Vesmír byl krátce po svém vzniku doslova zaplavený vodou. Podmínky k životu tu mohly být už velmi brzy | Ilustrace: AI Midjourney

Ilustrace: AI Midjourney

Vesmír byl krátce po svém vzniku doslova zaplavený vodou. Podmínky k životu tu mohly být už velmi brzy

Na Zemi je čistá voda vzácnou komoditou – zvláště pak v aridních oblastech. Ve vesmíru je to naopak jedna z nejběžnějších molekul. Skládá se ze dvou atomů vodíků a jednoho atomu kyslíku, které společně vytvářejí jednoduchou a přitom pevnou strukturu. Vodík pochází z výhně Velkého třesku a stále zůstává daleko nejhojnějším prvkem ve vesmíru. Kyslík se zase společně s dalšími prvky rodí ve „fúzní peci“ nitru hvězd.

Vzhledem k uvedené historii obou prvků doposud převažoval názor, že množství kyslíku a tím pádem i vody bylo v raném vesmíru nejprve malé a postupně narůstalo v průběhu času. Daniel Whalen Portsmouth University a jeho kolegové ale zjistili, že to zřejmě tak úplně neplatí.

Voda vznikla už v raném vesmíru

Pomocí počítačových simulací modelovali exploze masivních hvězd o hmotě 13 Sluncí a gigantických hvězd, jejichž hmota odpovídala 200 Sluncím. Odborníci předpokládají, že masivní hvězdy takových proporcí vznikly v raných hvězdných porodnicích, zatímco gigantické hvězdy pocházely z ještě starších primordiálních mračen, kde se zrodily jako první generace hvězd; poněkud matoucím způsobem označovaná jako populace III.

73ed5d4d-4a88-4e84-bcb7-4b4e5b4e8de8
Galaxie CR7 se zrodila pouhých 800 milionů let po Velkém třesku

Když masivní hvězdy zakončily svoji životní dráhu, explodovaly jako typické, dnes běžné supernovy. Gigantické hvězdy populace III zanikly v monumentální explozi supernovy párové nestability (Pair-instability supernova). Předpokládáme, že jde o zběsilé exploze i na poměry supernov, po nichž z obrovské hvězdy nezůstane žádná neutronová hvězda ani černá díra.

Podle simulací Whalena a jeho kolegů se ale zároveň při takové explozi dostane do okolního vesmíru takřka nepředstavitelné množství vody. Výsledkem prvotního ohňostroje po Velkém třesku, tedy mnoha explozí hvězd populace III, byla molekulární mračna, v nichž se nacházelo zhruba desetkrát až třicetkrát více vody než v dnešních mračnech, s nimiž se setkáváme v Mléčné dráze.

Podmínky k životu „chvíli“ po Velkém třesku

Whalen a spol. odhadují, že díky těmto okolnostem bylo ve vesmíru už v době asi 100 až 200 milionů let po Velkém třesku dost vody a také dalších chemických prvků, aby tam, přinejmenším teoreticky, mohl vzniknout život, který by byl v hrubých rysech podobný tomu pozemskému.

Zdroj: Universe Today

Určitě si přečtěte

Články odjinud