Některé hvězdy v Mléčné dráze jsou až neuvěřitelně staré. Astronomové nedávno objevili jednu takovou hvězdu, která vznikla pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. V té době byste náš vesmír vůbec nepoznali.
Hvězda nese jméno J0815+4729 a pozorujeme ji v souhvězdí Rysa, ve vzdálenosti 7 500 světelných let. Její hmotnost zřejmě odpovídá 0,7 hmotnosti Slunce, ale povrch je asi o 400 stupňů žhavější, než je tomu v případě Slunce. Hvězdu objevili v halu Mléčné dráhy, tedy v oblasti, která obklopuje galaktický disk, a ve které se dnes nachází většina hvězd naší Galaxie.
David Aguado ze španělské Univerzity La Laguna na Kanárských ostrovech a jeho spolupracovníci použili teleskop Gran Telescopio Canarias (GTC), jeden z největších zrcadlových teleskopů světa observatoře Roque de los Muchachos na ostrově La Palma, k analýze chemického složení hvězdy. Klíčovou roli ve výzkumu sehrálo zařízení OSIRIS (Optical System for Imaging and low-intermediate-Resolution Integrated Spectoscopy).
Vědci rovněž počítají s tím, že pro podobné analýzy budou v dohledné době využívat nový výkonný přístroj HORS (High Optical Resolution Spectrograph), který v současné době prochází testy na teleskopu Gran Telescopio Canarias.
Z jejich pozorování vyplývá, že hvězda J0815+4729 obsahuje v porovnání se Sluncem asi tak miliontinu hořčíku a železa. Zároveň je tam relativně hodně uhlíku, asi 15 procent obsahu uhlíku na Slunci.
Hvězd tohoto typu známe v halu Mléčné dráhy nesmírně málo. Dají se spočítat na prstech. Teorie říká, že tyhle hvězdy mohly vzniknout bezprostředně po explozích úplně prvních supernov ve vesmíru. Těmito explozemi zanikaly nejstarší hvězdy vesmíru.
Pro nás jsou tyto hvězdy, kterým se říká hvězdy populace III, stále jen hypotetické. Podle všeho byly obrovské, nesmírně žhavé a složené jen z vodíku a hélia, protože těžší prvky v té době ještě nebyly ve vesmíru k dispozici.
J0815+4729 není jedinou prastarou hvězdou, kterou v Mléčné dráze známe. Každý takový objev ale poodhaluje tajemství vzniku galaxií i jejich chemické evoluce, která zahrnuje tvorbu těžších chemických prvků a cykly vzniku a zániku hvězd.
Zdroj: Instituto de Astrofísica de Canarias