Hormony hrají (nejen) v ženském těle velkou roli, proto není divu, že jejich umělé formy, jako je hormonální antikoncepce, mohou ovlivňovat mnohem více než jen reprodukční systém. Vědci po celém světě se zajímají o to, jak antikoncepční pilulky působí na mozek, což je téma, které zůstávalo dlouho přehlíženo.
Studie neurovědkyně Cariny Heller z Minnesotské univerzity poskytuje jedinečný pohled na to, jak se mozek mění během menstruačního cyklu a po užívání hormonální antikoncepce. Autorka se rozhodla využít pro výzkum vlastní mozek a celkem 75× podstoupila vyšetření magnetickou rezonancí. Skenování probíhalo ve třech blocích (každý po 25 skenech) během pěti týdnů, přičemž jednotlivé bloky byly oddělené tříměsíčními intervaly.
Objem mozku se zmenšil o 1 %
Podařilo se tak naskenovat její mozek v různých fázích menstruačního cyklu i během užívání antikoncepčních pilulek. Cílem bylo zjistit, jak se mění struktura a propojení mezi jednotlivými částmi mozku, když tělo prochází přirozenými hormonálními výkyvy a jak se mění, když jsou hormony uměle regulovány pilulkami.
Antikoncepční pilulky obsahují syntetické verze hormonů progesteronu a estrogenu. Ty nejenže zabraňují ovulaci, ale mají vliv i na další systémy těla. Heller zaznamenala drobné změny v objemu svého mozku a propojení mezi jeho částmi. Tyto změny však nebyly trvalé – po vysazení antikoncepce se mozek postupně vrátil do původního stavu, což ukazuje, že je překvapivě adaptabilní.
Konkrétně Heller zjistila, že během užívání hormonální antikoncepce došlo ke snížení objemu jejího mozku o 1 %. Zmenšení bylo pozorováno především v oblasti mozkové kůry, ale vědci zatím nedokázali určit, jaký vliv by tato změna mohla mít na samotnou funkci mozku.
Jedním z fascinujících objevů bylo, že změny v mozku odpovídaly hormonálním cyklům. Například estrogen, který je nejvíce aktivní v první polovině cyklu, posiluje propojení v tzv. default mode network (DMN), síti mozkových oblastí, které jsou aktivní během odpočinku a snění. Na druhé straně progesteron, který dominuje ve druhé polovině cyklu, má opačný efekt a tato propojení oslabuje.
Neví se, jaké to má dopady
Vědci však stále neví, jaký konkrétní vliv mají tyto změny na samotnou funkci mozku a na každodenní život. Je například možné, že některé vedlejší účinky hormonální antikoncepce, jako jsou změny nálady, jsou spojeny právě s těmito změnami. Některé ženy totiž po nasazení antikoncepce hlásí zlepšení nálady, zatímco jiné zaznamenávají pravý opak.
Studie Cariny Heller je pouze počátkem rozsáhlejšího výzkumu, který se snaží odpovědět na otázky týkající se toho, jak hormony ovlivňují nejen naše těla, ale i naše mozky. Ačkoli antikoncepční pilulky užívají miliony žen po celém světě, jejich účinky na mozek jsou málo prozkoumané. Porozumění těmto změnám by mohlo ženám pomoci nejen se lépe rozhodovat o tom, zda chtějí tyto léky užívat, ale také najít ty, které jsou pro ně nejvhodnější.
Heller není jediná, kdo se pustil do takto osobního výzkumu. Její práce navazuje na dřívější studii Laury Pritschet, která skenovala svůj mozek po dobu 30 dnů během menstruačního cyklu a poté dalších 30 dnů při užívání antikoncepce. Tyto studie jsou součástí širšího trendu, který se zaměřuje na „husté vzorkování“, tedy opakované skenování několika mála jedinců, které umožňuje sledovat denní variace v mozkové morfologii.
Co bude dál? Vědci plánují zkoumat další aspekty, jako je vliv hormonů na ženy s endometriózou, bolestivým stavem, který postihuje až 10 % žen v reprodukčním věku. Je možné, že by v tomto onemocnění mohly hrát roli výkyvy hormonů v mozku. Heller plánuje porovnat své výsledky s daty jiné ženy, která trpí tímto onemocněním. Tato data by mohla přinést cenné poznatky o tom, jak hormony ovlivňují nejen cyklus, ale i ženské zdraví obecně.
Pochopitelně jsou tu jistá „ale“
Studie Cariny Heller sice přináší cenné informace o vlivu hormonální antikoncepce na mozek, ale přeci jen má z objektivního hlediska několik omezení. Jedním z největších nedostatků je malý vzorek účastníků – jak zaznělo výše, Heller zkoumala pouze svůj vlastní mozek, což znamená, že výsledky nelze zobecnit na širší populaci.
I když metody, jako je „husté vzorkování“, umožňují získat podrobné a kvalitní údaje, studie založené na jednom jediném subjektu mohou postrádat potřebnou variabilitu, která by lépe odrážela rozdíly mezi ženami užívajícími antikoncepci. Z tohoto důvodu budou nutné další výzkumy s větším počtem účastníků.
Druhým nedostatkem je omezená délka sledování po vysazení antikoncepce. Heller sice skenovala svůj mozek po tříměsíční pauze po ukončení užívání pilulek, ale už nezkoumala, zda by se změny ve struktuře mozku vrátily do normálu i po delším období. Navíc není zcela jasné, jaké důsledky by tyto změny mohly mít na kognitivní funkce nebo chování.
Studie byla prezentována na letošní výroční konferenci Society for Neuroscience. Výsledky výzkumu Cariny Heller byly publikovány v říjnu 2024 v odborném časopise Journal of Neuroscience, kde byla studie zahrnuta v přehledovém článku o neurovědě hormonální antikoncepce.
Zdroje: jneurosci.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, nature.com, newscientist.com.