Virus Marburg, způsobující krvácivé horečky, se objevil v západní Africe. Jeho úmrtnost je až 88 %

  • V Guineji zemřel pacient na nemoc způsobenou virem Marburg
  • Jedná se o vážné onemocnění s úmrtností až 88 %
  • Světová zdravotnická organizace vyslala na místo tým odborníků

V západoafrické Guineji bylo potvrzeno první úmrtí na následky vysoce nakažlivé nemoci způsobované virem Marburg. Onemocnění se na lidi přenáší z kaloňů a mezi lidmi se šíří přenosem tělních tekutin. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že je nutné „zastavit virus v jeho počátcích“.

Virus Marburg byl objeven v roce 1967 v Německu – tehdy se jím ve městě Marburg nakazilo 25 laboratorních pracovníků. Později se prokázalo, že pocházel od opic dovezených na pokusy z africké Ugandy. Při epidemii v Kongu v letech 1998–2000 zemřelo 83 % nakažených pacientů a v roce 2000 zemřelo v Ugandě 140 ze 354 nakažených lidí. Poslední velké ohnisko se vyskytlo v Angole v roce 2005.

Marburg v západní Africe

Aktuální případ je zajímavý především tím, že se jedná o vůbec první potvrzenou nákazu na západním pobřeží Afriky. Vzorky odebrané pacientovi v Guineji, který mezitím zemřel, byly testovány v místních laboratořích a jejich výsledky prokázaly přítomnost viru Marburg. Guinejští zdravotníci si za to vysloužili pochvalu za ostražitost a rychlé podniknutí příslušných kroků.

Do případu se okamžitě zapojila Světová zdravotnická organizace, která na místo vyslala své odborníky. Aktuálně probíhá trasování osob, jež mohly být v kontaktu s nakaženým mužem. Dosud byly identifikovány čtyři vysoce rizikové kontakty, včetně zdravotnického pracovníka, a dalších 146 osob, jež by mohly být v ohrožení, uvedla pro BBC doktorka Krutika Kuppalli, která případ sleduje.

V reakci na zjištěný případ se znovu aktivují systémy, které byly v Guineji a sousedních zemích zavedeny pro kontrolu nedávných ohnisek eboly. V posledních letech byla ohniska a sporadické případy hlášeny v Angole, Demokratické republice Kongo, Keni, Jihoafrické republice a Ugandě, uvádí WHO.

Co víme o viru Marburg?

WHO na svých stránkách uvádí, že se jedná o vysoce virulentní onemocnění, které způsobuje hemoragickou horečku s úmrtností až 88 %, v průměru však kolem 50 %. Marburg patří do stejné rodiny flovirů (Filoviridae) jako virus, který způsobuje onemocnění označované jako ebola. Ačkoli jsou tato onemocnění způsobena různými viry, jsou si klinicky velmi podobná.

Aktuální tisková zpráva Světové zdravotnické organizace uvádí, že zatím neexistuje žádná léčba, která by virus prokazatelně neutralizovala. Šanci na přežití ale zvyšuje podpůrná péče s rehydratací a léčbou symptomů. Je nutné vyhýbat se těsnému fyzickému kontaktu s pacienty a při domácí péči by měly být používány rukavice a vhodné osobní ochranné pomůcky.

WHO na stávající zjištění reaguje podporou, zapojením komunity, laboratorními službami, trasováním kontaktů, logistickou podporou, školením a pomocí při bezpečném pohřbívání. Vypracovala také podrobné rady týkající se prevence a zvládání marburské infekce.

Příznaky a průběh marburské nemoci

Nákaza člověka tímto virem je původně důsledkem dlouhodobé expozice v dolech nebo jeskyních obývaných koloniemi netopýrů z čeledi kaloňovitých. Virus se však šíří i přenosem z člověka na člověka – přímým kontaktem (přes porušenou kůži nebo sliznice) s krví, sekrety, orgány nebo jinými tělními tekutinami nakažených osob a s povrchy a materiály (např. lůžkovinami, oblečením) kontaminovanými těmito tekutinami.

Inkubační doba (tj. období mezi vstupem infekčního původce do organismu a prvním nástupem klinických příznaků) se pohybuje mezi 2 a 21 dny. Onemocnění pak začíná náhle, vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy a těžkou malátností. Běžným příznakem jsou bolesti svalů. Třetí den může začít silný vodnatý průjem, bolesti a křeče v břiše, nevolnost a zvracení. Průjem může přetrvávat až jeden týden.

U mnoha pacientů se mezi 5. a 7. dnem objevily závažné krvácivé projevy a smrtelné případy obvykle vykazují různé formy krvácení, často z více oblastí najednou. Obzvláště nepříjemné může být spontánní krvácení v místech intravenózního vstupu určeného k podávání tekutin nebo odběrům krve.

Během těžké fáze onemocnění mají pacienti trvale vysoké horečky. Postižení centrálního nervového systému může mít za následek zmatenost, podrážděnost a agresivitu. Ve smrtelných případech dochází k úmrtí nejčastěji mezi 8. a 9. dnem po nástupu příznaků a obvykle mu předchází velká ztráta krve a šok.

Diskuze (19) Další článek: Lidé z Applu našli klíčové komponenty pro Apple Car. Technologii mají korejské LG a SK

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,