V pondělí 30. září zažila Velká Británie historický okamžik – po více než 140 letech provozu byla odpojena poslední uhelná elektrárna Ratcliffe-on-Soar. Tento krok symbolizuje konec jedné éry a přechod k čistší energii, která by měla být budoucností nejen pro Británii, ale i pro celý svět. Uhelné elektrárny, které kdysi poháněly průmyslovou revoluci, tak jsou v této zemi minulostí.
Jedním z klíčových faktorů pro rychlý odklon od uhlí byla masivní investice do offshore větrných elektráren (jde o elektrárny, které se nacházejí na moři, obvykle několik kilometrů od pobřeží). Velká Británie je světovým lídrem v instalaci offshore větrných elektráren, které se staly důležitou součástí přechodu na čistou energii.
Krátce po vypnutí poslední uhelné elektrárny vypadal energetický mix Velké Británie následovně: nejvyšší podíl měly s 35,2 % větrné elektrárny následované elektrárnami spalujícími plyn s 25,8 %. Třetí pozici měla importovaná energie, která tvoří 17,3 % a pomyslnou bramborovou medaili držely jaderné elektrárny s 13,8 %. Zmínit musíme také 7,7 % energie ze spalování biomasy a 0,3 %, které zajišťují vodní elektrárny.
142 let spalování uhlí
Historie spalování uhlí ve Velké Británii sahá až do konce 19. století, kdy byla v roce 1882 v Londýně otevřena první uhelná elektrárna na světě. Uhlí se rychle stalo dominantním zdrojem energie a v následujících letech zajišťovalo více než 90 % elektřiny. Postupně se ale začaly objevovat problémy, které souvisely s jeho negativními dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel.
Hlavní roli v odklonu od uhlí hrála především kombinace ekologických a ekonomických faktorů. Evropa, včetně Spojeného království, zavedla přísnější pravidla týkající se emisí, což v konečném důsledku vedlo k navyšování nákladů na provoz uhelných elektráren. V roce 2005 Evropská unie spustila systém emisních povolenek, který zpoplatnil vypouštění skleníkových plynů a postupně učinil z uhlí nerentabilní zdroj energie.
Británie již v roce 2015 oznámila, že do roku 2025 postupně vyřadí všechny uhelné elektrárny. Nakonec se podařilo tento plán urychlit a poslední uhelná elektrárna byla uzavřena v letošním roce. Uhlí nyní zastoupí obnovitelné zdroje, zejména větrné elektrárny.
Uzavírání uhelných elektráren mělo významné pozitivní dopady nejen na klima, ale i na zdraví obyvatel. Spalování uhlí je totiž jedním z nejvíce znečišťujících procesů, během kterého dochází k produkci jemných prachových částic a nebezpečných chemických látek. Dle vědeckých studií umírá v důsledku znečištění ovzduší způsobeného spalováním uhlí více než 800 000 lidí ročně.
Velká Británie je první
Přechod na čistší energii přináší nejen ekologické, ale i ekonomické výhody. Británie díky obnovitelným zdrojům energie snížila svou závislost na dovážených palivech, čímž posílila energetickou bezpečnost. Investice do obnovitelných zdrojů navíc vytvářejí nová pracovní místa a podporují technologické inovace. Přechod od uhlí k čisté energii tak přispívá nejen k ochraně klimatu, ale i k růstu ekonomiky.
Velká Británie se tak stala prvním členem skupiny G7, který zcela ukončil výrobu elektřiny z uhlí. Jak uvedl Phil MacDonald z think-tanku Ember: „Velká Británie ukázala, že je možné vybudovat moderní a výkonný energetický systém, který spoléhá na čistou energii.“ Tento příklad by mohly následovat další země, zvláště ty, které jsou stále silně závislé na uhlí, jako jsou Spojené státy nebo Austrálie.
Přechod od uhlí k čisté energii není jen otázkou odstavení starých elektráren, ale také investic do nové infrastruktury. Ačkoli je cílem Velké Británie mít do roku 2030 zcela bezemisní energetiku, stále zůstávají části ekonomiky, které jsou silně závislé na fosilních palivech, jako je například chemický nebo ocelářský průmysl.
Uzavření poslední uhelné elektrárny v Británii je důležitým krokem na cestě k udržitelnější budoucnosti. Přechod na čisté zdroje energie, jako je vítr, slunce a jádro, otevírá nové příležitosti pro technologický rozvoj, pracovní místa a celkovou energetickou bezpečnost země.
Zdroje: arstechnica.com, electrek.co, thesun.co.uk, x.com.