Vesmír online: 10 nástrojů pro sledování dění v kosmickém okolí

  • Těchto 10 nástrojů vám umožní sledovat dění ve vesmíru z pohodlí domova
  • Podívejte se na přelety vesmírné stanice, start kosmické lodi nebo nejnovější snímky Slunce
  • Můžete si také prohlédnout Zemi z výšky 400 km

Kosmické smetí a družice

Po oběžné dráze se nepohybují jen funkční družice, ale také nefunkční družice, stupně nosných raket apod. Na stuffin.space můžete v reálném čase sledovat pohyb a pozici kosmického smetí, ale také fungujících družic. Globus lze samozřejmě ovládat, různě s ním natáčet a využívat zoom.

Jednotlivé barvy pak představuji typy objektů:

  • červená: satelity
  • modrá: vyhořelé stupně raket
  • šedá: kosmické smetí

Po kliknutí na objekt se objeví podrobnější informace o označení objektu, oběžné dráze (period: oběžná doba, apogee: nejvzdálenější bod dráhy od Země, perigee: nejbližší bod dráhy od Země, velocity: rychlost, inclination: sklon dráhy k rovníku).

Vybírat lze i z nabídky (vlevo nahoře Groups) – můžete se tak podívat na pozici družic GPS apod.

smeti.JPG
Kosmické smetí v reálném čase

Pokračování 2 / 10

Přelety ISS

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) je obří vesmírný přístav, který obíhá Zemi ve výšce asi 400 km nad Zemí. Moduly i solární panely odrážejí sluneční záření, takže na noční obloze můžeme pozorovat pouhým okem velmi jasné přelety stanice.

ISS vypadá na obloze jako velmi jasná neblikající „hvězda“ pohybující se od západu na východ. Přelet trvá pár minut.

Jak najít čas přeletu? Nejlepší a nejznámější stránkou je heavens-above.com. Vpravo nahoře si nastavte svou polohu, pak už stačí na stránce (část Družice) najít Mezinárodní vesmírná stanice. Zajímat vás bude především začátek a konec přeletu a také nejvyšší bod – v tomto případě ani ne tak čas jako „Alt.“ Tento údaj říká, jak vysoko se stanice během přeletu dostane nad obzor. Čím blíže je to k 90 stupňů, tím jasnější a lépe pozorovatelný přelet bude.

Pokud v tabulce žádné přelety nejsou, tak ISS zrovna není v nejbližších dnech pozorovatelná.

final_configuration_of_iss.jpg
Mezinárodní kosmická stanice

Pokračování 3 / 10

Záblesky družic Iridium

Na stránce heavens-above.com ještě zůstaneme. Na obloze můžete pozorovat nejen přelety ISS, ale také ostatních družic. Stačí kliknout na Denní předpověď pro nejjasnější družice.

Velmi zajímavou podívanou nabízí Záblesky družic Iridium. Jedná se o síť komunikačních družic, které díky své anténě s vysokou odrazivostí hází na Zemi „prasátka“.

Přelety ISS nezávisí na přesné poloze – údaje pro různá místa ČR se liší jen nepatrně. U záblesků družic Iridium je naopak přesná pozice velmi důležitá.

Čím dál jste od středu záblesku, tím bude jasnost v době záblesku nižší. Po kliknutí na čas se objeví mapa oblohy s vyznačeným přeletem. Pomoci vám může také údaj Azimut, v němž je uvedena světová strana. Čím nižší je hodnota jasu ve středu záblesku, tím jasnější záblesk bude.

Iridium_Satellite.jpg
První generace družice Iridium. Foto: Cliff, CC BY 2.0

Pokračování 4 / 10

Pohled na Zemi v reálném čase

Podívat se můžeme také z ISS dolů na Zemi. Na USTREAM jsou živé záběry z kamery, která se nachází na Mezinárodní kosmické stanici. Pokud nic nevidíte, není závada na vašem přijímači. V době přeletu nad noční stranou Země není nic vidět. Někdy může být také problém s přenosem signálu.

Hodit se bude určitě také stránka s přesnou aktuální pozicí ISS.

Pokračování 5 / 10

NASA TV

NASA má svou vlastní NASA TV. Hlavní kanál najdete níže. Hodit se vám bude také tato adresa, na které najdete přehled klíčových přenosů. Časy jsou ve východoamerickém čase (ET). Rozdíl mezi SEČ / SELČ a ET je 6 hodin. Pokud je tedy u nás 16:00, je 10:00 východoamerického času.

NASA TV nabízí starty raket, výstupy do kosmu, přílety a odlety lodí od ISS apod.

Pokračování 6 / 10

Letí na nás asteroid?

Některá média nás občas vystraší blízkým průletem asteroidu. Na stránce cneos.jpl.nasa.gov najdete jejich seznam. Stačí kliknout nahoře na Data Table. V tabulce je název objektu, datum průletu, vzdálenost od Země i rychlost asteroidu vůči Zemi.

Vzdálenost je udávána v AU (1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce – 149 600 000 km) nebo v LD (1 LD je střední vzdálenost Měsíce od Země – 384 tisíc km).

724614main_Da14-Eyes-673.jpg
Foto: NASA/JPL-Caltech

Pokračování 7 / 10

Planety sluneční soustavy

Kde se zrovna nachází planety sluneční soustavy na pozemské obloze? Domácích planetárií je celá řada. Nejlepší a přitom velmi jednoduché na ovládání je slavné Stellarium, které je dostupné česky a zcela zdarma.

Pro rychlou orientaci se hodí stránka theskylive.com. Nahoře stačí nastavit svou pozici (Location change). Po kliknutí na information u daného tělesa pak vidíte čas jeho výhodu (Rise), západu (Set), pozici na obloze apod.

Na adrese theskylive.com/3dsolarsystem najdete simulátor pozic planet v kosmickém prostoru.

49661701
Stellarium

Pokračování 8 / 10

Země ze vzdálenosti 1,5 milionů km

Chcete vidět celou zemskou polokouli najednou? Na epic.gsfc.nasa.gov najdete čerstvé snímky z družice DSCOVR (Deep Space Climate Observatory), která se věnuje výzkumu slunečních bouří a nachází se 1,5 milionů km od Země.

Družice je ve vesmíru od roku 2015 a její provoz je ohrožen škrty ze strany Trumpovy administrativy. Tak se podívejte, dokud ještě funguje!

Pokračování 9 / 10

Slunce online

Sledovat online lze samozřejmě také Slunce. Ve vesmíru jsou družice, které ho monitorují nepřetržitě v různých částech spektra. Klíčové jsou dvě: SOHO a SDO.

Sledovat můžete skvrny na Slunci a velkou pozornost věnujte v případě SOHO přístrojům LASCO (C2 a C3). Jedná se o koronografy – sluneční disk je odstíněn a přístroj sleduje tzv. sluneční koronu, kterou lze jinak pozorovat jen při zatmění. V záběrech koronografů bývají vidět velké erupce a občas i kometa.

Časy na fotografiích jsou v UT. Je tedy potřeba přičíst jednu nebo dvě (v době letního času) hodiny.

latest.jpg
Slunce na snímku z koronografu družice SOHO. Credit: SOHO, NASA, ESA

Pokračování 10 / 10

Komunikace NASA

Napadlo vás někdy, jak udržuje NASA komunikaci s kosmickými sondami? Slouží k tomu tři pozorovací stanoviště v USA, Španělsku a Austrálii. Jsou rozmístěna tak, aby bylo možné komunikovat se sondou nepřetržitě bez ohledu na rotaci Země. Na každém ze tří míst sítě DSN (Deep Space Network) je několik obřích radioteleskopů.

Na stránce eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html můžete sledovat, s jakou sondou jednotlivé radioteleskopy zrovna komunikují. Stačí kliknout na daný radioteleskop. Přichází zrovna data z Marsu? Nebo probíhá komunikace se vzdálenou sondou Voyager 1?

Pokud chcete vědět, kde se jednotlivé sondy zrovna nachází, jak daleko jsou od nás, jak dlouho od nich letí signál apod., lze doporučit Eyes on the Solar System. Funguje v prohlížeči, ale je potřeba stáhnout menší aplikaci.

521423646

Určitě si přečtěte

Články odjinud