Velká rudá skvrna na Jupiteru se neustále zmenšuje. Kdy zmizí úplně?

Nic netrvá věčně. A platí to i pro největší známou bouři ve Sluneční soustavě – tzv. Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot, GRS), jejíž snímky fascinují lidi po celém světě.

Tato bouře zuří už velmi dlouhou dobu, neboť je „zaklíněna“ mezi dvěma tryskovými proudy (jet streams), které se pohybují v opačných směrech. To ale nemění nic na tom, že se průběžně zmenšuje.

V pozdním 19. století byla Velká ruda skvrna nejspíš široká až 56 000 kilometrů, což odpovídá více než čtyřnásobku průměru Země. Když ale v roce 1979 nad Jupiterem přelétala sonda Voyager 2, její šířka už byla zhruba poloviční. A v současné době odpovídá cca 1,3násobku průměru Země.

„Za 10 nebo 20 let se z GRS stane GRC (Velký červený kruh) a někdy poté možná GRM – Velká červená vzpomínka,“ komentoval to planetární vědec Glenn Orton z Jet Populsion Laboratory.

Stejný osud čeká například i bouři na planetě Neptun. Ta je velká přibližně jako jeden pozemský kontinent, ale podle dostupných informací může zmizet už za několik let.

Z výše uvedených skutečností plyne, že bychom se krásou Velké rudé skvrny měli kochat, dokud ještě můžeme. Sonda Juno by se na ní opět měla „mrknout“ letos v dubnu, pak v červenci a září 2019 a minimálně jednou v prosinci 2020. Už nikdy však nepůjde o tak blízký a detailní pohled jako v červenci loňského roku.

Foto: Kevin Gill, CC BY 2.0
Diskuze (9) Další článek: Souborový systém APFS má v High Sierra kritickou chybu. Hrozí při ní ztráta zálohovaných dat

Témata článku: Vesmír, Země, Astronomie, Počasí, Sluneční soustava, Jupiter, Neptun, Bouře, Loňský rok, Současná doba, Juno, GRS, Sonda, Dostupná informace, Blízký, Celý svět, Planetární vědec, Voyager, GRC, Kevin Gill, Opačný směr, Stejný osud, Skvrna, Blízký pohled, Dlouhá doba