Jestliže Vánoce jsou v našich krajích spojené s konzumací smaženého kapra, pak Velikonoce probíhají ve znamení pojídání vajec. S odstupem několika dní pak na nás můžou dolehnout výčitky svědomí, že jsme si velikonoční vaječnou dietou poškodili cévy a zadělali na infarkt či mozkovou mrtvici.
Současná dietologie však na vejce shlíží o poznání přívětivěji, než tomu bylo dřív. Nejnověji přinášejí zajímavá data o vlivu konzumace slepičích vajec na zdraví kardiovaskulárního systému čínští vědci ve studii publikované ve vědeckém časopise Science China Life Sciences.
Slepičí vejce je poněkud schizofrenní potravina. Na jedné straně jsou vajíčka zdrojem velmi kvalitních proteinů. Na druhé straně však jejich žloutek obsahuje velká množství cholesterolu, jehož konzumace je spojována se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Většina studií zkoumajících dopad cholesterolu z vajec na zdraví obyvatel ekonomicky vyspělých zemích přináší rozporuplné výsledky. Někdy vyšlo, že vejce škodí, jindy že neškodí a někdy se vejce ukázala dokonce jako zdraví prospěšná.
Jedno velké vejce obsahuje asi 200 miligramů cholesterolu. Stejné množství ale sníme také ve čtvrtkilovém steaku. Denní doporučená dávka cholesterolu je kolem 300 miligramů.
Často se uvádí, že každých dalších dlouhodobě konzumovaných 300 miligramů cholesterolu za den zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob asi o 17 % a zhruba stejně stoupá riziko předčasného úmrtí. Přesto dietologové dnes doporučují sníst několik vajec týdně právě kvůli přísunu kvalitních bílkovin. Ale dodávají: „Nepřehánějte to!“
„Nedoporučuji jíst omeletu ze tří vajec každý den. Výživa by měla být uměřená a vyvážená,“ říká například přední americká dietoložka Katherine Tuckerová z University of Massachusetts.
Tucet vajec denně nevadí?
Australští vědci došli k závěru, že zdraví člověka nepoškodí ani trvalá spotřeba dvanácti vajec týdně. Opírají se o názor, že cholesterol z vajec není hlavním zdrojem problémů u lidí trpících vysokými hladinami cholesterolu v krvi. Za mnohem rizikovější povařují živočišné tuky. Dietolog Nick Fuller z University of Sydney vidí ve vejcích především „zdroj proteinů a mikroprvků podporujících zdraví v mnoha ohledech“.
Proto jsou vejce hodnocena kladně ve výživě dětí. I v ekonomicky vyspělých zemích trpí mnoho dětí podvýživou, protože nemají dostatečně kvalitní jídelníček. Konzumace jednoho vejce denně jim zajistí nejen přísun kvalitních proteinů, ale třeba i vitamínů, což má pozitivní dopad na růst a vývoj.
Tohle zjištění vedlo například ve Spojených státech nebo v Číně k tomu, že byla zrušena oficiálně stanovená horní doporučovaná hranice denního příjmu cholesterolu. Přispělo to ke zvýšení konzumace vajec. Dnes sní průměrný Američan kolem 280 vajec ročně.
Zlatá střední cesta
V úvodu zmíněná čínská studie zahrnovala více než sto tisíc zdravých dobrovolníků, které pak lékaři sledovali po dobu sedmnácti let. Posbírali od nich data o výživě a zdravotním stavu. Za dobu sledování zaznamenali bezmála 1300 případů infarktu myokardu a skoro 3 000 případů mozkové mrtvice. Z účastníků pokusu zemřelo za sedmnáct let zhruba pět a půl tisíce lidí.
Ukázalo se, že vliv konzumace vajec na zdraví kardiovaskulárního systému kopíruje křivku ve tvaru U. To znamená, že zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění byl zaznamenán jak u lidí s vysokou spotřebou vajec, tak i u jejich protějšků s velmi nízkou spotřebou vajec.
Nejzdravější cévy měli lidé konzumující týdně 3 až 6 vajec. Ani to není nijak překvapivé zjištění. Studie zdraví u národů s tradičně velmi nízkým obsahem cholesterolu v jídelníčku naznačují, že tito lidí sice trpí méně infarktem myokardu, ale zato je u nich znatelně zvýšené riziko mozkových cévních příhod.
Také čínští dietologové tedy došli k závěru, že všeho moc škodí a konstatují, že „nelze dávat zelenou neomezené konzumaci cholesterolu“. Zdaleka to ale není tak, že cholesterol a vejce jako jeho významný zdroj jsou „jed“ a měli bychom se jim vyhýbat velkým obloukem. Jen bychom asi měli „nárazové“ velikonoční vaječné hody zaměnit za rozumnou konzumací vajec po celý rok.