Začátkem srpna se ve veřejné knihovně vědeckých článků Arxiv dočkala publikace skutečně neobvyklá zpráva, nad kterou by, nebýt věhlasného spoluautora, komunita nejspíše jen mávla rukou.
Jmenuje se Apparent evidence for Hawking points in the CMB Sky, samotné PDF má jen několik málo stránek a vedle Krzysztofa A. Meissnera z Varšavské univerzity nebo Daniela Ana z newyorské státní SUNY Maritime College je pod ní podepsaný také Sir Roger Penrose, díky kterému si článku všimla i populární média. Emeritní profesor matematiky z Oxfordu byl totiž blízký kolega Stephena Hawkinga, se kterým publikoval některé věhlasné studie.
Takže oč jde tentokrát? Skupina vědců se domnívá, že v získaných datech reliktního záření (CMB) z družice Planck objevila některá zvláštní místa – anomálie, které by mohly být pozůstatkem obřích vypařených černých děr. Vědci tato místa pojmenovali Hawking points.
Duchové černých děr
Problém spočívá v tom, že tato hypotéza neodpovídá tomu, jak měl vypadat raný vesmír krátce po velkém třesku, a tak se skupina vědců domnívá, že by se mohlo jednat o důkaz tzv. hypotézy CCC – conformal cyclic cosmology. Tedy hypotézy, podle které vesmír stále dokola expanduje, poté se zhroutí a ve velkém třesku se zrodí zase nový. A znovu a znovu a znovu... Dokud někdo nepřijde s další hypotézou, která nabídne lepší odpověď a díky důkazům se postupem času promění ve věrohodnou teorii.
Penrose a další v článku tedy velmi opatrně spekulují, že buď je něco špatně v současné teorii, anebo jsou Hawkingovy body skutečně duchové starých zaniklých supermasivních černých děr z předchozího vesmíru, které se v průběhu času díky Hawkingově záření vypařily a část jejich informace se dostala skrze velký třesk do dalšího vesmíru – toho aktuálního, našeho.
