Když se řekne „smrt v důsledku vedra,“ většina lidí si představí starší osoby, které špatně zvládají extrémní teploty. Nová studie provedená v Mexiku však tento zažitý názor převrací naruby. Vědci zjistili, že 75 % úmrtí souvisejících s vedrem postihuje lidi mladší 35 let. Zdá se, že klimatická změna přináší další výzvy, které dopadají především na mladou generaci.
Studii vedl tým renomovaných vědců z předních světových institucí, včetně Stanfordské univerzity, Kolumbijské univerzity a Boston University. Odborníci analyzovali data o úmrtnosti a klimatických podmínkách v Mexiku, čímž vytvořili jednu z nejkomplexnějších studií svého druhu.
Teplota mokrého teploměru
Vědci použili speciální metodu měření označovanou jako „teplota mokrého teploměru“ (vizte Wikipedii). Jde o kombinaci teploty a vlhkosti, která ukazuje, jak dobře se lidské tělo dokáže ochladit pocením. V suchém horkém dni funguje pocení efektivně, ale při vysoké vlhkosti se pot neodpařuje, což brání tělu ve správné regulaci teploty.
Pokud teplota mokrého teploměru překročí 35 °C, lidské tělo nemá bez umělého chlazení šanci přežít. V Mexiku však nastávají problémy při mnohem nižších hodnotách – již kolem 24 °C. Tato teplota mokrého teploměru je kritická hlavně proto, že se vyskytuje častěji než vyšší extrémy.
Proč umírají právě mladí lidé? Důvodem je především jejich způsob života. Mladší dospělí často pracují v náročných profesích, jako je zemědělství, stavebnictví či průmysl, kde jsou vystaveni extrémním podmínkám. Navíc si často neuvědomují rizika spojená s vedrem, což zvyšuje pravděpodobnost přehřátí. U dětí do pěti let je problémem nedostatečně vyvinutá termoregulace.
Dalším faktorem je ekonomická situace. Domácnosti s mladšími lidmi mívají často horší přístup ke klimatizaci nebo jiným metodám ochlazení. Navíc je v Mexiku mnoho mladých zapojeno do venkovních činností, ať už pracovních, nebo rekreačních. Kombinace fyzické zátěže, horka a vlhkosti vytváří smrtící koktejl.
32% nárůst úmrtí lidí mladších 35 let
I starší lidé jsou zranitelní vůči horku, nicméně jejich styl života – častější pobyt doma nebo v klimatizovaných prostorech – jim poskytuje větší ochranu. Navíc v Mexiku, díky jeho rozmanitým klimatickým zónám, mohou některé oblasti poskytovat přirozené útočiště před vedrem.
Podle projekcí vědců by v důsledku horka mohlo do konce století dojít ke 32% nárůstu úmrtí lidí mladších 35 let, pokud nedojde ke snížení emisí skleníkových plynů. Tento trend pravděpodobně ovlivní nejen Mexiko, ale i další rozvojové země, zejména v Africe a Asii, kde je velký podíl mladých lidí pracujících v manuálních profesích.
Ochrana mladých před vedrem si žádá nové přístupy. Snížit počet úmrtí mohou lepší pracovní podmínky, dostupná klimatizace a vzdělávání o rizicích spojených s horkem. Inspirací mohou být například bezpečnostní opatření zaváděná v USA, která zahrnují odpočinkové zóny a přístup k pitné vodě.
Mexiko poskytuje model, jak mohou klimatické změny ovlivnit zdraví různých věkových skupin. Pokud však nezměníme náš přístup, bude horko i nadále tichým zabijákem, který ohrožuje především mladé generace. A to je něco, co bychom rozhodně neměli ignorovat.
Studie má určitá omezení
Jako každá vědecká práce má i tato studie svá omezení. Jedním z hlavních nedostatků je zaměření na Mexiko, což může limitovat aplikovatelnost výsledků na jiné země. Další omezení vychází z předpokladů použitých při projekci budoucích úmrtí. Studie počítá s tím, že vztah mezi teplotou a úmrtností zůstane neměnný, což však nemusí odpovídat realitě.
Přesnost projekcí také ovlivňuje relativně hrubé rozlišení klimatických modelů, které nemusí přesně zachytit extrémní podmínky na místní úrovni. V neposlední řadě chybí zohlednění socioekonomických změn, jako je stárnutí populace či ekonomický růst, které mohou významně ovlivnit zranitelnost jednotlivých věkových skupin vůči horku.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 6. prosince v odborném časopise ScienceAdvances. Toto periodikum publikuje výsledky výzkumů napříč širokým spektrem oborů, od přírodních a sociálních věd po technologické inovace. Přísné recenzní řízení zajišťuje vysokou kvalitu publikovaných studií.
Zdroje: science.org, studyfinds.org, news.climate.columbia.edu, nytimes.com.