco hlouběji

Karel Kilián | 14

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

** Model raketoplánu Columbia od českého konstruktéra umí i létat ** Obdivuhodný model si vzal 1600 hodin práce ** Podívejte se na fotografie ze stavby a prvního letu

Karel Jeřábek | 20

Notebook do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

Notebook do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

** Do deseti tisíc korun lze dnes koupit slušné notebooky ** V nabídce ale převládají zastaralé a pomalé modely ** Poradíme, jak dobře vybrat i s omezeným rozpočtem

David Polesný | 56

Co udělat s novým počítačem s Windows, než ho začnete používat

Co udělat s novým počítačem s Windows, než ho začnete používat

** Čerstvě zakoupený počítač je vhodné trochu připravit ** Věnujte pozornost instalaci a předinstalovaným aplikacím ** Zamyslete se nad zálohou a antivirem

David Polesný | 80