16 Psyche je velká planetka z Hlavního pásu planetek, jejíž průměr činí asi 200 kilometrů. Je pojmenovaná po řecké nymfě Psýché a od svého objevu v roce 1852 Italem Annibalem de Gasparis budí pozornost odborníků. Nedávno se do jejího výzkumu pustili i vědci amerických laboratoří Los Alamos National Laboratory v Novém Mexiku.
Na superpočítači v Los Alamos modelovali impakty, kterým planetka Psyche čelila během své historie, a sledovali, co to prozradí o její povaze.
Výsledky analýz potvrzují dosavadní předpoklady, že jde o kovové těleso, a to dosti děravé. Tento výzkum přinesl kriticky významné informace pro připravovanou misi NASA „Psyche: Journey to a Metal World“.
Podle vedoucí výzkumného týmu Wendy Caldwell by mělo jít o první misi ke kovovému světu. Jejich výsledky přispějí k vývoji sondy Psyche, především pokud jde o přístroje a nástroje, s nimiž bude sonda toto pozoruhodné těleso zkoumat. Mise 2,5tunové meziplanetární sondy by měla odstartovat v srpnu 2022.
Pozůstatek jádra protoplanety?
Podle Caldwellové vše nasvědčuje tomu, že Psyche je pozůstatkem jádra protoplanety, která se z nějakého důvodu nevyvinulo v plnohodnotnou planetu. Díky tomu bychom se průzkumem Psyche mohli dozvědět mnoho zajímavého o vzniku a vývoji planet, což je oblast, ve které máme, jak stále zjišťujeme, ještě podstatné mezery a nejasnosti.
Tým Caldwellové vytvořil první 3D modely vzniku největšího impaktního kráteru na Psyche. Tento model zahrnuje formování kráteru na tělese, které je tvořené kovem. Kovy se při takové srážce deformují odlišným způsobem, než jaký bychom pozorovali na silikátových nebo ledových tělesech.
Badatelé při tvorbě modelů využili zkušenosti s Monelem, či Monelovým kovem, což je slitina niklu a mědi. Monel se totiž nachází v pozemském impaktním kráteru Sudbury v Kanadě.
Navíc tento kov pravděpodobně pochází z mimozemského tělesa o průměru cca 10-15 kilometrů, které tam před 1,8 miliardami let dopadlo. Podle vědců je právě Monel materiálem, který je velmi podobný tomu, co můžeme očekávat na Psyche.
Titulní foto: ASU/Peter Rubin, CC BY-SA 4.0