Několik tisíc lidí se vydalo do ulic Moskvy, Voroněže a Chabarovsku, aby vyjádřili svůj nesouhlas s omezováním a zasahováním státu do internetového připojení. Dle agentury Reuters se jednalo o jeden z největších protestů v ruském hlavním městě za posledních několik let.
Ruští zákonodárci v únoru schválili přísnější kontrolu internetu. Novou legislativu, podporovanou mimo jiné prezidentem Putinem, zdůvodňují snahou bránit zasahování do ruských záležitostí ze zahraničí.
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly
Kritici však připravovaná opatření označují za „internetovou železnou oponu“ a často je přirovnávají k „velkému čínskému firewallu“. Domnívají se, že mohou být použita mimo jiné k potlačování nesouhlasu.
V Moskvě se demonstranti shromáždili na Sacharově třídě, kde vystoupilo několik řečníků a dav skandoval hesla jako „Ruce pryč od internetu“ či „Nechceme izolaci“. Zatímco nezávislá organizace odhadla počet účastníků na více než patnáct tisíc, policejní zdroje uvádějí méně než poloviční účast – konkrétně 6500 lidí.
Opoziční aktivisté na Twitteru uvedli, že policie na moskevské demonstraci zadržela patnáct lidí, kterým zabavila transparenty. Policie však žádná zadržení nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.
„Pokud nebudeme dělat nic, zhorší se to. Úřady budou pokračovat v započaté cestě a tento bod bez možnosti návratu bude schválen,“ uvedl 28letý demonstrant Dmitrij, který odmítl sdělit své příjmení.
Omezování internetu se občanům nelíbí
Protesty v Moskvě, Voroněži a Chabarovsku byly oficiálně povoleny, zatímco v Petrohradě několik aktivistů demonstrovalo bez souhlasu. Rusko se v posledních letech pokoušelo omezit internetovou svobodu tím, že blokuje přístup k určitým webovým stránkám a službám pro zasílání zpráv, jako je například Telegram.
Návrh zákona prošel v ruském parlamentu v prvním čtení ze tří. Snaží se směrovat ruský webový provoz a data přes síťové body řízené státem a součástí návrhu je také vybudování národního DNS, které by umožnilo, aby internet fungoval i v případě, kdy bude země odříznuta od zahraniční infrastruktury.
Druhé čtení je plánováno na březen, po něm bude návrh zákona podepsán vrchní sněmovnou parlamentu a poté prezidentem Vladimirem Putinem. Legislativa je součástí úsilí představitelů o zvýšení ruské „svrchovanosti“ nad svým internetovým segmentem.
