Astronomové využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) nalezli masivní galaxii, která je tak stará, že by vlastně ani neměla existovat.
Tzv. ZF-UDS-7329 obsahuje více hvězd než Mléčná dráha a to navzdory tomu, že vznikla pouhých 800 milionů let po Velkém třesku. To naznačuje, že k tomu došlo bez gravitačního vlivu temné hmoty, což by nemělo být možné. Tedy alespoň teoreticky.
„Tvorba galaxie je z velké části diktována tím, jak se koncentruje temná hmota. Mít tyto extrémně hmotné galaxie ve vesmíru tak brzy, představuje významnou výzvu pro náš standardní model kosmologie,“ uvedla spoluautorka nové studie Claudia Lagos z Center for Radio Astronomy Research.
Výzkumníci se zpočátku domnívali, že věk ZF-UDS-7329 činí 11,5 miliard let. Díky podrobné analýze dat shromážděných JWST však nakonec museli „přihodit“ ještě dalších 1,5 miliardy let.
Háček je v tom, že v tak raném bodě existence vesmíru ještě nebyla k dispozici hala temné hmoty, o nichž se předpokládá, že svou nesmírnou gravitací přitahovala okolní plyn a prach pocházející z Velkého třesku. Díky tomu se měly nejprve zformovat trpasličí galaxie, které se později shlukovaly a vytvářely galaxie větší.
Není proto divu, že další z výzkumníků – Themiya Nanayakkara z Swinburne University of Technology – prohlásil, že tento objev „posouvá hranice našeho současného chápání toho, jak se galaxie formují a vyvíjejí."