Jak je vidět, problémy s nepravidelným tepem srdce mají i v cizích galaxiích. Nedávno to zjistila americká vesmírná rentgenová observatoř Chandra, společně s dalšími teleskopy, když sledovali supermasivní černou díru v srdci velké eliptické galaxie NGC 4696, přezdívané „kosmický otazník“ a vzdálené asi 145 milionů světelných let, která sedí ve středu kupy stovek galaxií v Kentauru a tvoří její dech beroucí dominantu.
Supermasivní černá díra galaxie NGC 4696 je sice jako všechny černé díry skrytá našim zrakům, ale astrofyzici mohou pozorovat, jak působí na své okolí. Tato monumentální černá díra jim připomíná srdce galaxie, které mohutně tepe a pohání kosmický materiál i energii směrem do galaxie a pak i dál do okolního vesmíru.
Jeremy Sanders z institutu Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics v německém Garchingu a jeho spolupracovníci pečlivě analyzovali data teleskopu Chandra, společně s pozorováními radioteleskopu Karl G. Jansky Very Large Array a Hubbleho vesmírného teleskopu, a dospěli k závěru, že supermasivní černá díra galaxie NGC 4696 vyvrhuje hmotu a energii opakovaně, jako když tluče srdce.
Tyto výtrysky vytvářejí ohromné prázdné prostory v nezměrných oblacích horkého plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi kupy v Kentauru. Výtrysky se táhnou na desítky tisíc světelných let a rovněž odpalují sonické třesky, které jsou podobné aerodynamickým třeskům při překonání rychlosti zvuku rychlými letadly.
Sanders s kolegy odhadují, že supermasivní černá díra tepe jednou za pět až deset milionů let. Kromě ohromně velké časové škály se od lidského srdce liší ještě v tom, že netepe úplně pravidelně. Jako by eliptická galaxie NGC 4696 měla srdeční arytmii.
Také zjistili, že dotyčná černá díra během svým „tepů“ vyvrhuje hmotu, která obsahuje zvýšené množství těžších prvků, které ve vesmíru běžně vznikají v explozích supernov. Energie vyvrhovaná černou dírou zase brání ohromnému množství okolního horkého plynu vychladnout. Tím pádem ve svém okolí zamezí vzniku mnoha nových hvězd, které by se jinak objevily v mračnech chladného mezihvězdného plynu.
Zdroj: NASA/Chandra X-ray