Ačkoli stávající statistiky reflektují především počet úmrtí na COVID-19, skutečný dopad onemocnění způsobovaného novým koronavirem SARS-CoV-2 poznáme až s určitým zpožděním. Odborníci varují, že virus může mít dlouhodobé zdravotní následky, které jsou v současnosti z velké části neznámé.
Jedním z řady problémů je dopad infekce na srdce. Dvě nové studie, publikované v odborném časopise JAMA Cardiology, naznačují, že problémy se srdcem se mohou projevit i v případech, kdy mělo onemocnění mírný průběh. Konkrétně jde o zánět kardiovaskulárních svalů, který může přetrvávat i několik měsíců. Řada pacientů, kteří se zotavili z COVID-19, má přetrvávající srdeční komplikace, jež vyvolávají obavy z dlouhodobého dopadu. O novinkách informuje server New Atlas.
COVID-19 a problémy se srdcem
Nové studie našly spojitost mezi onemocněním COVID-19 a myokarditidou – zánětem srdeční svaloviny, který má nejčastěji infekční původ. Zánět myokardu může vést k srdečnímu selhání a v některých případech i smrti. Celkem logicky tak u pacientů, kteří již před nemocí měli kardiovaskulární problémy, hrozí zvýšená pravděpodobnost úmrtí.
To samo o sobě není velkým překvapením – v podstatě hned od začátku epidemie bylo zřejmé, že u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním byla vyšší pravděpodobnost úmrtí. Nebylo však jasné, zda virus přímo poškozuje myokardiální buňky, nebo jestli se jedná o dlouhodobější poškození kardiovaskulárního systému.
Odhalení magnetické rezonance
První studie staví na výsledcích srdeční magnetické rezonance (CMR; cardiac magnetic resonance), při které byl hodnocen zdravotní stav srdce stovky pacientů se středním věkem 49 let, kteří se zotavili z COVID-19. V 78 případech vyšetření ukázalo srdeční abnormality.
U šedesáti osob se jednalo o zánět myokardu, který nebylo možné spojit s žádnými známými již existujícími zdravotními problémy. Ze stovky testovaných přitom bylo jen 33 kvůli průběhu nemoci hospitalizováno, což naznačuje, že se zdravotní důsledky mohou objevit i u případů s mírným průběhem.
Studie uvádí, že je možné, že tyto abnormální nálezy byly přítomny již před infekcí novým koronavirem. Je také pravděpodobné, že virová infekce posílila jakékoli již existující kardiovaskulární problémy. Zatím není jasné, nakolik jsou tyto následky dlouhodobé či dokonce trvalé.
Co prozradily pitvy?
Druhá studie stavěla na výsledcích pitev 39 zemřelých pacientů. Průměrný věk byl v tomto případě 85 let a nejčastěji byla jako příčina smrti uvedena pneumonie (zápal plic). V 60 % případů laboratorní rozbor prokázal přítomnost viru v srdeční tkáni.
V této fázi opět neexistuje důkaz, že by přítomnost viru v srdeční tkáni měla znamenat dlouhodobé negativní kardiovaskulární účinky COVIDu-19. Kombinace obou studií však naznačuje, že nový koronavirus má prokazatelný účinek na srdce.
V kombinaci s důkazy naznačujícími vliv nemoci na rozvoj cukrovky, problémy související se ztrátou čichu a dalšími následky zdůrazňují nejnovější studie skutečnost, že COVID-19 je více než jen běžné respirační onemocnění. To potvrzuje i odborník na infekční choroby z UC Berkeley John Swartzberg, který je přesvědčen, že je čím dál jasnější, že COVID-19 je víc než jen onemocnění dýchacích cest.
„Nyní existují důkazy, že virus může přímo útočit na buňky srdečního svalu, a existuje také důkaz, že bouře cytokinů (skupina menších signálních proteinů, účastnících se významně v imunitní odpovědi), kterou virus v těle spouští, nejen poškozuje plíce, ale může také poškodit srdce,“ říká Swartzberg,
