Virus marburg má dlouhou inkubační dobu a infekce se přenáší kontaktem. Zásadní je hygiena | Ilustrace: AI Midjourney

Ilustrace: AI Midjourney

Virus marburg má dlouhou inkubační dobu a infekce se přenáší kontaktem. Zásadní je hygiena

Vláda ve Rwandě koncem září 2024 oznámila první případy epidemie smrtícího viru marburg v historii země. Tento virus, příbuzný viru eboly, způsobuje krvácivou horečku s vysokou smrtností. Ze 26 potvrzených případů již osm lidí zemřelo, čemuž odpovídá smrtnost 31 %. WHO a další organizace se snaží, aby se marburg nerozšířil do dalších zemí.

Virus marburg (Wikipedie) je nebezpečný patogen, který vyvolává horečky, krvácení a další zdravotní komplikace. Stejně, jako jeho blízký příbuzný – virus eboly – patří do rodiny filovirů. Historicky první epidemie byla zaznamenána v německém městě Marburg, kde výzkumníci manipulovali s infikovanými opicemi. Právě odtud získal virus své jméno.


Oživeno 3. října v 10:00 | Německá média (např Bild) informují, že v Hamburku vyšetřují dvě osoby s podezřením na horečku marburg. Student medicíny měl pracovat v nemocnici ve Rwandě, v níž se lidé nakažení virem léčí, po příjezdu do Hamburku vykazoval příznaky podobné chřipce, ale horečku neměl. Druhou osobou má být jeho přítelkyně. Do Hamburgu dvojice přijela vlakem, následně byla přepravena speciálním vozem do nemocnice, zdravotníci v hermetických oblecích zasahovali ve vlaku, dotčené nástupiště bylo na několik hodin uzavřené. Vlak přijel z Frankfurtu, cestovalo v něm asi 200 lidí.

Oživeno v 13:00 | Lékařská vyšetření v Hamburku neprokázala nákazu. Zdroj: ČT24


Silná zbraň marburgu: dlouhá inkubační doba

Primárním zdrojem nákazy jsou kaloni, konkrétně druh kaloňů egyptských, kteří obývají jeskyně a doly. Lidé se nejčastěji infikují při přímém kontaktu s tělesnými tekutinami nakažených osob. Virus je ale schopen se šířit i přes kontaminované povrchy, jako jsou lůžka nebo oblečení nemocných. Riziko nákazy se zvyšuje také při pohřebních obřadech, kdy dochází k přímému kontaktu s tělem zesnulého.

Inkubační doba viru (tj. čas od nákazy až po propuknutí příznaků) může být až 21 dní, což ztěžuje včasnou diagnózu a izolaci nakažených. U pacientů se nemoc projevuje vysokou horečkou, bolestí hlavy, svalovými křečemi, a ve vážných případech dochází ke krvácení z tělesných otvorů. Bez léčby může virus zabít až 88 % nakažených.

Rwanda není jedinou zemí, kterou marburg zasáhl – v minulosti způsobil epidemie v Tanzanii, Kongu či Ghaně. Nejhorší epidemie se odehrála v Angole v letech 2004 až 2005, kde se nakazilo 374 lidí a smrtnost dosáhla 88 %. Přestože Rwanda dosud neměla zkušenosti s tímto virem, situace je vážná, protože se případy objevily i v hlavním městě Kigali, které je hustě osídlené a má mezinárodní letiště.

Rychlá reakce Rwandy, WHO i CDC

Rwanda rychle zareagovala – ministerstvo zdravotnictví zavedlo striktní hygienická opatření a zakázalo návštěvy v nemocnicích. Počet lidí na pohřbech byl omezen na maximálně padesát. Je posíleno trasování osob, které přišly do styku s nakaženými, a více než 300 lidí je aktuálně pod přísnou kontrolou nebo v izolaci.

Na situaci již reagovala Světová zdravotnická organizace (WHO), která vyslala do Rwandy tým odborníků, spolupracuje na transportu vzorků do regionálních laboratoří a přispívá i materiálními prostředky, jako jsou ochranné pomůcky a laboratorní testy.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nabídlo svou pomoc při trasování kontaktů a testování vzorků. Obě organizace také spolupracují s rwandskou vládou na zlepšení hygienických opatření ve zdravotnických zařízeních, která jsou pro zastavení šíření klíčová.

Ačkoli se nákaza zatím drží na národní úrovni, hrozí její rozšíření do sousedních zemí, jako jsou Tanzanie a Uganda, se kterými má Rwanda společné hranice. Situaci komplikuje i fakt, že Kigali má mezinárodní letiště a napojení na další východoafrická města, což může urychlit šíření viru. Zdravotnické organizace proto důrazně doporučují posílit ochranu na hranicích a zamezit neřízenému pohybu osob mezi rizikovými oblastmi.

Důležitá je hygiena. Jednou možná budou na marburg i vakcíny

Pro běžné občany je nejdůležitější vyhýbat se fyzickému kontaktu s lidmi, kteří mají příznaky nemoci, jako je horečka, průjem či krvácení. Důležitá je také důkladná hygiena a používání ochranných prostředků při péči o nemocné. Lidé jsou vyzýváni, aby při sebemenším podezření na infekci kontaktovali zdravotnické zařízení. K omezení šíření viru mohou přispět i jednoduchá pravidla, jako je časté mytí rukou.

Zatímco svět se stále potýká s dozvuky pandemie onemocnění covid-19, nová virová hrozba nám připomíná, jak křehká je naše imunita vůči neznámým patogenům. Rwanda má díky svému silnému zdravotnickému systému dobrou šanci epidemii zvládnout, ale klíčová bude rychlost a efektivita přijatých opatření.

V současnosti probíhá vývoj kandidátních vakcín a léků, které by mohly v budoucnu pomoci v boji proti viru marburg. Tyto preparáty jsou zatím ve fázi klinických testů a slibují nový přístup k léčbě této smrtící nemoci, proti které dosud neexistuje žádná schválená léčba ani očkování.

I když testování přináší naději, zatím není jisté, kdy nebo zda vůbec budou tyto vakcíny a léky dostupné k běžnému použití. Schválení závisí na výsledcích testů, které musí prokázat bezpečnost a účinnost. Do té doby zůstávají hlavními nástroji boje proti viru prevence, včasná izolace pacientů a podpora symptomatické léčby.

Zdroje: who.int, cdc.gov, cnn.com, bbc.com

Určitě si přečtěte

Články odjinud